Délku druhého Rychetského funkčního období určí jeho zdraví

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Brno | Délku druhého funkčního období předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského určí především jeho zdravotní stav. První desetiletý mandát mu vyprší příští týden, prezident Miloš Zeman jej poté jmenuje na...

dalších deset let. Rychetský ČTK potvrdil, že z funkce odejde dříve. Při rozhodování zohlední jednak svou kondici a zdraví, ale také situaci Ústavního soudu jako instituce. Konkrétní datum nezmínil, dříve se hovořilo o konci roku 2017.
    "Od počátku jsem nepovažoval za pravděpodobné ani nepovažuji za pravděpodobné, že by mi můj stav umožnil absolvovat celý druhý desetiletý mandát," řekl Rychetský, jenž 17. srpna oslaví 70. narozeniny. "Asi by nebylo zcela seriózní odhadovat svou vlastní 'životnost', vývoj svého zdravotního stavu," doplnil předseda Ústavního soudu.
    Ačkoliv Rychetský není zastáncem opakování mandátu ústavních soudců, rozhodl se nabídku druhého funkčního období přijmout. Chtěl zachovat kontinuitu soudu, zabránit jeho úplnému "vyprázdnění" a celkové obměně v relativně krátkém časovém úseku. Mezi 15 soudci bude totiž od příštího týdne šest nováčků, dalším třem soudcům mandát vyprší do konce letošního roku.
    Rychetský doufá, že se v příštích letech naskytne příležitost vyřešit některé systémové nedostatky v právní úpravě ústavního soudnictví. Vadí mu například to, že v řízení o ústavních stížnostech mohou jednotlivé tříčlenné senáty vydávat nálezy, které jsou závazné pro všechny osoby i orgány. Právní názor, jehož síla je svým způsobem vyšší než síla zákona, tak teoreticky mohou prosadit jen dva soudci, kteří přehlasují třetího.
    "To je systémově nevídaný institut, když se podívám po jiných Ústavních soudech, které většinou rozhodují v podstatně početnějším sboru," uvedl Rychetský. O senátním nálezu se ostatní soudci často dozví třeba až z novin. Podle Rychetského by bylo vhodné, aby se v tomto směru změnil zákon o Ústavním soudu. Pokud k tomu nebude příležitost, může postačit alespoň změna vnitřních pravidel.
    Rychetský si to představuje tak, že pokud by v kterémkoliv ze čtyř senátů vznikl návrh nálezu, dostali by jej k dispozici také ostatní členové soudu. Pokud by se jich určitá část ozvala, mohlo by případ převzít plénum, tedy sbor všech soudců, který jinak řeší návrhy na zrušení právních předpisů. K takové změně není nutné revidovat zákon, stačilo by, aby se na ní shodla většina soudců.
    Další potenciální změny si vynucuje rostoucí množství stížností a návrhů, které soud dostává - loni jich bylo téměř 5000. Jednou z variant je navýšení počtu asistentů. Nyní má každý soudce tři, podle Rychetského by se počet mohl zvýšit na čtyři - ne však více. "Zase nechci, aby to byl 'soud asistentů'," uvedl Rychetský.
    Ústavní soud se podle Rychetského musí chovat zdrženlivě a zachovávat jistý odstup od ostatních institucí, zároveň se však nesmí zavírat do "slonovinové věže". Měl by být schopen poukazovat na různé systémové problémy i mimo konkrétní soudní řízení. Nedávno například Rychetský navrhl ministryni spravedlnosti Marii Benešové schůzku na téma případných změn v koordinaci vyhošťovacího a azylového řízení.
    Na druhou stranu soud nemůže "na požádání" poskytovat nějaké konzultace a vyjádření, jak někteří politici žádali například v souvislosti s výkladem poslanecké imunity. "Buďto jsme soudní instituce, a ta má řešit spory, anebo budeme nějaká poradna," uvedl Rychetský. Ani si prý nechce představit, kolik podobných dotazů by soud musel řešit.

Rychetský si jako šéf Ústavního soudu vydobyl respekt a uznání

V čele Ústavního soudu stojí Pavel Rychetský už deset let. Uznávaného právníka a někdejšího disidenta, který 17. srpna oslaví 70. narozeniny, navíc koncem června potvrdili senátoři i na další funkční období. Druhý mandát, který zahájí příští týden, ale Rychetský podle svého dřívějšího vyjádření nehodlá absolvovat celý.
    Coby znalec práva se přitom u odborné veřejnosti těší respektu. Jeho nominace na člena konstitučního tribunálu v roce 2003 nicméně vyvolala i kritické reakce. Důvodem bylo především to, že v té době zastával Rychetský post ministra spravedlnosti a místopředsedy vlády zodpovědného za legislativní činnost kabinetu. Stál tedy u zrodu podstatné části zákonů. "Až teď bude jako 'nestranný arbitr' hodnotit, jestli jeho práce byla v souladu s ústavou, k jakémupak výsledku asi dospěje?" ptal se tehdy například novinář Tomáš Němeček.
    Přes počáteční kritiku si ale Ústavní soud pod Rychetského vedením udržel pověst respektované instituce. Nebylo to přitom úplně jednoduché. Počet podání velmi rychle roste, naproti tomu obsazování soudcovských míst kvůli dlouhodobým sporům mezi nyní už bývalým prezidentem Václavem Klausem a Senátem povážlivě drhlo. V posledních letech se navíc Ústavní soud čím dál tím víc stává místem, kde svádí boj opozice s vládou o zákony, jež mají ideologický rozměr. Právě hrozící politizace rozhodování soudu byla důvodem, proč Rychetský podle svých slov počátkem roku 2008 uvažoval o rezignaci.
    Funkci si nicméně ponechal a v říjnu 2012 oznámil, že za určitých podmínek uvažuje o možnosti ucházet se o druhé funkční období. Jednou z podmínek byla možnost konzultovat s prezidentem otázky personálního obsazení soudcovského sboru, který letos prochází velkou obměnou. Prezident Miloš Zeman, s nímž má předseda Ústavního soudu přátelské vztahy, nechal Rychetskému při výběru jeho kolegů volnou ruku. V této souvislosti oba ústavní činitelé čelili kritice, že soudní orgán sestavený tímto způsobem bude postrádat žádoucí názorovou pestrost.
    Druhou Rychetského podmínkou byla "gentlemanská dohoda", že druhé funkční období už nebude muset absolvovat celé. Dle svého lednového vyjádření chce stát v čele soudu do konce roku 2017.
    Pavel Rychetský se narodil 17. srpna 1943 v Praze, vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Čtyři roky byl členem KSČ, vystoupil z ní v roce 1970. Z politických důvodů pak musel odejít z právnické fakulty a pracoval jako podnikový právník.
    V dobách normalizace byl jedním z prvních signatářů Charty 77 a v listopadu 1989 spoluzakládal Občanské fórum. Po jeho rozštěpení v roce 1990 působil Rychetský v jednom z jeho nástupců, Občanském hnutí.
    Vládní křeslo si Rychetský poprvé vyzkoušel ještě před rozpadem federace, když v letech 1990 až 1992 vykonával funkci místopředsedy vlády ČSFR a předsedy její legislativní rady. Z pozice hlavního legislativce kabinetu se podílel na "revoluci práva", kterou si vyžádala změna režimu. Do tehdejšího vládního křesla odcházel Rychetský z funkce republikového generálního prokurátora, kterou vykonával od ledna 1990.
    Po rozpadu federace Rychetský vysokou politiku dočasně opustil a věnoval se zejména své advokátní praxi. Do horních pater politického života se vrátil v roce 1996, kdy na Strakonicku zvítězil v prvních senátních volbách.
    O dva roky později se Rychetský jako legislativní odborník ČSSD objevil znovu ve vládě. V kabinetu Miloše Zemana zastával funkci místopředsedy pro lidská práva a legislativu. Pro místopředsednickou vládní funkci a navíc jako ministra spravedlnosti si jej vybral i Zemanův nástupce Vladimír Špidla.
    V únoru 2003 chtěli Rychetského jeho spolustraníci vyslat do boje o nejvyšší ústavní funkci. O úřad prezidenta však Rychetský nestál, byť jeho vyhlídky podle politologů nebyly zanedbatelné. Hlavou státu se nakonec stal Václav Klaus, jenž krátce poté navrhl Rychetského na člena Ústavního soudu.
    Kvůli jmenování šéfem konstitučního tribunálu Rychetský na vládní funkce počátkem srpna 2003 rezignoval. Z téhož důvodu také ukončil své členství v sociální demokracii, kam vstoupil v polovině 90. let.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality