Restituce obstály, vláda a církve to vítají, opozice zklamaná - Aktuality - REGIONÁLNÍ NOVINY

Dnes je 10. května 2026, svátek má Blažena.

Aktuality

Restituce obstály, vláda a církve to vítají, opozice zklamaná

Kliknutím zvětšíte obrázek
zdroj: archiv Metropolu

zdroj: archiv Metropolu

Brno | Církevní restituce u Ústavního soudu (ÚS) obstály. Soudci z nich vyškrtli jedno slovo, ve zbytku návrh na zrušení zamítli. Premiér Petr Nečas (ODS) a kardinál Dominik Duka rozhodnutí přivítali. ČSSD je...

 

zklamána, stejně jako komunisté. Věci veřejné podle předsedy Víta Bárty ještě boj nevzdávají.
    Soud vyjádřil naději, že svým nálezem přispěje k upevnění konsenzu mezi státem a církvemi. "ÚS není povolán k tomu, aby rozsoudil spor o smysl českých dějin," stojí v obsáhlém nálezu. Restituce podle soudu nemohou nikdy odčinit všechny křivdy minulosti a stanovení jejich rozsahu je v kompetenci zákonodárců.
    Premiér prý podobné rozhodnutí očekával. "Samotný ÚS totiž v uplynulých letech kritizoval Parlament ČR za nečinnost spočívající v dlouhodobém nepřijetí zákona, který by narovnal vztahy státu a církví. Podařilo se to až po 20 letech diskusí a neustálých odkladů," uvedl Nečas.
    Církve dostanou pole, lesy a další nemovitosti v hodnotě 75 miliard korun a finanční kompenzace 59 miliard navýšených o inflaci. Cílem zákona je vypořádat křivdy z dob totality. "Naše společnost si může gratulovat, že se jí problém nápravy některých škod způsobených církvím v době komunismu podařilo vyřešit," zdůraznil Duka.
    ČSSD nález respektuje, ale nic to prý nemění na nespravedlnosti a předraženosti církevních restitucí. "Restituce byly protlačeny koalicí nejtěsnější většinou hlasů proti vůli veřejnosti, Senátu i opozice," uvedl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
    Jediné ustanovení zákona, do kterého soud zasáhl, vymezuje majetkové křivdy a řadí mezi ně znárodnění vykonané v rozporu s dobovými předpisy nebo bez vyplacení spravedlivé náhrady. Soud škrtl slovo "spravedlivé". Součástí církevních restitucí tak nejspíš nebudou nemovitosti, za které církev získala nějakou náhradu.
    Čtyři soudci zůstali v menšině. Odlišné stanovisko uplatnili Jaroslav Fenyk, Vojen Güttler, Jan Musil a předseda soudu Pavel Rychetský. Odpůrci církevních restitucí se pokusili nález na poslední chvíli oddálit námitkou proti účasti soudce Miloslava Výborného, jehož mandát dnes končí. Soud to ale označil za nesprávný výklad zákona.
    Kritika církevních restitucí směřovala proti objemu přiznávaného majetku i finančních náhrad. Sporný majetek církvi podle některých názorů od josefínských reforem nepatřil, protože jej pouze spravovaly. Soud ale dospěl k závěru, že církevní subjekty měly plnou majetkovou způsobilost. Stejně tak odmítl i většinu dalších výhrad vůči obsahu a celkovému pojetí zákona.
    Neuspěly ani výtky proti procesu schvalování normy. Některé postupy ve Sněmovně sice podle soudců vykazovaly určitý stupeň morální pokleslosti, což ale nemůže být důvodem ke zrušení zákona. Soud zdůraznil, že soud není strážcem politické kultury. 

 

Vývoj událostí kolem současného schvalování církevních restitucí

 

Vývoj událostí kolem současného schvalování majetkového vypořádání státu s církvemi:


    2011:
    30. května - Vládní komise pro narovnání vztahu mezi státem a církvemi navrhla vrátit církvím 56 procent jejich bývalého majetku v celkové hodnotě 75 miliard korun. Za majetek, který v restitucích vrácen nebude, by stát doplatil 59 miliard.
    25. srpna - Zástupci církví a státu se shodli na délce přechodného období majetkové odluky. Bude trvat 17 let. První tři roky bude stát na platy duchovních a administrativy přispívat z rozpočtu plnou částkou, od čtvrtého roku se částka každoročně sníží o pět procent.


    2012:
    11. ledna - Zákon o vyrovnání s církvemi schválila vláda. Hlasování bylo jednomyslné, pro restituce zvedli ruku i ministři za tehdy vládní Věci veřejné, kteří s podporou předtím váhali.
    19. ledna - Spisovatelka Lenka Procházková podala na členy vlády trestní oznámení kvůli podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Později podala oznámení i na arcibiskupa Dominika Duku, a to kvůli podezření ze spáchání trestného činu krádeže ve stadiu pokusu. Podobná oznámení podali i další lidé a organizace, ale bez výsledku.
    7. února - Sněmovna přes protesty opozice podpořila v prvním čtení návrh na majetkové vyrovnání státu s církvemi.
    29. března - Premiér Petr Nečas (ODS) prohlásil, že církve by se majetku domohly i bez restitucí, a to soudně. Stát by ale musel navíc zaplatit náklady na vleklá soudní řízení.
    4. dubna - Prezident Václav Klaus řekl, že u vládního návrhu na restituce vidí "řadu otazníků" a klade si otázku, zda zvolený princip je koncepčně správný. O týden později ale Dukovi napsal, že do politické debaty o restitucích už nehodlá vstupovat.
    17. dubna - Duka se vyslovil proti odložení narovnání, o němž hovořili kritici restitucí kvůli hospodářské krizi a škrtům.
    6. června - Restituce prošly druhým čtením ve Sněmovně.
    22. června - Skončila schůze Sněmovny, která restituce kvůli obstrukcím nechválila. Levicová opozice ani zástupci VV ale neuspěli s návrhem odložit schvalování vyrovnání až na září.
    28. června - ČSSD vyzvala vládu, aby zajistila zmapování majetku, který by mohly církve dostat. Strana navrhla zřídit fond, do něhož by byl majetek vložen. Provoz církví by se hradil z výnosů fondu.
    14. července - Sněmovna schválila církevní restituce.
    15. srpna - Senát hlasy levice restituce odmítl.
    29. srpna - Klaus v dopise premiérovi Nečasovi požádal o osobní garanci toho, že vyrovnání s církvemi neprolomí hranici 25. února 1948.
    3. září - Nečas Klause ujistil, že vládní návrh nenese riziko prolomení hranice roku 1948. O tomtéž jej ujistily církve.
    - Ústavní soud stanovil, že do schválení restitucí mohou o jednotlivých nárocích církví rozhodovat soudy.
    5. září - Sněmovna schvalování církevních restitucí odložila, stejně postupovala i o dva týdny později.
    2. října - Sněmovní petiční výbor požádal hlasy opozice ministerstvo kultury o seznam majetku, který by měl být v rámci restitucí vydán církvím. Ministryně kultury Alena Hanáková (TOP 09 a Starostové) výboru napsala, že žádný soupis neexistuje.
    8. listopadu - Sněmovna přehlasovala senátní veto zákona o majetkovém vypořádání státu s církvemi. ČSSD poté oznámila, že připravuje podání ústavní stížností.
    22. listopadu - Prezident Václav Klaus jako výraz distance zákon nevetoval, ale ani nepodepsal, norma vstoupila v platnost.


    2013:
    5. února - Skupina senátorů podala z podnětu Věcí veřejných proti církevním restitucím stížnost k Ústavnímu soudu. Do konce února přibyly stížnosti od poslanců ČSSD a KSČM.
    22. února 2013 - Premiér Petr Nečas za ČR podepsal smlouvy o finančním vypořádání s celkem 16 církvemi a náboženskými spolky. Dokumenty signoval přes protesty opozice.
    3. června - Církevní restituce u ÚS obstály. Soudci vyškrtli ze zákona o majetkovém vyrovnání pouze jedno slovo.

 

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

 » Aktuality  

Poslat článek Diskuse (0) Tisk Autor: Přečteno: 534x

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

Muž, Žena

E-mail:


(Vyplňte pouze tehdy, jestliže chcete být informování o odpovědích na váš příspěvek)

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

Nejčtenější články v rubrice
Anketa

Souhlasíte s přijetím eura?

Ano

29.8%

 

Ne

37%

 

Je mi to jedno

17.2%

 

Nemám k tomu dost informací

16%

 

 

 

 

ORLEN Jobs
Regionální noviny