Ministrem financí a vicepremiérem úřednické vlády bude Fischer

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Praha | Ministrem financí a místopředsedou úřednického kabinetu Jiřího Rusnoka se stane bývalý premiér Jan Fischer. Po dopoledním jednání v Kramářově vile to oznámil Rusnok. Novinářům řekl, že společně s...

Fischerem vytvoří tandem, který se bude starat o to, aby hospodaření s veřejnými financemi bylo prioritou jeho vlády. Rusnokův kabinet je tak po dnešku kompletní. Prezident Miloš Zeman vládu, která ale nemá zajištěnou podporu v Poslanecké sněmovně, jmenuje zřejmě ve středu.
    Dočasný kabinet chce podporovat obnovu ekonomického růstu a rozpočtovou odpovědnost, oznámili oba politici. Úřednická vláda chce také hledat úspory v chodu státní správy, investovat do dopravy, vědy a výzkumu a obnovit hospodářský růst na dlouhou dobu.
    O Fischerově jmenování ministrem financí se v médiích spekulovalo delší dobu. On sám ale dosud podobné informace nekomentoval. Fischer byl protikandidátem nynějšího prezidenta Zemana v přímé volbě hlavy státu. Před druhým kolem volby Zemana podpořil, s čímž nesouhlasili někteří členové Fischerova volebního týmu.
    Fischerova kandidatura na hlavu státu skončila s pětimilionovým dluhem. Nedávno uvedl, že neuhrazené finance zaplatí do 26. července. Fischer zůstává jediným z devítky kandidátů o hradní křeslo, který svým věřitelům zatím faktury nesplatil. Zákonná lhůta už uplynula, jeho soupeři už účty vyrovnali.

Fischer chtěl být prezidentem, rok a čtvrt vedl vládu

Vizitka Jana Fischera (62), který se asi stane ministrem financí ve vládě Jiřího Rusnoka:
    Datum a místo narození: 2. ledna 1951 v Praze
    Vzdělání: statistika a ekonometrie na Vysoké škole ekonomické (VŠE) v Praze (1974); v roce 1985 získal hodnost kandidáta věd
    Dosavadní funkce: od letošního května pracuje v energetické skupině CE Group, je odpovědný za strategické řízení projektů energetického komplexu Rožná a připravovaného plynovodu
    Kariéra: odborný referent ve Federálním statistickém úřadu, FSÚ (1982 až 1985); ředitel odboru ve FSÚ (1985 až 1990); místopředseda FSÚ (1990 až 2000; po zániku federace zastával stejnou funkci v Českém statistickém úřadu, ČSÚ); šéf oddělení produkce firmy Taylor Nelson Sofres Factum (2000); člen mise MMF, která měla položit základy statistické služby ve Východním Timoru (2001); vedoucí výzkumných pracovišť Fakulty informatiky a statistiky VŠE (2002 až 2003); předseda ČSÚ (2003 až 2009); předseda vlády (2009 až 2010); viceprezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj, EBRD (září 2010 až listopad 2012); letos neúspěšně kandidoval na prezidenta
    Rodina: podruhé ženatý (od roku 1988); z prvního manželství má syna a dceru, manželka Dana má z předchozího svazku tři děti
    Ostatní:
    - Jeho otec byl matematikem, statistikem a pedagogem, statističkou byla i matka. V letech 1980 až 1989 byl členem KSČ, Fischer se v této souvislosti řekl, že vstup do strany byl ústupkem minulému režimu, kterého dodnes lituje.
    - V ČSÚ stál Fischer mimo jiné v čele týmu, který byl odpovědný za přípravu a zpracování výsledků prvních polistopadových svobodných voleb. Na starosti měl také harmonizaci statistiky s pravidly a praxí EU.
    - S nabídkou na post premiéra takzvané překlenovací vlády nestranických odborníků jej po pádu koaličního kabinetu na jaře 2009 oslovil Mirek Topolánek. Vládě se podařilo dokončit předsednictví EU včetně završení ratifikace Lisabonské smlouvy.
    - V letošních prvních přímých prezidentských volbách Fischer nečekaně propadl, ačkoliv původně patřil k favoritům. Z volby vypadl již v prvním kole se ziskem 16,35 procenta hlasů a jen s velmi těsným náskokem před čtvrtým v pořadí, Jiřím Dienstbierem. Před druhým kolem volby Fischer nepřímo podpořil vítězného kandidáta Miloše Zemana. Dosud přitom dluží za volební kampaň, podle dostupných údajů pět milionů korun, které slíbil uhradit do 26. července.

Vláda Jiřího Rusnoka bude dvanáctou v historii České republiky

Přehled dosavadních vlád samostatné České republiky (prezident Miloš Zeman má jmenovat novou vládu do funkce nejspíš ve středu 10. července):

První vláda Václava Klause (ODS)

- 2. července 1992 - 4. července 1996 (demise 2. července 1996)
- První vláda samostatné ČR byla jmenována ještě v době federace. Skládala se z ministrů ODS, KDU-ČSL, ODA a KDS. Koalice měla 105 poslanců.

    Druhá vláda Václava Klause (ODS)
    - 4. července 1996 - 2. ledna 1998 (demise 30. listopadu 1997)
    - Koalice ODS, KDU-ČSL, ODA, která však měla jen 99 poslanců. Z povolebních jednání si opoziční ČSSD odnesla křeslo předsedy sněmovny pro Miloše Zemana výměnou za podporu vlády

    Vláda Josefa Tošovského (nestraník)
    - 17. prosince 1997 - 22. července 1998 (demise 17. července 1998)
    - Vláda vznikla po demisi Klausovy vlády a měla za úkol dovést Česko k předčasným volbám. Tehdejší guvernér ČNB Josef Tošovský sestavil vládu z nestraníků, zástupců KDU-ČSL, ODA a ODS (ti posléze přešli k Unii svobody).

    Vláda Miloše Zemana (ČSSD)
    - 17. července 1998 - 15. července 2002 (demise 12. července 2002)
    - Menšinová jednobarevná vláda ČSSD, jejíž vznik umožnila tzv. opoziční smlouva mezi ČSSD a ODS.

    Vláda Vladimíra Špidly (ČSSD)
    - 12. července 2002 - 4. srpna 2004 (demise 1. července 2004)
    - Koaliční vláda ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU, která měla ve sněmovně nejtěsnější většinu 101 poslance.

    Vláda Stanislava Grosse (ČSSD)
    - 26. července 2004 - 25. dubna 2005 (demise)
    - Druhá vláda koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU. Vnikla po demisi Špidlova kabinetu.

    Vláda Jiřího Paroubka (ČSSD)
    - 25. dubna 2005 - 4. září 2006 (demise 16. srpna 2006)
    - Třetí vláda koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU, která vznikla po demisi Grossovy vlády.

    První vláda Mirka Topolánka (ODS)
    - 16. srpna 2006 - 9. ledna 2007 (demise 11. října 2006)
    - Menšinový kabinet složený z ministrů ODS a nestraníků nezískal důvěru Sněmovny a musel podat demisi.

    Druhá vláda Mirka Topolánka (ODS)
    - 8. listopadu 2006 - 8. května 2009 (demise 26. března 2009)
    - Koaliční vláda ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. Na počátku měla ve sněmovně pouze 100 poslanců a důvěru získala díky dvěma poslancům zvoleným za ČSSD. Koncem března 2009 Sněmovna vládě vyslovila nedůvěru a kabinet podal demisi.

    Vláda Jana Fischera (nestraník)
    - 8. května 2009 - 13. července 2010 (demise 25. června 2010)
    - Vláda nestraníků, jejímž úkolem byla správa země do předčasných parlamentních voleb na podzim 2009, vzhledem k jejich nekonání do řádných voleb 2010. Ministry do ní navrhly ODS, ČSSD a Strana zelených.

    Vláda Petra Nečase (ODS)
    - od 13. července 2010 (demise 17. června 2013)
    - Koaliční vláda ODS, TOP 09 a Věcí veřejných (VV). Posledně zmíněná strana v dubnu 2012 vypověděla koaliční smlouvu, ale její ministři ve vládě zůstali a nadále v ní působí pod hlavičkou strany LIDEM - liberální demokraté. Premiér podal demisi 17. června kvůli skandálu ředitelky svého kabinetu Jany Nagyové, která čelí obvinění z organizování zneužití pravomoci úřední osoby a podplácení.

    Vláda Jiřího Rusnoka (nestraník)
    - premiér jmenován 25. června; celá vláda má být do funkce jmenována 10. července
    - Úřednický kabinet, ve které zasedne kromě nestraníků také několik ministrů s přerušeným členstvím v ČSSD.