Zeman vyhlásil volby do Evropského parlamentu na 23. a 24. května

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Praha | Prezident Miloš Zeman dnes vyhlásil volby do Evropského parlamentu na pátek 23. a sobotu 24. května. Jiný termín zvolit nemohl vzhledem k tomu, že volby se musejí na základě unijního rozhodnutí...

uskutečnit v celé EU na sklonku čtvrtého květnového týdne. Zemanovo rozhodnutí musí stvrdit ještě premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Premiér při návštěvě na Slovensku řekl, že termín potvrdí.
    "Nemyslím si, že by tam měl být jakýkoliv problém, čili v tomto termínu můžu potvrdit, že volby do Evropského parlamentu budou," řekl novinářům Sobotka.
    O prezidentově rozhodnutí ČTK informoval mluvčí hlavy státu Jiří Ovčáček. Zeman o vyhlášení voleb musel rozhodnout nejpozději 90 dnů před jejich konáním, tedy do 22. února.
    Pro strany znamená prezidentův krok potvrzení, že kandidátky musí sestavit a předložit ministerstvu vnitra nejpozději v úterý 18. března. Většina sněmovních stran už má jasno přinejmenším v tom, koho postaví do čela kandidátek.
    Své lídry už představily všechny tři vládní strany. ČSSD se rozhodla pro sociologa Jana Kellera, hnutí ANO si vybralo bývalého eurokomisaře Pavla Teličku a KDU-ČSL do voleb povede někdejší ministr Pavel Svoboda.
    Hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury vsadilo na advokátku Kláru Samkovou. U ODS by mohl být lídrem její místopředseda Jan Zahradil. Nejméně jasná je situace u TOP 09 a KSČM. Komunisty do minulých evropských volbách vedl Miloslav Ransdorf, který usiluje o znovuzvolení. Není ale zřejmé, zda bude opět lídrem. na místo vedoucího kandidátky je nominován například další europoslanec Jaromír Kohlíček.
    Hnutí Starostové a nezávislí do čela společné kandidátky s TOP 09 doporučilo senátora a novináře Jaromíra Štětinu. Strana se ale ještě poohlíží po dalších adeptech. Podle médií mezi ně patří bývalý viceguvernér centrální banky Luděk Niedermayer, nejnověji i exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, který nedávno opustil ODS.
    Národní socialisty do eurovoleb povede podle očekávání jejich předseda a někdejší premiér Jiří Paroubek. Pro samostatnou kandidátku se rozhodly také Věci veřejné, které při loňských sněmovních volbách měly své adepty zejména na kandidátkách Okamurova hnutí. Před pěti lety vedla VV do eurovoleb bývalá místopředsedkyně Sněmovny Kateřina Klasnová, letošního lídra chce strana určit do konce února.
    O tom, kdo všechno bude v eurovolbách o hlasy voličů usilovat, bude jasno 5. dubna. Nejpozději v tento den bude muset ministerstvo vnitra zaregistrovat kandidátní listiny, které splnily zákonem požadované náležitosti. Od 7. května budou mít strany bezplatný prostor v České televizi a v Českém rozhlase pro volební spoty.

Ve volbách do europarlamentu se rozhodne o 751 křeslech poslanců

O obsazení celkem 751 poslaneckých míst se rozhodne ve volbách do Evropského parlamentu (EP), jejichž český termín na pátek 23. a sobotu 24. května dnes oznámil prezident Miloš Zeman. V celé Evropské unii, kde se hlasování uskuteční mezi 22. až 25. květnem, by k volbám mohlo teoreticky přijít okolo 400 milionů lidí, účast ale obvykle bývá o hodně nižší.
    Evropský parlament se zájem voličů snaží letos zvýšit propagační kampaní a pod heslem "Tentokrát je to jiné" připomíná, že volby, které se letos poprvé konají podle nových pravidel, mohou mít pro unii větší důsledky než volby dosavadní.
    Českou republiku bude v novém europarlamentu zastupovat 21 poslanců, o jednoho méně než jeho v dosavadním složení. Sníží se ostatně i celkový počet europoslanců, nyní jich je 766.
    Volby do EP jsou prvním hlasováním o složení tohoto orgánu od chvíle, kdy mu Lisabonská smlouva přiřkla rozšířené pravomoci. Významnější slovo bude mít parlament při výběru nového předsedy Evropské komise.
    S tím počítají evropská politická uskupení a mnohá z nich už nabízejí "celoevropského lídra", který by podle jejich představ měl nynějšího předsedu komise José Barrosa nahradit. Například socialisté nabízejí nynějšího šéfa parlamentu Martina Schulze a liberálové někdejšího belgického premiéra Guye Verhofstadta. Nyní největší evropské politické uskupení, Evropská lidová strana, o svém kandidátovi rozhodne počátkem března v irském Dublinu.
    Výběr předsedy komise je na členských zemích, které by ale nyní měly k výsledku voleb přihlížet. Postoj parlamentu tento týden podtrhl také jeho ústavní výbor, když podpořil zprávu žádající, aby premiéři a prezidenti při výběru nového šéfa komise ctili názor voličů a ještě před volbami sdělili, jak hodlají jejich výsledek při svém rozhodování reflektovat.
    Skutečná jednání o novém šéfovi komise mezi politickými frakcemi a členskými zeměmi podle všeho začnou brzy poté, co budou oznámeny výsledky voleb.
    Večeři s představiteli unijních států svolá "evropský prezident" Herman Van Rompuy zřejmě už na večer 27. května, ve stejný den by se měly poprvé sejít, byť jen neformálně, nové poslanecké frakce.
    Ke vzniku frakce v EP je přitom potřeba 25 europoslanců z alespoň sedmi zemí EU. Je tak otázka, zda se i při určitém předpokládaném volebním úspěchu euroskeptických stran v některých státech podaří těmto skupinám vytvořit novou vlastní frakci.
    Ustavující schůze nového Evropského parlamentu se má, podle informací z Evropského parlamentu, konat 1. až 3. července, na ní má být zvolen nový předseda a místopředsedové EP. V následujících dnech budou ustaveny politické frakce.
    Další schůze bude od 14. do 17. července, právě na ní by měl být zvolen nový předseda Evropské komise. Bude potřebovat hlasy nejméně poloviny, tedy 376 poslanců.
    Složitá jednání o jednotlivých komisařích pak zaberou zřejmě srpen tak, aby mohli komisaři před poslanecké výbory přestoupit na slyšení v průběhu září. Potvrzení celé nové komise by se mělo odehrát v říjnu tak, aby se nový tým mohl svých pravomocí chopit od počátku listopadu.
    Dosavadní parlament ale čeká v příštích necelých sto dnech ještě práce na několika důležitých věcech. Podstatný bude jeho přístup ke klíčovým součástem bankovní unie, především k faktické podobě i právnímu zakotvení budoucího fondu, který by měl pomáhat z potíží bankám bez zapojení veřejných financí. EP, který by měl mít poslední plenární schůzi před volbami v polovině dubna, by se měl ještě zabývat takovými otázkami, jako je ochrana dat, bezpečnost potravin či ostře sledovaná tabáková směrnice.

Zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika