Nobelova cena za mír byla udělena Organizaci pro zákaz chemických zbraní - Aktuality - REGIONÁLNÍ NOVINY

Aktuality

Nobelova cena za mír byla udělena Organizaci pro zákaz chemických zbraní

zdroj: archiv Metropolu

Oslo | Letošní Nobelovu cenu za mír dnes získala mezinárodní Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), která v současnosti v Sýrii připravuje likvidaci tamního chemického arzenálu. Svět rozhodnutí...

 

Nobelova výboru převážně uvítal, ale například od syrské opozice zazněly obavy, aby se skutečné příčiny občanské války v Sýrii neocitly stranou pozornosti.
    "Úmluvy a činnost OPCW stanovily užití chemických zbraní za tabu na základě mezinárodních zákonů. Nedávné události v Sýrii, kde chemické zbraně byly použity, zdůraznily potřebu zvýšit úsilí zbavit se takovýchto zbraní," uvedl Nobelův výbor v prohlášení k ocenění. Výbor zároveň kritizoval státy, které ještě svůj chemický arzenál nezlikvidovaly, především USA a Rusko.
    I představitelé obou kritizovaných mocností přesto uvítali rozhodnutí ocenit OPCW a její pracovníky. "Nobelův výbor dnes právem ocenil jejich statečnost a odhodlání uskutečnit tuto životně důležitou misi uprostřed pokračující války v Sýrii," prohlásil ministr zahraničí USA John Kerry.
    Ruský poslanec Vjačeslav Nikonov z vládní strany Jednotné Rusko dokonce prohlásil, že to je jedna z nejlepších voleb Nobelova výboru v historii".
    OPCW byla zřízena v roce 1997 s cílem celosvětově odstranit chemické zbraně. Do povědomí světové veřejnosti vešla i za přispění Ruska a USA letos, kdy byli její inspektoři vysláni do Sýrie po útoku sarinem na předměstí Damašku. Při něm v srpnu zahynulo přes 1400 osob.
    USA z útoku obvinily režim prezidenta Bašára Asada a ten nakonec pod hrozbou americké intervence přistoupil na ruský návrh zničení syrských chemických zbraní.
    Syrský poslanec a člen Asadovy vládní strany Baas Faíz Sajagh v reakci na vyznamenání OPCW prohlásil, že ocenění potvrzuje "důvěryhodnost" vlády v Damašku a její záměr zničit svůj toxický arzenál.
    Mluvčí syrské opoziční koalice Luaj Safí naopak ocenění označil za "předčasný krok", jenž odvrátí pozornost světa od "skutečných příčin války".
    Podle agentury AP naopak Nobelův výbor oceněním OPCW našel cestu, jak ještě více přitáhnout pozornost k již tříletému syrskému konfliktu, aniž by stranil nějaké skupině.
    Generální tajemník OSN Pan Ki-mun řekl, že ocenění upozorňuje na nebezpečí chemických zbraní 100 let poté, co byly poprvé použity v 1. světové válce, a 50 dní po jejich použití v Sýrii. "Stejně jako OSN, mise OPCW se zrodila ze zásadního odporu vůči válečným zvěrstvům," prohlásil šéf OSN.
    Francouzský prezident François Hollande vyslovil naději, že "vyznamenání OPCW dále posílí misi této organizace, jejímž cílem je úplné a definitivní zlikvidování chemických zbraní na celém světě".
    České ministerstvo zahraničí ocenění vnímá "i jako povzbuzení organizaci při náročném úkolu likvidace zásob chemických zbraní v Sýrii". "Česká republika je připravena k tomuto úkolu přispět svou expertízou v oblasti chemických zbraní i mimořádným finančním příspěvkem do rozpočtu organizace," uvedl Černínský palác.
    Skepticky se k výběru laureáta postavil místopředseda ODS Tomáš Chalupa, podle něhož OPCW jen dělá skvěle práci, kvůli které byla založena. "Vždy jsem si ale myslel, ze se má oceňovat něco navíc," řekl. Stínový ministr zahraničí ČSSD Lubomír Zaorálek i exministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) uznali zásluhy OPCW, ale podle nich by bylo vhodnější dát ocenění jednotlivcům.
    Za hlavní favoritku na získání mírové Nobelovy ceny byla pokládána šestnáctiletá pákistánská bojovnice za právo žen na vzdělání Malala Júsufzaiová. Pákistánský Taliban se podle agentury AFP raduje, že ocenění nedostala. "Tato cena by měla být udělena skutečným muslimům, kteří se bijí za islám," řekl mluvčí Talibanu Šahidulláh Šahíd. 

 

Organizace pro zákaz chemických zbraní se nyní angažuje v Sýrii

 

Vizitka Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), která dnes obdržela Nobelovu ceny za mír:
    - Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) je mezinárodní organizace, která monitoruje dodržování Úmluvy o chemických zbraních (celým názvem Úmluva o zákazu vývoje, výroby, skladování a použití chemických zbraní a o jejich zničení, CWC). Svou činnost OPCW začala vykonávat 29. dubna 1997, kdy úmluva o chemických zbraních nabyla účinnosti (v platnost vstoupila po uplynutí 180 dnů od ratifikace 65. země, jíž se stalo 31. října 1996 Maďarsko). Přijata byla v Ženevě 3. září 1992, k podpisu byla otevřena v Paříži 13. ledna 1993.
    - Úmluva zakazuje výrobu a použití chemických zbraní, na jejím základě mají signatářské země do deseti let zničit i své již vyrobené chemické zbraně. Členské státy jsou také povinny pomoci jiným členským státům v případě ohrožení nebo napadení chemickými zbraněmi. Úmluva nahradila protokol z roku 1925 o zákazu použití dusivých, otravných nebo podobných plynů a bakteriologických prostředků ve válce. Úmluva je prvním komplexním mechanismem, který směřuje k likvidaci celé jedné kategorie zbraní hromadného ničení a současně stanovuje opatření pro kontrolu plnění tohoto závazku.
    - CWC umožňuje zvláštní kontrolní inspekce účastnických zemí, které zajišťuje právě Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) se sídlem v nizozemském Haagu.
    - K OPCW se dosud připojilo 189 států (automaticky všechny země, které podepsaly CWC).
    - Česká republika se připojila v dubnu 1997. Za ČR spolupracuje s OPCW Oddělení pro kontrolu zákazu chemických zbraní Odboru pro kontrolu nešíření zbraní hromadného ničení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Od května 2003 do května 2004 byl předsedou výkonné rady organizace tehdejší český velvyslanec v Nizozemsku a stálý představitel ČR při OPCW Petr Kubernát.
    - K OPCW se nepřipojilo pět zemí - Angola, Egypt, KLDR, Jižní Súdán a Sýrie. Izrael a Barma se připojily podpisem, vstup ale zatím neratifikovaly.
    - V pondělí 14. října k úmluvě přistoupí Sýrie. Syrský arzenál chemických a biologických zbraní je celá desetiletí považován za jeden z největších na Blízkém východě. Režim poprvé přiznal vlastnictví chemických a biologických zbraní loni v červenci. Tlak na to, aby Sýrie k mezinárodní konvenci přistoupila, vzrostl poté, co v zemi na konci srpna zahynuly stovky lidí při podezřelém chemickém útoku, který USA připisují režimu prezidenta Bašára Asada. Ten podepsal dekret o přistoupení Sýrie k OPCW 12. září, v době, kdy Sýrii hrozil vojenský úder ze strany USA a jejich spojenců kvůli podezření, že vláda v Damašku stála za srpnovým chemickým útokem. Syrský prezident Asad nakonec vlastnictví chemických zbraní přiznal a 21. září Sýrie předala OPCW v Haagu seznam svého arzenálu chemických zbraní. Sýrie vlastnila odhadem 1000 tun chemických látek. Chemický arsenál Sýrie nyní v zemi prověřují experti OPCW.
    - Podle údajů Informačního centra OSN v Praze má sekretariát organizace zhruba 500 zaměstnanců, z toho je přibližně 200 inspektorů vykonávajících inspekce. Pracuje s rozpočtem 74 milionů eur. V čele organizace stojí generální ředitel, kterým je od července 2010 Turek Ahmet Üzümcü.

 

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

 » Aktuality  

 » Zajímavosti  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

Muž, Žena

E-mail:


(Vyplňte pouze tehdy, jestliže chcete být informování o odpovědích na váš příspěvek)

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

ORLEN Jobs