Šéfem ÚSTR se stal nynější náměstek Hazdra

Aktuality

zdroj: tyden.cz

Praha | Novým ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se dnes stal nynější náměstek ústavu Zdeněk Hazdra. Ve třetím kole konkurzu získal nadpoloviční většinu hlasů. Novinářům to po tajném...

hlasování rady oznámila její předsedkyně Emilie Benešová. Šestičlenná rada ústavu se rozhodovala mezi Hazdrou a francouzskou historičkou Muriel Blaiveovou, která do posledního kola také postoupila. Výsledek volby vzbuzuje ostré reakce.
    Hazdra byl zvolen čtyřmi hlasy, jeden člen rady se zdržel a jeden hlas získala Blaiveová. Rada nevedla podrobnější rozpravu a hlasovala okamžitě. Její rozhodnutí Hazdru překvapilo. Novinářům řekl, že si byl vědom toho, že názor rady není jednotný a vnímá to jako závazek. "Je mým velkým úkolem přesvědčit o tom, že volba nebyla špatná," uvedl. Jako prvního náměstka si chce na ústav přivést Ondřeje Matějku z občanského sdružení Antikomplex. Podle Hazdry jde o organizačně schopného a erudovaného historika.
    O místo šéfa ústavu, který má nestranně zkoumat dobu komunismu a nacismu, mělo zájem pět kandidátů. Hazdru odmítali někteří zaměstnanci ústavu a odbory. To rada podle Benešové zvažovala. "Neprotestovali jen proti panu Hazdrovi, protestů víc bylo i proti jiným kandidátům," řekla. Proti průběhu konkurzu a rozhodnutí rady se ohradili dva neúspěšní kandidáti, Konfederace politických vězňů ČR ho dokonce označila za podvodně zorganizovaný.
    Do závěrečných fází volby nepostoupil například švýcarský historik Adrian Portmann. Již dříve uvedl, že rada ústavu vyřazovala kandidáty z tendru nezákonně, žádal ji proto o nápravu a dodal, že v opačném případě se bude bránit i soudně. V prohlášení, které dnes zaslal ČTK, zopakoval, že konkurz provázela řada závažných chyb a nezákonných postupů, volbu proto nepovažuje za regulérní ani platnou. Mimo jiné tvrdí, že pravidla výběrového řízení Rada ÚSTR několikrát podstatně změnila a ani je sama nedodržovala. "Rada ÚSTR bude dále čelit soudnímu přezkoumání regulérností výběrového řízení, které je vzhledem k četným chybám velmi snadno napadnutelné," uvedl Portmann. Dlouhodobá agonie a morální krize ústavu tak bude podle něj pokračovat.
    Hazdra dnes řekl, že by chtěl vést otevřený dialog se všemi zaměstnanci a atmosféru v ústavu zklidnit. "Mojí rolí bude, abych s lidmi komunikoval a přesvědčil je, že mají společný úkol a cíl. Není cílem nikoho z nás ústav zničit a rozbít, ale získat mu adekvátní postavení ve společnosti," řekl. Do úřadu nastoupí 1. května.
    Rada zvolila podle místopředsedy Nezávislé odborové organizace ÚSTR Miroslava Vodrážky tu nejhorší variantu. Zhruba polovina zaměstnanců už loni upozorňovala, že Hazdra je na post šéfa nepřijatelný. "Potvrdila (rada) určitou kontinuitu problémů, které vznikly po 'puči', po 10. dubnu 2013. Rada si neuvědomuje, že tím potvrzuje mnohé nezákonnosti, které se v tu dobu odehrávaly a nejistotu zaměstnanců," reagoval Vodrážka.
    Loni způsobilo rozruch odvolání ředitele Daniela Hermana, jehož rada ÚSTR následně bez soutěže nahradila Pavlou Foglovou, která Hazdru do ústavu znovu přivedla. I ona čelí kvůli některým svým rozhodnutím kritice, stejně jako členové rady. Podle Vodrážky budou pokračovat soudní spory, mimo jiné kvůli Hermanově odvolání, a rozšíří se i nové. "Chtěli (členové rady), aby se problémy zakonzervovaly, to je špatná zpráva," míní.
    Třicetiletý Hazdra je prvním náměstkem ředitele ÚSTR od loňského dubna, působí také na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V ústavu už v minulosti pracoval, od dubna 2008 téměř dva roky vedl oddělení zkoumání doby nesvobody v letech 1938 až 1945.
    Od poloviny května 2010 byl dokonce tři měsíce prozatímním ředitelem ústavu. Čelil však kritice ze strany rady, protože proti její vůli odvolal ředitele Archivu bezpečnostních složek Ladislava Bukovszkého.
    Činnost ústavu, který má nestranně zkoumat dobu nesvobody, tedy komunismu a nacismu, provázejí pře politiků i zaměstnanců už od jeho založení. Jeho odbornou úlohu zpochybňují někteří odborníci.

Historik Zdeněk Hazdra už ÚSTR v roce 2010 krátce vedl

Vizitka historika Zdeňka Hazdry (30), který byl zvolen ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR):
    - Od loňského dubna je prvním náměstkem ředitele ÚSTR. Zároveň působí jako vědecký pracovník na Katedře středoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (od října 2010).
    - Od dubna 2008 do listopadu 2010 pracoval v ÚSTR, kde vytvořil a vedl Oddělení zkoumání doby nesvobody (1938-1945), zabývající se dějinami české společnosti v letech nacistické okupace. Od poloviny května 2010 do poloviny srpna téhož roku byl prozatímním ředitelem ÚSTR.
    - Jako prozatímní ředitel čelil Hazdra kritice ze strany rady ÚSTR, které vadilo, že proti její vůli odvolal ředitele Archivu bezpečnostních složek Ladislava Bukovszkého.
    - Ve svém výzkumu se zaměřuje na problematiku šlechty v období mezi světovými válkami a v časech totalitních režimů. Rovněž se zabývá protinacistickým odbojem a komunistickou perzekucí v padesátých letech 20. století.
    - Je autorem monografie Mostem mezi dvěma světy. Osud Antonína hraběte Bořka-Dohalského z Dohalic - šlechtice, kněze a vlastence (1889-1942) a spoluautorem knihy Šlechta střední Evropy v konfrontaci s totalitními režimy 20. století. Kromě toho napsal řadu vědeckých a popularizačních článků a studií.
    - Narodil se 17. května 1983 v Nymburce. V roce 2007 absolvoval studium historie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci (titul Mgr.), kde také loni získal doktorský titul (Ph.D.). V letech 2006 a 2008 absolvoval stipendijní pobyty v Rakousku.
    - Spolupracuje s Českým rozhlasem a Českou televizí. Je autorem či spoluautorem scénářů k hudebně-literárním pořadům a televizním dokumentům.
    - K jeho zájmům patří literatura, kultura a sport.

Úkolem ÚSTR je zkoumání doby nesvobody a totalitní moci

Základní informace o Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a výběr posledních událostí kolem ústavu:
    - Úkolem ÚSTR je podle zákona zkoumání a nestranné hodnocení doby nesvobody (1938-1945) a komunistické totalitní moci (1948-1989). Součástí Ústavu je Archiv bezpečnostních složek, jenž zpřístupňuje a zveřejňuje dokumenty a archiválie týkající se bezpečnostních složek.
    - Ústav byl zřízen na základě zákona číslo 181/2007 Sb. Projednávání této normy v parlamentu provázely spory. Zejména levicoví zákonodárci ústav označovali za zbytečnou instituci, umožňující politické ovlivňování výkladu dějin. Pravice naopak vznik ústavu prosazovala. Část poslanců ČSSD zákon neúspěšně napadla u Ústavního soudu.
    - Nejvyšším orgánem ústavu je Rada ÚSTR, která se skládá ze sedmi členů volených a odvolávaných Senátem. Rada mimo jiné volí a odvolává ředitele ÚSTR. Dalšími orgány ÚSTR je vědecká rada, jež je odborným poradním orgánem ředitele pro badatelskou činnost, a ediční rada.
    - Dočasnou ředitelkou ÚSTR je Pavla Foglová. Jejími předchůdci ve funkci byli Pavel Žáček (ředitelem od ledna 2008 do března 2010), Jiří Pernes (duben-květen 2010, Zdeněk Hazdra (květen-srpen 2010) a Daniel Herman (srpen 2010-duben 2013).
    - ÚSTR uděluje Cenu Václava Bendy, která je určena osobnostem, které sehrály význačnou roli v boji za obnovu svobody a demokracie Československé republiky v letech nesvobody a komunistické totalitní moci.
    - Ústav vydává periodika Paměť a dějiny a Securitas Imperii, dále pak odborné monografie, sborníky a dokumenty.
    - Činnost ÚSTR je hrazena ze samostatné kapitoly státního rozpočtu. V roce 2013 měl Ústav k dispozici 152,2 milionu korun. Ke konci roku 2013 měl ÚSTR 136 zaměstnanců.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika