Milada Horáková se dočkala, v Praze bude mít svou první sochu

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Praha | MUDr. Martin Jan Stránský: „Milada Horáková je symbolem češství a národní odvahy. Její socha je poselstvím, že bojovat za práva národa a jeho lidu by měl každý.“ Do roka by měla v centru Prahy stát...

historicky první socha Milady Horákové. Potvrdil to MUDr. Martin Jan Stránský, člen Zastupitelstva Městské části Praha 1. O tom, kde přesně bude socha stát, rozhodne Praha 1 ve spolupráci s Magistrátem Hlavního města Prahy, Klubem Milady Horákové a Konfederací politických vězňů v příštích týdnech. Ideálním místem by však byl park naproti Petschkově paláci, který byl v letech 1939 až 1945 sídlem gestapa. Ve středu 27. června to je přesně třiašedesát let, co byla JUDr. Milada Horáková popravena komunisty na dvoře pankrácké věznice.
„Pomníků a pietních míst uctívajících památku Milady Horákové, která se hrdě hlásila k svobodě a češství a byla za to komunistickým režimem popravena, je v Praze několik. Sochu však nemá v hlavním městě kupodivu žádnou,“ řekl MUDr. Martin Jan Stránský „Jsem přesvědčen, že na Prahu 1, která je politickým i kulturním centrem hlavního města, takové dílo, připomínající historii a boj za svobodu, patří. Socha Milady Horákové není jen poctou lidské odvaze, ale také připomínkou morálky a národní hrdosti, které bychom si měli více uvědomovat, “ pokračoval český neurolog a politik.
Petschkův palác zabrala německá tajná státní policie (gestapo) ihned po okupaci a zřídila si zde svou hlavní úřadovnu v Protektorátu Čechy a Morava. „Právě zde byli mučeni a vyslýcháni čeští vlastenci a odbojáři včetně
Milady Horákové. Místo, které pro sochu navrhujeme, je tedy více než symbolické,“ konstatoval František Šedivý, předseda Klubu Milady Horákové a místopředseda Konfederace politických vězňů. V tzv. Pečkárně vytrpěla Milada Horáková při výslechách nelidská muka, avšak neustoupila. Byla poslána do koncentračního tábora, ale přežila. Její život přesto skončil pouhých pár let po válce. Se stejným nasazením jako proti fašistům bojovala totiž Milada Horáková i proti komunistům. Ti ji jako výstrahu všem „jinak smýšlejícím“ odsoudili v uměle vykonstruovaném procesu k smrti a 27. června 1950 popravili.
Proces s Miladou Horákovou a s jejími dvanácti kolegy začal 31. května 1950. Trval osm dní, během nichž se mnozí významní lidé světa snažili pro obžalované svými dopisy získat milost. Nechyběli mezi nimi ani Albert Einstein, Winston Churchill nebo Eleanor Rooseveltová. V roce 1991 udělil prezident Václav Havel Miladě Horákové řád T. G. Masaryka I. třídy in memoriam. Den její smrti se stal Dnem památky obětí komunistického režimu. Roku 2006 byla Miladě Horákové udělena americkou Nadací pro vybudování washingtonského památníku obětem komunismu Medaile svobody. O rok později, 26. října 2007, byla oceněna in memoriam jedním z nejvyšších armádních vyznamenání – Záslužným křížem ministryně obrany.

Text: MgA. Kateřina Havelková

Tématické zařazení:

» Aktuality