Místo koncentračního tábora obchody, Srbové se bouří

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Bělehrad | Srbka Lucija Rajnerová naposledy viděla svého otce Vladislava 14. listopadu 1941 přes plot s ostnatým drátem koncentračního tábora v Bělehradě. Během tohoto podzimu mu s matkou nosily jídlo,...

dopisy a ložní prádlo až do té doby, než jim jeden z dozorců řekl, že už nic takového nebude potřebovat. Rajnerová se nikdy nedozvěděla, jak její otec skončil, předpokládá ale, že zemřel stejně jako 6000 jiných Židů a asi 1500 Romů, kteří prošli tímto koncentračním táborem - byl zastřelen nebo skončil v plynové komoře. Zbytky tábora známého jako Topovske Šupe stále stojí, brzy ale již nebudou. Pozemek totiž koupil srbský milionář a chce zde postavit obří nákupní středisko. S tím se ale pozůstalí obětí odmítají smířit, napsala agentura Reuters.
    Pohnutou historii připomíná u pozůstatků tábora jen malá destička z roku 2006, která byla na rozpadající se zdi domků připevněna již v době, kdy byl pozemek za 27 milionů eur (téměř 700 milionů korun) prodán jednomu z nejbohatších Srbů, Miroslavu Miškovičovi. Ten plánuje vynaložit 160 milionů eur (4,1 miliardy korun) na to, aby zde vzniklo největší obchodní centrum na celém Balkánském poloostrově.
    Podle Rajnerové a několika dalších aktivistů a historiků plánované zničení tábora Topovske Šupe názorně ukazuje, jak si Srbové dosud ještě nepřipustili, že k holokaustu docházelo i na jejich území. "Nechápu, proč stát vyjadřuje takovou neúctu k věcem, na které by se nemělo zapomenout," říká 79letá Lucija Rajnerová. O 70.000 Židech, kteří v zemích bývalé Jugoslávie zemřeli během druhé světové války, se vždy mluvilo jen souhrnně jako o "jugoslávských obětech fašismu". Podle doktríny bratrství a jednoty, kterou prosazoval Josip Broz Tito, se totiž měly v zemi důsledně stírat jakékoli národnostní či etnické rozdíly.
    Po Estonsku bylo přitom Srbsko druhou nacisty okupovanou zemí v Evropě, která byla formálně prohlášena za "zbavenou Židů". Stalo se tak v srpnu roku 1942, kdy přišlo o život 90 procent z 16.000 Židů, kteří zde žili.
    Srbsko doufá, že v lednu příštího roku zahájí rozhovory o přistoupení k Evropské unii, jejich součástí ale bude podle historika Jovana Byforda i tlak, aby se Bělehrad konečně postavil čelem k osudu tisíců jugoslávských Židů. "Objeví se tlak na to, aby byl v zemi postaven památník holokaustu a aby byl holokaust zařazen i do školních osnov," dodal Byford.
    Srbsko v roce 2009 podepsalo Terezínskou deklaraci, ve které se zavazuje k nápravě nespravedlností napáchaných za druhé světové války, mimo jiné i k navrácení židovského majetku či k odškodnění těch, kteří holokaust přežili, či jejich dědiců. Tuto deklaraci ale Bělehrad příliš nenaplňuje.
    Okolní země přitom již dávno uznaly zločiny páchané proti Židům na jejich území. V sousedním Maďarsku, Chorvatsku i Makedonii již stojí muzea věnovaná holokaustu. V Srbsku je dosud jen malé muzeum z 60. let minulého století, které se zabývá obecnou historií Židů v Jugoslávii.
    Kromě samotného faktu, že by na místě koncentračního tábora měl stát obchodní dům, je pro oponenty tohoto kroku znepokojující i to, kdo za celým projektem stojí. Miroslav Miškovič je jedním z nejbohatších mužů na Balkánském poloostrově a pro mnoho Srbů představuje klasickou ukázku nekalého propojení politiky a obchodu, které se v zemi rozšířilo za vlády prezidenta Slobodana Miloševiče v 90. letech. Mišković vydělal obrovské jmění v době rozpadu Jugoslávie, navzdory mezinárodním sankcím uvaleným na Srbsko i krizi, ve které se země nacházela. A daří se mu i za vlády demokratů, kteří Miloševiče v roce 2000 nahradili.
    Loni v prosinci byl srbský podnikatel zadržen kvůli podezření z podvodu. Zaplatil ale kauci rekordních 16 milionů dolarů (310 milionů korun), je i nadále volný a popírá veškerá obvinění.
    Pokud jde o osud tábora Topovske Šupe, Miškovičova společnost Delta se nechala slyšet, že na výstavbě obchodního centra se má podílet i izraelský architekt. Jak uvedl viceprezident Delta Real Estate Vojislav Glavinić, tento architekt bude spolupracovat s židovskou komunitou a izraelskou ambasádou a na místě vznikne památník, který bude "viditelný a reprezentativní". Povolení k výstavbě centra prý získají do konce tohoto roku. Do cesty se jim ale postavila ještě srbská Agentura pro ochranu kulturních památek, která jim neudělila potřebný souhlas. "Protože je naším cílem zachovat zásadní historická místa pro budoucí generace, rádi bychom ochránili i budovy tábora Topovske Šupe a seznámili veřejnost s tím, k čemu zde docházelo," uvedla zástupkyně ředitele agentury Aleksandra Fulgoziová.
    Topovske Šupe nebyly jediným koncentračním táborem v srbské metropoli. Dalších 6000 žen a dětí bylo zabito v táboře Staro Sajmište. Nyní se na jeho místě nachází památník, který ale spíše vzpomíná na partyzánské bojovníky a srbské politické vězně, kteří zde zahynuli.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality