Nagyová a pět dalších ve vazbě; Nečas se omluvil, vláda přežívá

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Ostrava | Ostravský soud dnes poslal do vazby šest obviněných v kauzách kolem Jany Nagyové, nejbližší spolupracovnice premiéra Petra Nečase (ODS). Jediným ze sedmi obviněných, na koho vazbu neuvalil, se...

stal šéf Vojenského zpravodajství Milan Kovanda, který se přiznal. Za skandál s nezákonným sledováním se dnes Nečas omluvil. Vzdát moci se ale odmítá, přestože jej k tomu nadále vyzývá opozice.
    Vedle Nagyové, která je podle vyšetřovatelů spojnicí ve dvojici případů, skončili dnes ve vazbě i bývalý šéf poslanců ODS Petr Tluchoř, bývalý ministr zemědělství za ODS Ivan Fuksa a jeho někdejší náměstek Roman Boček, kteří čelí obvinění z politické korupce. O dalším obviněném - bývalém poslanci ODS Marku Šnajdrovi - soud rozhodne v neděli odpoledne. O uvalení vazby dnes požádal státní zástupce.
    V kauze nelegálního sledování rozhodl soud, jehož jednání dnes nabralo několikahodinové zpoždění, o vazbě pro bývalého šéfa Vojenské rozvědky Ondreje Páleníka a zpravodajce Jana Pohůnka. Propustil jen Kovandu, který bude kvůli zneužití pravomoci úřední osoby nadále stíhán na svobodě. Nagyová figuruje i v tomto případu; sledování trojice osob, včetně Nečasovy manželky Radky, si prý objednala.
    Ze šestice vazebně stíhaných, u nichž se soud obával, aby neovlivňovali svědky, stížnost proti dnešnímu rozhodnutí nepodali jen Pohůnek a Fuksa, který ji ještě zvažuje. Nyní budou umístěni ve věznicích v Olomouci, Ostravě a Brně, někteří ve stejném zařízení.
    Za sledování své ženy a dvou zaměstnanců úřadu vlády se dnes omluvil premiér Nečas. Uvedl, že o něm nevěděl a že by nikdy nepřipustil zneužití tajných služeb k osobním či politickým účelům. Nagyovou prý propustí, sám však rezignovat odmítá. O situaci bude ministerský předseda, který i nadále obvinění tří bývalých poslanců z korupce považuje za nesmyslné, jednat v neděli s koaličními partnery.
    Již dnes večer zasedlo vedení TOP 09, které chce, aby vláda pokračovala až do řádného termínu voleb v květnu 2014. Žádá také "poctivou reflexi stávající situace". K rezignaci premiéra i kabinet naopak po uvalení vazby na Nagyovou znovu vyzvala opozice, která v úterý chystá sněmovní hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Že by Nečasův kabinet měl kvůli skandálu skončit, dnes nepřímo řekl i prezident Zeman.
    Vývoj dalekosáhlé aféry dál pozorně sledují jak Češi, kteří v pátek zvýšili celodenní sledovanost zpravodajského kanálu ČT 24 na 15,17 procenta, což je více než dvojnásobek týdenního průměru, tak zahraniční média, podle nichž Nečas bojuje o přežití.

Vizitky osob, které byly obviněny či na ně byla uvalena vazba

Vizitky osob, které byly obviněny či na ně dnes byla uvalena vazba v současné kauze šéfky kabinetu premiéra Petra Nečase (řazeny abecedně):

    Obvinění, na něž byla uvalena vazba:
    Roman Boček (43)
    Od července 2010 působil do loňského září jako náměstek ministra zemědělství (Ivana Fuksy, od října 2010 Petra Bendla), poté od 1. října usedl do představenstva Českých drah. Předtím zasedal v dozorčích radách Budějovického Budvaru a podniku Lesy ČR. Již dříve působil v představenstvech různých společností (mj. Kotva, a.s., Real Speaktrum, a.s.). V letech 2009 až 2010 byl též členem dozorčí rady ČSA. Od loňského března byl jako náměstek ministra zemědělství pověřen řízením SZIF.
    Od roku 2003 do roku 2008 se jako oblastní ředitel a předseda představenstva Oblastní nemocnice Příbram, a.s. podílel na transformaci této nemocnice z příspěvkové organizace na obchodní společnost. V letech 2009 až 2010 byl vrchním ředitelem a náměstkem na ministerstvu dopravy.
    Vystudoval Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně (promoval v roce 1996). Poté absolvoval manažerské studium na Business School při VUT Brno, kurz správce konkurzní podstaty a studium MBA na Brno International Bussiness School.

    Ivan Fuksa (49)
    Vystudoval Vysokou školu dopravy a spojů v Žilině, později absolvoval postgraduální studium na Vysoké škole ekonomické v Praze. Od roku 1990 se angažoval v komunální politice v Příbrami, byl členem zastupitelstva a místostarostou. V letech 2002 až 2006 stál v čele příbramské radnice. Od ledna 2007 do května 2010 zastával funkci prvního náměstka ministrů financí Miroslava Kalouska (nyní TOP 09) a nestraníka Eduarda Janoty. Krátce po zvolení do Sněmovny v květnu 2010 byl jmenován ministrem zemědělství, kterým byl do října 2011.
    V médiích se tehdy spekulovalo o tom, že důvodem jeho odchodu z vlády byla Fuksova příslušnost k protinečasovské opozici v ODS kolem Petra Tluchoře. Fuksa patřil mezi poslance, kteří se loni postavili vládnímu daňovému balíčku, nakonec rezignoval na poslanecký mandát. Loni v listopadu překvapivě kandidoval na kongresu ODS na předsedu strany proti premiéru Nečasovi; získal hlasy téměř třetiny delegátů. V lednu zasedl do představenstva státního Českého Aeroholdingu. I vládní politici později uváděli, že post v Aeroholdingu byl pro Fuksu odměnou za to, že odchodem ze Sněmovny umožnil existenci vlády.

    Jana Nagyová (48)
    Původní profesí účetní se kolem politiky pohybuje od roku 1996, kdy se stala sekretářkou v karlovarské krajském sdružení ODS. Od listopadu 1996 působila osm let jako asistentka senátora Vladimíra Kulhánka, působila zároveň jako oblastní manažerka občanských demokratů v Karlových Varech. Před osmi lety přesídlila do Prahy, kde se stala provozní šéfkou v hlavní kanceláři ODS. Po volbách v roce 2006 si jí tehdejší místopředseda strany Petr Nečas vzal s sebou na ministerstvo práce, kde vedla jeho kancelář.
    Do stejné funkce, ovšem na úřadu vlády, zamířila po půlročním intermezzu na ministerstvu obrany Nagyová poté, co se Nečas stal v létě 2010 premiérem. Údajný velký vliv Nagyové na předsedu vlády se stal opakovaně terčem kritiky nejen v médiích, podle informací tisku se například předloni angažovala kolem výběru nového šéfa České televize a byla i v komisi, jež se pokoušela vybrat nového šéfa Lesů ČR. Loni v lednu vzbudilo pozornost zveřejnění výše odměn, které Nagyová dostává, což Nečas označil za politický útok. Kvůli zveřejnění je stíhán mimo jiné bývalý ředitel rozvědky Karel Randák.

    Ondrej Páleník (48)
    Původně kariérní voják narozený na Slovensku strávil většinu své aktivní služby u výsadkářů v Prostějově. Jako velitel čety se zúčastnil už zahraniční mise během první války v Perském zálivu, v letech 2004 až 2006 českému kontingentu v Afghánistánu. Má za sebou působení ve spojeneckém štábu v Belgii a od roku 2002 vedl pět let elitní 601. skupinu speciálních sil v Prostějově. V roce 2007 se stal šéfem Vojenského zpravodajství a v čele armádní rozvědky vydržel více než pět let, což je nejdelší funkční období ředitele této tajné služby v novodobé historii.
    Loni Nečasova vláda Páleníka z čela Vojenského zpravodajství odvolala, média spekulovala o tom, že jedním z důvodů byl Páleníkův blízký vztah k exministrovi obrany Martinu Bartákovi, který čelí podezření kvůli podezřelým vojenským zakázkám. V listopadu pak zamířil Ondrej Páleník do čela Správy státních hmotných rezerv. Letos se jeho jméno objevilo i mezi možnými kandidáty na ministra obrany.

Jan Pohůnek
Je plukovníkem Vojenského zpravodajství.

    Petr Tluchoř (45)
    Vystudovaný právník je členem ODS od roku 1996, v letech 1999 až 2006 působil v komunální politice v Brandýse nad Labem - Staré Boleslavi. Ve Sněmovně zasedl jako náhradník v roce 2004, od září 2006 řídil poslanecký klub ODS. Jako poslanec se v roce 2010 stal členem správní rady VZP. V květnu 2011 Tluchoř neobhájil funkci předsedy klubu, kterým se tehdy stal Zbyněk Stanjura. Tluchoře před volbou kritizoval premiér a předseda ODS Petr Nečas a vyzval ho, aby nekandidoval.
    Na jaře 2011 jej Věci veřejné obvinily z toho, že pomáhal připravovat puč uvnitř jejich strany, což odmítl. Loni se profiloval jako jeden z hlavních vnitrostranických kritiků premiéra Nečase. Na poslanecký mandát rezignoval Tluchoř loni v listopadu podobně jako Fuksa kvůli nesouhlasu s vládním daňovým balíčkem. Po odchodu ze Sněmovny se v médiích objevily spekulace o tom, že Tluchoř zamíří do některé státní či polostátní firmy, nejspíše společnosti ČEZ, to ale on sám odmítl. Začátkem roku řekl ČTK, že pracuje jako konzultant.

    Obviněný, který ve vazbě neskončil:
    Milan Kovanda (43)
    Ředitelem Vojenského zpravodajství, tedy armádní tajné služby, byl jmenován začátkem loňského listopadu. Absolvent vojenské vysoké školy ve Vyškově (1992) byl mimo jiné v letech 2006 až 2010 velitelem 601. skupiny speciálních sil. Od května 2010 do listopadu 2012 působil jako zástupce velitele společných sil. Kovanda má za sebou zahraniční misi KFOR na území Kosova. Třikrát se zúčastnil i alianční operace v Afghánistánu. Je nositelem řady vojenských vyznamenání. Letos v květnu byl povýšen do hodnosti generálmajora.

    Obviněný, dnes byla podána žádost na jeho vzetí do vazby:
    Marek Šnajdr (38)
    Bakalář ekonomie z pražské VŠE se dlouhodobě pohybuje v oblasti zdravotnictví. V letech 1999 až 2006 pracoval ve farmaceutických firmách Merck Sharp & Dohme IDEA a Pfizer, kde byl členem vrcholného vedení. V září 2006 se stal prvním náměstkem tehdejšího ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS). Patřil mezi architekty reformy zdravotnictví, vystupoval proti zrušení regulačních poplatků ve zdravotnictví a obhajoval vládní reformní zákony. Od září 2006 předsedal správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny.
    Z ministerstva odešel v květnu 2010, kdy se stal poslancem za ODS. Zasedal ve zdravotnickém výboru, jehož byl místopředsedou. Loni na podzim patřil mezi "rebelující" poslance ODS a byl jedním z trojice zákonodárců, kteří před konečným hlasováním o daňovém balíčku rezignovali na mandát. Nedlouho poté odešel i z čela správní rady VZP, jejím členem ale zůstal. Loni v prosinci byl jmenován do dozorčí rady státní společnosti Čepro a letos únoru se stal jejím předsedou.

    Zadržený, ale nebyl obviněn:
    Lubomír Poul (48)
    Vedoucí Úřadu vlády ČR od července 2010. Předtím působil od roku 1996 na ministerstvu průmyslu a obchodu v různých funkcích, v té poslední od roku 2007 jako vedoucí úřadu ministerstva a ředitel sekce správní. Poul vystudoval fakultu elektrotechnickou Vysokého učení technického v Brně (1988-1993) a poté absolvoval dvouletý intenzivní pracovní kurz angličtiny na jazykovém institutu v americkém Bostonu. Od loňského prosince je Poul členem dozorčí rady ČEZ.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Krimi