Nečas rezignoval, koalice chce pokračovat, opozice to odmítá - Aktuality - REGIONÁLNÍ NOVINY

Aktuality

Nečas rezignoval, koalice chce pokračovat, opozice to odmítá

zdroj: archiv Metropolu

Praha | Premiér Petr Nečas (ODS) dnes večer kvůli skandálu kolem své spolupracovnice Jany Nagyové odstoupil z funkce, s ním končí celá vláda. Demisi předal na Pražském hradě do rukou prezidenta Miloše...

 

Zemana. Z politiky chce Nečas odejít úplně. Zatímco o jeho politické budoucnosti je tak již rozhodnuto, o příští vládě se jedná. Současná koalice by chtěla pokračovat s jiným premiérem ve stejném stranickém složení. Opozice hlasitě požaduje nové volby. Ty prý ale nejsou upřednostňovanou variantou prezidenta, který může vývoj výrazně ovlivnit.
    Zeman po převzetí demise pověřil Nečase a jeho kabinet výkonem funkce do jmenování nové vlády. Vláda v demisi by měla podle prezidenta vykonávat běžnou činnost, ale neměla by přijímat strategická rozhodnutí. Nečasovi popřál "trochu lidského štěstí a hodně osobní odvahy".
    Prezident dnes svou představu o budoucím vývoji neupřesnil, oznámil ale, že od pátku do pondělí se chce setkat s představiteli stran, aby s nimi jednal o situaci. Očekává, že strany času do pátku využijí k projednání situace jak ve svých grémiích, tak případně mezi sebou.
    Odcházející ministerský předseda se s prezidentem sešel již dnes ráno na zámku v Lánech. Hovořili spolu prý o všech možnostech řešení současné situace. Zeman podle Nečase nepreferuje předčasné volby a bude respektovat takovou vládu, která bude mít většinu ve Sněmovně.
    Zajistit ji chtějí dosavadní koaliční strany ODS, TOP 09 a LIDEM. Pokud se shodnou na jiném premiérovi z řad občanských demokratů, budou potřebovat ve dvousetčlenné Sněmovně takovou podporu, která by vznik a fungování nového kabinetu umožnila. Když se jim podaří ji získat, bude na prezidentovi, jestli staronový koaliční projekt akceptuje a jmenuje nového premiéra.
    Koalice ODS, TOP 09 a LIDEM má 98 poslanců, přičemž další dva bývalí poslanci VV jsou k nejmenší vládní straně LIDEM neoficiálně řazeni, ovšem nejsou jejími členy. K opozici patří 54 poslanců ČSSD, 26 KSČM, 11 Věcí veřejných a dva národní socialisté. Dohromady jde o 93 lidí. Zcela nezařazených poslanců je sedm. ČTK dnes některé z nich oslovila - s odpověďmi na otázku, jakou variantu dalšího vývoje by podpořili, jsou zatím opatrní.
    Výkonná rada občanských demokratů dnes jednáním pověřila grémium strany. Jména případných kandidátů na ministerského předsedu oficiálně zatím nepadla, ve straně se ale skloňuje zejména jméno Martina Kuby, který ODS po Nečasově rezignaci vede. Ke Kubovi se ale údajně odmítavě staví TOP 09. Mluví se i o dalších členech vedení ODS Jiřím Pospíšilovi, Tomáši Chalupovi, Pavlu Blažkovi a především o ministru dopravy Zbyňku Stanjurovi. Někteří navrhují rozdělení funkce šéfa vlády a ODS.
    Jakékoliv pokusy o obnovení současné koaliční vlády s jiným premiérem odmítají ČSSD i KSČM. Sociální demokraté chtějí i s ODS a TOP 09 jednat o rozpuštění Sněmovny, k němuž jsou potřeba hlasy 120 poslanců. Největší opoziční strana se zároveň nechce nyní ujmout moci, i kdyby ji k tomu vyzvala hlava státu. Do vlády půjde prý jen po nových volbách. Rovněž obě velké odborové centrály v zemi vyzvaly dnes parlamentní strany, aby podnikly všechny kroky k uspořádání předčasných voleb.
    Ministr obrany Vlastimil Picek kvůli zapojení do případu sledování manželky odstupujícího premiéra dočasně zprostil výkonu služby šéfa Vojenského zpravodajství Milana Kovandu a zpravodajce Jana Pohůnka. Kovanda sledování Nečasové přiznává, odmítá však účast na sledování dvou dalších lidí. Útvar bude zatím řídit brigádní generál Rostislav Pilc. Kovanda a Pohůnek budou mimo službu, dokud o nich nerozhodne soud.
    Ještě předtím soud rozhodne o stížnostech většiny ze sedmi obviněných na jejich vzetí do vazby. Výrok má padnout nejpozději do měsíce.
    Dopady současné krize zaznamenávají trhy i zahraniční instituce a média. Podle analytiků by aktuální vývoj neměl tuzemskou ekonomiku příliš poškodit, také reakce finančních trhů na ohlášenou demisi premiéra je minimální. Pražská burza dnes oslabila, česká měna naopak posílila.
    Evropská komise je v kontaktu s českými úřady pro případ, že by se aféra týkala i evropských strukturálních fondů, nadcházející rezignaci premiéra, ani probíhající vyšetřování ale komentovat nebude.
    Zahraniční tisk míní, že Nečas odchází, protože nedokázal ustát příliš veliký tlak opozice i z vlastních řad, a další vývoj bude záviset především na prezidentovi Miloši Zemanovi. "Svým oznámením uvrhl (Nečas) středoevropskou zemi do pravděpodobně dlouhé fáze politické nejistoty," domnívá se například německá mutace amerického listu The Wall Street Journal.

 

 

Nejdéle vládl v demisi první Topolánkův kabinet, plných 90 dnů

 

Přehled doby, která uplynula mezi demisí vlády samostatné ČR a jmenováním nového kabinetu:


    1992 - nový kabinet jmenován v den demise předchozí vlády
    Vláda Petra Pitharta (tehdy OH) podala demisi 2. července, předsednictvo tehdejší České národní rady ve stejný den jmenovalo nového premiéra Václava Klause (ODS) i všechny členy jeho kabinetu.


    1996 - 2 dny
    Vláda premiéra Václava Klause podala demisi 2. července, ve stejný den jmenoval prezident Václav Havel Klause opět předsedou vlády. Členy nového kabinetu Havel uvedl do funkcí 4. července.


    1997 - 33 dnů
    Druhá Klausova vláda podala demisi 30. listopadu, nový premiér Josef Tošovský (nestraník) byl jmenován 17. prosince. Do jmenování celé vlády ale uplynulo ještě dalších 16 dnů, stalo se tak 2. ledna 1998.


    1998 - 5 dnů
    Tošovského vláda podala demisi 17. července, ve stejný den se předsedou vlády stal Miloš Zeman (ČSSD). Kabinet byl jmenován o pět dnů později, 22. července.


    2002 - 3 dny
    Zemanova vláda podala demisi 12. července a ve stejný den se novým premiérem stal Vladimír Špidla (ČSSD). Jeho vládu prezident jmenoval 15. července.


    2004 - 34 dnů
    Špidla podal demisi své vlády 1. července a 26. července byl novým premiérem jmenován Stanislav Gross (ČSSD). Do jmenování celé vlády ale uplynulo ještě dalších devět dní, stalo se tak 4. srpna.


    2005 - nový kabinet jmenován v den demise předchozí vlády
    Předseda vlády Gross podal demisi 25. dubna, ve stejný den prezident Václav Klaus jmenoval premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD) i jeho kabinet.


    2006 (první vláda) - 19 dnů
    Paroubkova vláda podala demisi 16. srpna, ve stejný den byl premiérem jmenován Mirek Topolánek (ODS). Jeho vláda byla jmenována 4. září.


    2006 (druhá vláda) - 90 dnů
    Topolánkova vláda podala demisi 11. října poté, co 3. října nedostala důvěru Sněmovny. Mirek Topolánek byl znovu jmenován premiérem 8. listopadu. Jeho druhý kabinet byl jmenován 9. ledna 2007.


    2009 - 43 dnů
    Druhá Topolánkova vláda podala demisi 26. března, 9. dubna byl novým premiérem jmenován Jan Fischer (nestraník); vláda byla jmenována 8. května 2009.


    2010 - 18 dnů
    Kabinet Jana Fischera podal demisi 25. června 2010. O tři dny později byl novým premiérem jmenován Petr Nečas (ODS). Jeho koaliční vláda byla jmenována 13. července 2010. Dnes podal premiér Nečas demisi, prezident Miloš Zeman jej pověřil výkonem funkce do jmenování vlády nové.

 

zdroj: www.ctk.cz           

Tématické zařazení:

 » Aktuality  

 » Politika  

 

 

 

ORLEN Jobs