Zemřel Vasil Biľak, signatář "zvacího dopisu" z roku 1968 - Aktuality - REGIONÁLNÍ NOVINY

Aktuality

Zemřel Vasil Biľak, signatář "zvacího dopisu" z roku 1968

zdroj: pluska.sk

Bratislava | V Bratislavě zemřel v noci na dnešek ve věku 96 let bývalý vysoký funkcionář Komunistické strany Československa (KSČ) Vasil Biľak. ČTK to sdělil předseda Komunistické strany Slovenska Jozef...

 

Hrdlička. Biľak byl označován za posledního žijícího signatáře takzvaného zvacího dopisu, který se stal formálním zdůvodněním vojenské invaze do Československa v roce 1968.
    "V poslední době byl Biľak připoután na lůžko, rodina o něj pečovala," uvedl Hrdlička. Někdejší člen vedení KSČ Biľak v závěru života pobýval ve své bratislavské vile, na veřejnosti nevystupoval a s médii nekomunikoval.
    Biľak měl podle ředitele Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a historika Oldřicha Tůmy mimořádně zápornou roli v československých dějinách. "Od roku 1956 najdete málo tak záporných postav, které působily v československém veřejném životě, jako právě Vasil Biľak," řekl ČTK. Považuje za chybu redukovat Biľakovu úlohu v roce 1968 na podpis pod zvacím dopisem; Biľak hrál roli podstatnější. "Minimálně od června, července 1968 opravdu ze své vůle a svého politického rozhodnutí Sověty různými způsoby přesvědčoval o tom, že intervence je nezbytná," uvedl.
    Podle slovenského historika Petera Jaška se Biľak v 70. letech přiklonil v KSČ na stranu konzervativního křídla, které vystupovalo proti snahám o demokratické změny v Československu. Tůma připomněl, že Biľak Sověty přesvědčoval, že toto křídlo má takovou podporu, že přechod moci do jejich rukou proběhne bez problémů. "Biľak se zařadil mezi přední normalizátory. Sehrál smutnou úlohu jednoho z kolaborantů," řekl ČTK Jašek ze slovenského Ústavu paměti národa.
    Předseda KSČM Vojtěch Filip ale tvrdí, že není možné měnit historii. "Je beze sporu faktem, že byl jedním z iniciátorů pozvání sovětských vojsk. Dnešní doba se na zvací akt dívá různými pohledy," uvedl v reakci Filip na Biľakovo úmrtí. Jeho výrok ale vzbudil ostrou reakci některých českých poslanců, ODS navrhla jeho odvolání z funkce místopředsedy Sněmovny.
    Poslanec ODS Marek Benda považuje Biľaka "za jednu z nejstrašnějších postav někdejšího režimu". Pro ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) je Biľak symbolem represivního totalitního komunistického systému.
    Zatímco v ČR vyvolaly komentáře k Biľakovu úmrtí názorovou přestřelku mezi představiteli politických stran, na Slovensku se politici o někdejším vysokém představiteli komunistického režimu vyjadřovali poskrovnu. "Každý člověk dělá i chyby. Vasil Biľak jednoznačně patří mezi významné osobnosti slovenských dějin," tvrdil šéf neparlamentní komunistické strany Hrdlička. Dodal, že na posledním rozloučení s Biľakem, které se uskuteční příští týden v Bratislavě, by neměli chybět ani zástupci KSČM, pozvání obdržely i další partnerské strany slovenských komunistů.
    Někdejší politický disident a polistopadový slovenský premiér Ján Čarnogurský v internetové diskusi uvedl, že Biľak patřil do nejtvrdšího křídla komunistů a že vedl Československo do izolace.
    Za údajný podpis "zvacího dopisu" byl Biľak trestně stíhán. Obvinění z porušení zákona na ochranu míru, z vlastizrady a z dalších trestných činů ale neuspělo. Slovenské soudy totiž před více než deseti lety vrátily případ k došetření a prokuratura v roce 2011 vyšetřování přerušila.
    Podle ředitele českého Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Pavla Breta slovenské orgány nerespektovaly české vyšetřování. "Máme v ruce pouze zákon. Opatřili jsme všechny důkazy, ale my nejsme orgán, který rozhoduje o tom, kdy a kdo bude postaven před soud a jak ten soud rozhodne. Doba dvaceti let je absurdně nepřiměřená. Spíše stranila nikoliv důkazům, ale spíše určitým důvodům, které neumím pojmenovat," řekl Bret ČTK. Mnoho dalších protagonistů komunismu podle něj zemřelo dříve, než mohli být vůbec potrestáni.
    Podle soudců bylo třeba získat originál zvacího dopisu a dát ho prozkoumat grafologům, aby se potvrdila pravost Biľakova podpisu. Rusko ale originál Bratislavě neposkytlo. Kopii dopisu dal v roce 1992 bývalý ruský prezident Boris Jelcin v Praze tehdejšímu prezidentovi Václavu Havlovi.
    Společně s Biľakem dopis podepsali další členové ústředního výboru KSČ Alois Indra, Antonín Kapek, Drahomír Kolder a Oldřich Švestka. Biľak sice v minulosti pravost svého podpisu popřel, ale podle posudku, který v 90. letech vypracovali experti československé policie, byl podpis autentický. "Mrzí mě, že se nedočkal soudního řízení, a dvojnásob mě mrzí, že se toho nedočkali všichni ti, kteří byli poškozeni zejména okupací," dodal Bret.

 

Text takzvaného zvacího dopisu z roku 1968

 

Vážený Leonide Iljiči,


    s vědomím plné odpovědnosti za naše rozhodnutí se na Vás obracíme s následujícím prohlášením.
    Náš v podstatě zdravý polednový demokratický proces, náprava chyb a nedostatků minulosti i celkové politické řízení společnosti se postupně ústřednímu výboru strany vymykají z rukou. Tisk, rozhlas a televize, které jsou prakticky v rukou pravicových sil, ovlivnily veřejné mínění natolik, že se do politického života naší země nyní bez odporu veřejnosti začínají zapojovat živly nepřátelské straně. Rozněcují vlnu nacionalismu a šovinismu a vyvolávají antikomunistickou a protisovětskou psychózu.
    Náš kolektiv - vedení strany - se dopustil řady chyb. Nedokázali jsme správně obhájit a realizovat marxisticko-leninské normy stranického života, především principy demokratického centralismu. Vedení strany už není dále schopno úspěšně se hájit před útoky proti socialismu, není s to organizovat proti pravicovým silám ani ideologický, ani politický odpor. Sama existence socialismu v naší zemi je ohrožena.
    Politické prostředky a prostředky státní moci v naší zemi jsou nyní už do značné míry ochromeny. Pravicové síly vytvořily příznivé podmínky pro kontrarevoluční převrat.
    V této těžké situaci se obracíme na vás, sovětské komunisty, vedoucí představitele KSSS a SSSR, s prosbou o poskytnutí účinné podpory a pomoci všemi prostředky, které máte k dispozici. Jedině s vaší pomocí lze dostat ČSSR z hrozícího nebezpečí kontrarevoluce.
    Uvědomujeme si, že pro KSSS a SSSR by tento poslední krok k ochraně socialismu v ČSSR nebyl snadný.
    Proto budeme ze všech sil bojovat vlastními prostředky. V případě, že by však naše síly a možnosti byly vyčerpány nebo nepřinesly pozitivní výsledky, považujte toto naše prohlášení za naléhavou prosbu a žádost o vaši akci a všestrannou pomoc.
    Vzhledem ke složitosti a nebezpečnosti vývoje situace v naší zemi vás žádáme o maximální utajení tohoto našeho prohlášení. Z tohoto důvodu píšeme osobně přímo Vám v ruštině.


    (Pod dokumentem jsou podpisy Aloise Indry, Drahomíra Koldera, Antonína Kapka, Oldřicha Švestky a Vasila Biľaka)

 

Vasil Biľak - skalní komunista, který pozval v roce 1968 Sověty

 

Mladší generaci Čechů a Slováků jeho jméno patrně už moc neříká. Ti starší si však Vasila Biľaka pamatují bezpečně. Jeden z hlavních představitelů normalizačního režimu připojil v roce 1968 svůj podpis pod takzvaný zvací dopis, který pomohl legitimizovat invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Biľak zemřel jako poslední ze signatářů osudného dokumentu v noci na dnešek ve věku 96 let.
    "Nelituji cesty, po níž jsem kráčel," shrnul Biľak své pocity při příležitosti svých pětaosmdesátin. Ani ve vysokém věku nepochyboval, že celý svůj život jednal v nejlepším zájmu svého státu a jeho lidu - i tenkrát, když v roce 1968 připojil spolu s dalšími čtyřmi komunistickými funkcionáři svůj podpis pod dopis, který vybídl Sovětský svaz k zásahu do československého reformního procesu, takzvaného Pražského jara. Dopis tehdejšímu nejvyššímu sovětskému představiteli Leonidu Brežněvovi údajně předal právě Biľak, který to nicméně popíral, stejně jako popíral autentičnost svého podpisu na zmíněné listině.
    Kromě Biľaka zvací dopis podepsali ještě další členové a funkcionáři ÚV KSČ - Alois Indra, Antonín Kapek, Drahomír Kolder a šéfredaktor tehdejšího Rudého práva Oldřich Švestka.
    Právě kvůli pozvání "spřátelených vojsk" do Československa a své roli při potlačení reformních snah na konci 60. let čelil Biľak po pádu komunistického režimu ostré kritice i žalobám. Všem obviněním, mimo jiné z vlastizrady, z trestných činů spadajících pod zákon na ochranu míru, stejně jako ze závažných hospodářských deliktů, se mu podařilo uniknout. Podle Biľakova názoru právem - byl prý pronásledován především za své politické názory. Svou socialistickou vlast podle svého tvrzení nezradil, ale naopak chránil, neboť se v roce 1968 v tehdejší ČSSR jednalo nikoli o reformu, ale o svržení režimu. Navíc tvrdil, že vojska Varšavské smlouvy by zemi obsadila i bez jeho přispění.
    Loajální prosovětský postoj se Biľakovi ve zlomovém osmašedesátém roce vyplatil. Dostal možnost proniknout do nejvyšších státních a stranických funkcí a stát se jedním z nejmocnějších mužů tehdejšího Československa. Povýšil na hlavního ideologa KSČ a člena vůdčích stranických grémií. Ze svých konzervativních pozic neustoupil ani v osmdesátých letech, kdy se stal jedním ze zásadních československých odpůrců Gorbačovovy "perestrojky".
    Biĺakovým skalním přesvědčením neotřáslo prý ani vyloučení z domovské strany v prosinci 1989, po více než 44 letech členství. Podle svých slov nepřestal věřit v budoucnost komunismu. V roce 1997 dokonce prohlásil, že komunisté měli sametové revoluci zabránit ozbrojenou silou.
    Vasil Biľak se narodil 11. srpna 1917 do rusínské rodiny v obci Krajná Bystrá na severovýchodním Slovensku. Jako jedenáctiletý osiřel, svá učednická léta prožil v Hradci Králové. Do KSČ vstoupil po druhé světové válce, během níž se účastnil Slovenského národního povstání. Opustil své původní povolání krejčího a po absolvování studia na Vysoké škole politické ÚV KSČ v roce 1953 zahájil kariéru ve stranických i státních funkcích. V letech 1954 až 1989 byl členem Ústředního výboru KSČ, od poloviny 50. let do roku 1968 tajemníkem a členem předsednictva ÚV KSS. Od ledna do srpna 1968 zastával funkci prvního tajemníka ÚV KSS. V témže roce zasedl i do křesla tajemníka ÚV KSČ, v němž zůstal následujících dvacet let.
    Biľak se mimo jiné významně podílel na vzniku textu Poučení z krizového vývoje - oficiální a závazné komunistické interpretace vývoje v letech 1967 až 1969. Dokument zdůrazňoval nutnost zásahu spojeneckých vojsk proti "kontrarevoluci" v ČSSR a vytvářel odrazový můstek pro další represe vůči lidem, identifikovaným na jeho základě jako "nepřátelské" elementy. Následovalo masové propouštění z komunistické strany, zákazy výkonu povolání, mnohdy i policejní teror.
    Biľak se odebral do politického důchodu těsně před listopadem 1989. Za podpis takzvaného zvacího dopisu byl od roku 1991 trestně stíhán. Podle pozdějšího rozhodnutí soudu bylo ale zapotřebí prozkoumat originál dokumentu, aby se potvrdila pravost Biľakova podpisu. Předchozí slovenská vláda usilovala o jeho získání z Ruska, žádost ale vyzněla do ztracena. Kopii dopisu předal v roce 1992 bývalý ruský prezident Boris Jelcin prezidentovi Václavu Havlovi.
    Poslední léta svého života Biľak trávil ve své bratislavské vile, kde mimo jiné sepisoval paměti. Jeho zeť Jozef Ševc byl v letech 1998 až 2006 předsedou Komunistické strany Slovenska a poslancem slovenské Národní rady.

Zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

 » Aktuality  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

Muž, Žena

E-mail:


(Vyplňte pouze tehdy, jestliže chcete být informování o odpovědích na váš příspěvek)

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

ORLEN Jobs