Aktuality
Nobelova cena za fyziku byla udělena za objev Higgsova bosonu
zdroj: archiv Metropolu
Stockholm | Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali za teoretický objev nové subatomární částice, takzvaného Higgsova bosonu, britský fyzik Peter Higgs a belgický vědec François Englert. Oznámila to dnes...
Královská švédská akademie věd. Higgsův boson potvrzuje platnost současné teorie vzniku vesmíru a vysvětluje, jak získaly ostatní částice hmotnost.
Higgs a Englert existenci částice předpověděli již v roce 1964 a teorii pak s dalšími vědci rozpracovali. Loni v červenci jejich předpoklady potvrdily experimenty v obřím urychlovači Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN), kde pracují i špičkoví odborníci z České republiky.
"Konečně čeští fyzikové přispěli k objevu, který bezprostředně souvisí s udělením Nobelovy ceny," řekl ČTK fyzik Jiří Dolejší, který se dnes s dalšími vědci sešel v budově Akademie věd ČR v Praze, aby v přímém přenosu sledovali tiskovou konferenci ze Stockholmu. Vyhlášení se prodloužilo o hodinu, což mezi vědci vzbuzovalo lehkou nervozitu. Poté však neskrývali nadšení potleskem a vzájemnými gratulacemi.
"Samozřejmě máme radost, že byli oceněni právě fyzikové François Englert a Peter Higgs," řekl ČTK a Českému rozhlasu český fyzik Rupert Leitner, který je šéfem Výboru pro spolupráci s organizací CERN. Připomněl, že třetí významný expert, belgický fyzik Robert Brout, se ocenění nedočkal, protože před několika lety zemřel. "Ocenění bylo za mechanismus, který předpověděli téměř před padesáti lety, ale pro nás je velmi důležité, že klíčové bylo objevení oné Higgsovy částice a na tomto objevu se podíleli i naši fyzikové, zejména na experimentu ATLAS v CERNu," dodal.
"Jsem nadšen, že jsem tuto cenu dostal a děkuji Královské akademii ve Švédsku," vzkázal oceněný Higgs prostřednictvím Edinburghské univerzity, kde působí jako emeritní profesor. "Rovněž bych chtěl pogratulovat všem těm, kteří přispěli k objevu této nové částice," dodal vědec, jemuž se švédští akademici nemohli dovolat, což byl zjevně důvod zpoždění při oznamování laureátů.
Nadšený byl i spoluoceněný kolega. "Dokážete si představit, že toto samozřejmě není tak nepříjemné. Jsem velmi šťasten, že se mi dostalo uznání prostřednictvím tohoto mimořádného ocenění," řekl Englert v telefonickém hovoru se Stockholmem.
Radost neskrýval ani generální ředitel CERNu Rolf Heuer. "Jsem nadšen, že letošní Nobelova cena byla za částicovou fyziku," řekl Heuer a dodal, že loňský objev částice "znamená vyvrcholení desítek let intelektuálního úsilí mnoha lidí z celého světa".
Oceněným vědcům pogratulovala také Evropská komise. Komisařka pro výzkum Máire Geogheganová-Quinnová rovněž zdůraznila, že uznání platí i pro tisícovky vědců, kteří léta pracovali v CERNu.
Higgsův boson byl posledním chybějícím článkem ve standardním modelu částicové fyziky, jenž popisuje základní stavební kameny vesmíru. Ostatních 11 částic, které model předpokládá, již bylo nalezeno.
Vědci jsou přesvědčeni, že v první biliontině sekundy po velkém třesku byl vesmír obrovskou směsicí částic bez hmotnosti, které létaly rychlostí světla. Až interakcí s Higgsovým polem získaly hmotnost a nakonec utvořily vesmír, jak ho známe.
Udělení ceny za teorii Higgsova bosonu se všeobecně očekávalo, bylo také ale předem jasné, že vyvolá kontroverze, jelikož k tomuto objevu v průběhu let přispělo množství expertů. O Nobelovu cenu se ale v daném oboru mohou podělit maximálně tři vyznamenaní.
V roce 1964 popsalo teorii Higgsova bosonu hned šest vědců, z nichž jeden už zemřel. Nobelův výbor nakonec vybral Belgičana Englerta a Brita Higgse, kteří myšlenku zveřejnili jako první.
Experimentálně doložit předpokládanou částici se pak podařilo týmu 10.000 vědců v organizaci CERN v laboratoři částicové fyziky nedaleko Ženevy. Spekulovalo se proto, že by Nobelova cena za fyziku mohla letos poprvé putovat k nějaké organizaci, a sice právě k CERNu, případně k šéfovi této organizace či vedoucím klíčových projektů.
Minulý rok Nobelovu cenu za fyziku dostali společně Američan David Wineland a Francouz Serge Haroche za přínos v oblasti kvantové fyziky.
Letošní týden vyhlašování Nobelových cen začal v pondělí oznámením Nobelovy ceny za lékařství. Tu získali za výzkum přenosu hormonů, enzymů a dalších klíčových látek v buňkách a mezi buňkami Američané James Rothman, Randy Schekman a vědec německého původu Thomas Südhof. Ve středu se svět dozví laureáta ceny za chemii, ve čtvrtek za literaturu a v pátek za mír. Příští pondělí bude vyhlášena Nobelova cena za ekonomii.
Laureáti Nobelovy ceny kromě prestižní medaile a diplomu získají dohromady také osm milionů švédských korun (téměř 24 milionů Kč). Slavnostní předání cen se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince.
Nobelova cena za Higgsův boson oceňuje práci i českých vědců
Ačkoli není existence Higgsova bosonu s absolutní jistotou prokázána, čeští fyzici nepochybují, že letošní Nobelova cena za fyziku měla putovat právě objevu této nové subatomární částice. Dnes ji podle očekávání získali britský fyzik Peter Higgs a belgický vědec François Englert. Ocenění má význam i pro českou vědu, protože v mezinárodním týmu, jenž se na objevu podílel, byli i Češi. Nobelovu cenu dnes oznámila Královská švédská akademie věd.
"Letošní Nobelova cena je v nejlepších rukou. Pro její udělení bylo určující experimentální potvrzení existence částice," řekl dnes novinářům fyzik Jiří Hořejší s tím, že byly oceněny zároveň i týmy experimentů ATLAS a CSM z Evropské laboratoře jaderného výzkumu (CERN) ve Švýcarsku, kde pracují i špičkoví odborníci z Česka. "Já osobně cítím, že naše skupiny z českých ústavů, které na experimentu ATLAS pracovaly, k Nobelově ceně přispěly," je přesvědčen Hořejší.
Přední čeští fyzikové, kteří s CERN spolupracují, se dnes sešli v budově Akademie věd v Praze, kde s napětím sledovali přímý přenos z vyhlášení ze Stockholmu. Oznámení se protáhlo o hodinu. "Možná by měl jít také bílý dým jako u volby papeže," vtipkoval fyzik Jiří Chýla.
Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali britský fyzik Higgs a belgický vědec Englert za teoretický objev takzvaného Brout-Englert-Higgsova mechanismu. Existenci částice předpověděli již v roce 1964. Higgsův boson, jemuž se někdy v nadsázce přezdívá božská částice, je posledním neprokázaným článkem v takzvaném standardnímu modelu částicové fyziky. Ten popisuje vlastnosti všech známých elementárních částic a způsob, jakým spolu interagují.
Přes velmi nadějné vyhlídky není dosud existence Higgsova bosonu s absolutní jistotou prokázána. Výsledky testů, které CERN provedl v letech 2011 a 2012, se s předpokládanými hodnotami shodovaly až z 95 procent. "Může se samozřejmě ukázat, ale nebyla by to žádná tragédie, že ta částice není přesně Higgsův boson. Nobelova cena byla ale udělena správně. Je pravda, že vlastnosti částice jsou plně konsistentní s vlastnostmi, které by měl mít Higgsův boson," řekl ČTK fyzik Chýla. Definitivně se může existence Higgsonova bosonu potvrdit až za několik let.
Najít Higgsův boson bylo složité. "Žije velmi krátce. To je miliontina miliardtiny miliardtiny vteřiny. Je to čas, který si nedovedeme představit," vysvětlil Chýla. Higgsův boson se hledal v experimentech ATLAS a CMS na Velkém hadronovém urychlovači, známém pod zkratkou LHC.
Právě experiment ATLAS sdružuje přes 3000 fyziků z celého světa, mezi nimi i 60 fyziků a studentů z Českého vysokého učení technického, Fyzikálního ústavu AV ČR, Univerzity Karlovy a Univerzity Palackého v Olomouci. Češi se na výzkumu podílejí přes 20 let.
"Je příjemné vidět, že ta práce není marná. Když se zabýváte základním výzkumem, tak výsledky jsou vždy nejisté, protože je otázka, jak je vstřícná příroda," řekl ČTK fyzik Jiří Dolejší, objevy se prý zkrátka nedají plánovat. Ocenění podle něj ale potvrzuje, že Česko je součástí laboratoří, které lidstvu přinášejí podstatné objevy.
Připomněl, že existence Higgsova bosonu je významným objevem i pro částicovou fyziku. Sice se může zdát pro část společnosti nezajímavá, ale podle Dolejšího ukazuje, že ve fyzice je stále co objevovat.
zdroj: www.ctk.cz
Tématické zařazení:
Souhlasíte s přijetím eura?
29.8% |
||
| ||
37% |
||
| ||
17.2% |
||
| ||
16% |
||
| ||
Politika
-
Svoboda není samozřejmost, zaznělo u rozhlasu při připomínce Pražského povstání- Miloš Vystrčil: Rozšíření EU je v našem zájmu, musíme mít víc odvahy
- Předseda Senátu Vystrčil v Bruselu: Musíme pracovat na tom, aby Evropa byla v rámci NATO silnější
- Zuzana Mrázová: ČR má silný potenciál a dobrou budoucnost
- Senát otevřel problém rozvodové novely a nutnost ochrany dětí před násilím
- Více z rubriky politika
Czech Fashion Week
-
Dvacátý ples Beaty Rajské- Ve Žďáru nad Sázavou se 14. března uskuteční ples Beaty Rajské. Jste srdečně zváni
- Vanessa Noemi Pihiková: Chci rozdávat umění, lásku, úsměv a štěstí
- Projekt Culture Buddy umožňuje lidem se zdravotním znevýhodněním vyrazit za kulturou
- Czech Fashion Week se zařadil mezi nejprestižnější kulturní projekty v ČR
- Více z rubriky czech fashion week
Zajímavosti
-
Napříč republikou se konaly Férové snídaně- Budějovickým policistům přivezl nadšenec pevnostní minomet
- Nevzhlednou díru na náměstí by měla vyplnit kovová socha mamuta v životní velikosti
- V České Kamenici mají novou posilovnu bez personálu
- Pivovar v Lobči restauroval více než stoletou techniku
- Více z rubriky zajímavosti
Krimi
-
Tanec smrti se vrátí do Kryštofova Údolí, policie ukradené obrazy vypátrala- Historické Litoměřice a věznice Bělušice si zahrají v novém seriálu Inspekce
- Složky IZS budou cvičit BLACKOUT i útok ozbrojence
- Spolupráce s policií je klíčem ke zlepšení bezpečnosti
- V Ústeckém kraji policie otevřela první Pol Point. Kromě ochrany obětí má i uvolnit policisty
- Více z rubriky krimi





