Sobotka souhlasí s případnou těžbou uranu na Jihlavsku

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Dolní Rožínka (Žďársko) | Po ukončení těžby v uranovém dole Rožná zamýšlí státní podnik Diamo otevřít další těžební ložisko uranu u Brzkova na Jihlavsku. Přípravné práce by tam trvaly šest až sedm let, těžba...

by pak měla zaměstnávat stovky horníků asi 16 let. Záměru při dnešní návštěvě dolu Rožná vyjádřil podporu premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Uvedl, že vláda by o tom, zda se u Brzkova bude těžba připravovat, měla rozhodnout do několika měsíců. V obcích kolem Brzkova ale záměr zřejmě narazí na odpor lidí, stejně jako tomu bylo dříve.
    Starostové okolních obcí ČTK řekli, že o aktuálním záměru Diama nemají žádné informace. Dověděli se o něm až dnes od novinářů. Před několika lety ale odmítli australské těžaře, kteří měli o Brzkov zájem. Brzkovský místostarosta Aleš Bořil uvedl, že o záměru na zahájení těžby u Brzkova do dneška nevěděl. "Ale určitě se obyvatelé k tomu staví záporně," uvedl. Bojí se prý, že utrpí příroda. Ve vsi bydlí 280 lidí.
    Podle premiéra se oblast v okolí Bystřice nad Pernštejnem musí připravovat na blížící se termín uzavření uranového dolu v Rožné. Těžební závod Geam s 950 pracovníky patří mezi největší zaměstnavatele v regionu. "Já vidím těžbu v Brzkově jako reálnou alternativu vytvoření pracovních míst," uvedl Sobotka. Pro těžbu je podle něj třeba najít technologie, které co nejméně zatíží přírodu. K projednávání záměru se ještě budou vyjadřovat dotčené obce i kraj. "Pokud se neobjeví nějaké zásadní negativní argumenty, pak se domnívám, že by vláda měla podpořit zachování zaměstnanosti v regionu a možnost pokračování těžby," doplnil Sobotka.
    Rožná je posledním fungujícím uranovým dolem nejen v Česku, ale i ve střední Evropě. Uranová ruda se tam těží přes půl století. Těžba by měla vydržet ještě čtyři až pět let. "Mezitím zkusíme připravit těžbu na ložisku Brzkov," uvedl dnes ředitel Diama Tomáš Rychtařík. U Brzkova se zatím zásoby uranu odhadují kolem 3000 tun. Závod Geam, který spadá pod Diamo, zaměstnává 950 lidí, z nich asi 800 na dole a v sousední chemické úpravně uranových rud.
    U Polné a u obcí Jamné a Brzkov byly podle dostupných údajů uranové rudy vyhledávány v letech 1976 až 1990. Uranový důl u Brzkova by zasahoval i do katastru města Přibyslav. "Pro mě je to úplně nová zpráva," řekl ČTK starosta Jan Štefáček. Připomněl, že před několika lety samospráva odmítla plány na vytěžení brzkovského ložiska, s nimiž přišla australská firma Uran Limited. Australany tehdy přes příslib finančních příspěvků odmítly i další obce v okolí. O tom, jak se místní lidé postaví k možné těžbě prováděné státním podnikem, nechtěl Štefáček spekulovat.
    Proti zahájení průzkumu nalezišť uranových rud ve svém okolí se před několika lety vyslovili i obyvatelé Polné. Jen něco přes kilometr by byl nový důl vzdálen od pozemků obce Věžnice. Starosta Josef Málek uvedl, že asi před dvěma lety se spolu se starosty Polné a Brzkova vydali do závodu Geam, aby zjistili, jaké záměry má podnik s ložisky uranu na Jihlavsku. Tehdy se dověděl, že na katastru Věžnice by případně byla větrací šachta.
    "Slíbili, že nás budou o všem informovat, ale od té doby jsme od nich nedostali nic," řekl Málek. Předpokládá, že obyvatelé obce budou i tentokrát proti zahájení těžby. Kromě poškození krajiny mají strach i ze zvýšení zdravotních rizik kvůli nakládání s uranovou rudou, nepořádku a také z růstu kriminality způsobenému větším pohybem cizích lidí.
    Na chemické úpravně s navazujícím odkalištěm u Rožné by se zpracovávala uranová ruda vytěžená u Brzkova, převážely by ji vlaky. Kvůli tomu se zvažuje stavba nové několik kilometrů dlouhé železniční vlečky k Brzkovu. "Vybudovat odkaliště je obrovský problém a nedovedu si to v lokalitě Brzkov moc představit," podotkl Rychtařík. Diamo nyní k brzkovskému ložisku pracovává první dokumentaci studie proveditelnosti. Pak bude vláda rozhodovat o případném povolení průzkumu u Brzkova.
    Před zahájením těžby uranu u Brzkova by pracovníky dolu mohla ještě v Rožné zaměstnávat ražba obřího zásobníku zemního plynu. Průzkumné práce pro tuto stavbu soukromé investorské společnosti GSCeP potrvají asi do jara příštího roku. Zásobník by pak měl být vybudován do roku 2018.
    Podle dříve zveřejněných plánů by v sousedství uranového dolu mohl vzniknout zásobník s kapacitou 180 milionů metrů krychlových plynu. Průzkum kvůli tomu v Rožné začal v létě 2010. Investor tehdy uvedl, že by ražba rozsáhlého systému chodeb pro ukládání stlačeného plynu měla stát kolem pěti miliard korun.

Uran se v ČR těží od 19. století, ve velkém přes 60 let

Základní informace o těžbě uranu v ČR (premiér Bohuslav Sobotka dnes podpořil záměr státního podniku Diamo otevřít po vyčerpání dolu Rožná další těžební ložisko uranu u Brzkova na Jihlavsku):
    - Uran se na území dnešní ČR začal těžit už v 19. století, tehdy se ale ruda využívala jako barvivo ve sklářském a keramickém průmyslu. Závratný rozvoj těžby přišel krátce po druhé světové válce, v souvislosti se začátkem výroby atomových zbraní, ale i k mírovému využití jaderné energie. Většina uranu vytěženého v Československu mířila do Sovětského svazu. Z téměř 110.000 tun vytěžené rudy doma zůstalo asi pět procent.
    - Podle polistopadových odhadů a propočtů byla navíc těžba uranu hlavně od konce 50. let výrazně ztrátová, nemluvě o negativních společenských dopadech dolování. Pro ně byla totiž pod sovětskou kuratelou používána otrocká práce zejména politických vězňů; až po politickém uvolnění je nahradili civilní zaměstnanci. Mezi lety 1948 a 1956 jich jen v Jáchymově 231 zemřelo, další tisíce někdejších nedobrovolných horníků si odnesly z těžby doživotní zdravotní následky.
    - V první polovině 60. let přišlo chemické dobývání rudy, při němž nebyla potřeba tradiční hornická práce. Namísto toho byly do podzemí napumpovány chemikálie (zejména kyselina sírová), jež uran rozpustily. Vzniklý roztok byl potom čerpán na povrch, kde se z něj uran oddělil. Optimistické předpovědi přitom říkaly, že přírodě nebezpeční nehrozí. O případně uniklé kyselině sírové se předpokládalo, že se může šířit maximálně do vzdálenosti několika set metrů a navíc se sama zneutralizuje.
    - Skutečnost však byla jiná, což lze jasně ukázat na lokalitě u Stráže pod Ralskem, která se s následky chemické těžby uranu bude potýkat ještě desítky let. Už v roce 1978 bylo chemickou těžbou kontaminováno na 200 hektarů a o deset let později postihla okolí ekologická katastrofa. Kyselina se tehdy dostala do podzemních zásob pitné vody a zasáhla 250 milionů krychlových metrů podzemních vod (což je jen o trochu méně než objem přehrady Želivka, jež dodává vodu do Prahy).
    - Od 80. let se podzemí ve Stráži pod Ralskem čistí, zprvu ale jen od radonu a uranu, nikoliv od kyseliny sírové, toxických těžkých kovů a čpavku. Větší pozornost se čištění lokality začala věnovat po roce 1989 a zejména od dubna 1996, kdy ve Stráži oficiálně skončila těžba. Podle odhadů zde bylo kontaminováno na 370 milionů metrů krychlových podzemních vod na ploše asi 27 kilometrů čtverečních. Náklady na sanaci se odhadují na desítky miliard korun, trvat má ještě dvě dekády.
    - Dnes se uran těží už jen v Rožné, která je posledním fungujícím uranovým dolem nejen v ČR, ale i ve střední Evropě. S tím, jak postupně klesá obsah uranu ve vytěženém materiálu, klesá i produkce dolu. Zatímco ještě v roce 2009 dosáhla 242 tun, loni už roční produkce v Rožné dosáhla 190 tun a pro letošní rok se plánuje vytěžení 170 tun uranu. Podle dnešních informací chce státní podnik Diamo po ukončení těžby v Rožné otevřít další těžební ložisko u Brzkova na Jihlavsku, přípravné práce by trvaly šest až sedm let.

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika