V plynové kauze Tymošenkové vidí evropský soud politický motiv - Aktuality - REGIONÁLNÍ NOVINY

Aktuality

V plynové kauze Tymošenkové vidí evropský soud politický motiv

zdroj: archiv Metropolu

Štrasburk | Evropský soud pro lidská práva dnes vyhověl stížnosti vězněné ukrajinské expremiérky Julije Tymošenkové a rozhodl, že její zatčení v roce 2011 bylo politicky motivováno. Ostře sledovaným soudním...

 

rozhodnutím vrcholí spor o takzvanou plynovou kauzu, v níž byla vůdkyně opozice odsouzena k sedmi letům vězení za překročení pravomocí. Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg doufá, že Tymošenková se po verdiktu "konečně dostane ze šatlavy".
    Zatčení Tymošenkové bylo podle evropského soudu nezákonné. Soud jednomyslně rozhodl, že ukrajinská justice v kauze Tymošenkové porušila čtyři paragrafy evropské konvence o lidských právech. Expremiérka byla nezákonně zadržena a nezákonně vězněna a postup ukrajinských justičních orgánů byl v obou případech politicky motivovaný. Soud ale zároveň neuznal stížnost vůdkyně ukrajinské opozice, že byla ze strany vězeňské správy vystavena mučení. Zúčastněné strany se mohou proti verdiktu do tří měsíců odvolat.
    "Dnešek je pro mě významný den. Jsem potěšena, že Evropský soud pro lidská práva (...) uznal, že moje zatčení a zadržování bylo nelegální," uvedla Tymošenková. Dodala, že verdikt ji učinil "šťastnou".
    "Doufám, že se konečně dostane ze šatlavy," komentoval pro ČTK rozhodnutí štrasburského soudu český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Očekává, že verdikt někdejší ukrajinské ministerské předsedkyni pomůže.
    "Celé to soudní řízení bylo velice politicky ovlivněno, jsem rád, že štrasburský soud došel ke stejnému závěru," řekl ministr. Ve věci Tymošenkové podle něj může nyní udělat nejvíce Evropská unie jako celek, protože se blíží podpis asociační dohody s Ukrajinou. "Kdyby se EU jako taková jednoznačně vyjádřila, bylo by to požehnání," podotkl Schwarzenberg.
    Verdikt štrasburského soudu vytváří silný tlak na ukrajinské vedení, které od zatčení Tymošenkové čelí kritice Západu za zneužívání justice k politickým cílům. Vedení Evropské unie dalo prezidentu Viktoru Janukovyčovi jednoznačně najevo, že kauza vězněné Tymošenkové je hlavní překážkou pro podpis asociační dohody s Ukrajinou a pro uzavření smlouvy o volném obchodu. Tyto dokumenty by měla EU s Kyjevem uzavřít v listopadu na summitu Východního partnerství v litevském Vilniusu.
    Tymošenková si od října 2011 odpykává sedmiletý trest za překročení pravomocí předsedkyně vlády, jehož se údajně dopustila podpisem nevýhodné plynové smlouvy s Ruskem v roce 2009. První žalobu ke štrasburskému soudu poslala už v době vazby v srpnu 2011.
    Naléhavou výzvou k bezodkladnému propuštění Tymošenkové dnes reagoval na výrok soudu obhájce expremiérky Serhij Vlasenko. "Rozhodnutí bylo jednomyslné a ukrajinské úřady jsou povinny ho okamžitě naplnit. Využijeme všech možností daných zákonem, abychom dosáhli osvobození Julije Tymošenkové a obnovení jejích práv. Žádáme politickou i právní rehabilitaci," řekl advokát ukrajinské tiskové agentuře Unian.
    Zmocněnec ukrajinské vlády při štrasburském soudu Nazar Kulčyckyj se komentáře zdržel. Prohlásil, že o případném odvolání ukrajinské úřady rozhodnou až po pečlivém prostudování verdiktu. Jeho text zatím Kyjev nemá k dispozici.

 

 

Kariéru Julije Tymošenkové provází řada soudních sporů

 

Vizitka ukrajinské expremiérky Julije Tymošenkové (52), jejíž zatčení v roce 2011 mělo podle Evropského soudu pro lidská práva politický motiv:


    - Tymošenková proslula jako jedna z vůdčích osobností takzvané oranžové revoluce, která vynesla koncem roku 2004 Viktora Juščenka do prezidentského křesla, o něž se ucházel i současný proruský prezident Viktor Janukovyč. Tymošenková tehdy ohromovala půvabem, ale i odhodláním a radikalismem, s nimiž prosazovala své cíle.
    - Počátkem roku 2005 se stala premiérkou, ale v září 2005 ji Juščenko kvůli údajnému nedostatku "týmového ducha" odvolal. Do čela vlády usedla podruhé v prosinci 2007, zaměřovala se hlavně na boj s korupcí a prosazovala prozápadní kurz země. V úřadě skončila v březnu 2010.
    - Obě její funkční období byla poznamenána řadou konfliktů s někdejším blízkým spojencem Juščenkem. Skutečným důvodem odvolání z funkce Juščenkem byla podle analytiků snaha Tymošenkové zpochybnit privatizaci, což zneklidnilo investory.
    - Začátkem roku 2010 svedla boj o prezidentské křeslo s Janukovyčem a těsně prohrála. Kvůli volbám se soudila, nakonec však žalobu stáhla.
    - Narodila se 27. listopadu 1960 v Dněpropetrovsku, kde vystudovala ekonomii. V roce 1995 založila koncern Jednotné energetické systémy Ukrajiny (JESU; zanikl v roce 2009) a v roce 1996 se stala poslankyní. Tři roky nato jmenoval prezident Leonid Kučma "plynařskou princeznu", jak Tymošenkové přezdívali, vicepremiérkou odpovědnou za energetiku. Ve funkci byla dva roky, pak se stala jedním z lídrů opozice v čele Bloku Julije Tymošenkové, který založila v únoru 2001.
    - I ve světě kdysi proslula také svým elegantním oblékáním a tradičním účesem ukrajinských venkovanek - copem obtočeným kolem hlavy. Ve značkových šatech například v roce 2005 pózovala i pro titulní stránku ukrajinské mutace francouzského časopisu Elle. V témže roce ji časopis Forbes zařadil na třetí místo v žebříčku nejvlivnějších žen světa.
    - Její manžel Oleksandr (52), s nímž má dceru Jevheniji, je podnikatel a býval též ve vedení JESU. I on se už v roce 2000 dostal do vazby, obvinění z korupce a defraudace byla posléze stažena. Oleksandr nebyl nikdy politicky činný, loni v lednu získal v ČR mezinárodní ochranu formou azylu.


    Trestní stíhání:
    - V dubnu 2011 zahájila ukrajinská prokuratura stíhání Tymošenkové kvůli dohodám o dodávkách plynu z Ruska, které Tymošenková s ruským premiérem Vladimirem Putinem podepsala v lednu 2009. Tehdy tak skončila krátká krize, jež kvůli dodávkám plynu na Ukrajinu ohrožovala i plynulý tok plynu z Ruska do západní Evropy. V srpnu 2011 byla Tymošenková umístěna do vazby na žádost žalobce (kvůli systematickému narušování soudního líčení ze strany obžalované) a 11. října byla odsouzena k sedmi letům vězení a vysoké pokutě za předražený dovoz ruského plynu v roce 2009. Podle soudu podpisem dohody s údajně přemrštěnou cenou způsobila státu škodu 1,5 miliardy hřiven (3,4 miliardy Kč), již musí nahradit. Po tři roky také nesmí vykonávat veřejné funkce. Odvolací soud trest v prosinci potvrdil.
    - Opozice i zahraniční představitelé, včetně EU a USA, verdikt označili za politicky motivovaný, což dnes potvrdil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, ke kterému se Tymošenková obrátila. Loni v srpnu její trest potvrdil ukrajinský kasační soud a Evropský soud pro lidská práva zahájil proces Tymošenková versus Ukrajina v říjnu.
    - Tymošenková, která je v ženské věznici v Charkově na východě země, si ve vězení trvale stěžuje na zdravotní potíže a nemocnou páteř si léčí pod dohledem německých lékařů. Stěžuje si na vězeňskou šikanu a na zvůli ukrajinské justice. Na přelomu loňského října a listopadu dokonce držela tři týdny hladovku.
    - Za posledních více než deset let byla proti Tymošenkové zahájena asi třicítka trestních stíhání, z nichž některá byla zastavena. Tymošenková se nyní má například zodpovídat z údajného finančního podvodu, kterého se v polovině 90. let měla dopustit ve vedení společnosti JESU. Firma prý způsobila půlmiliardový dluh, který její majitelka ve spolčení s tehdejším premiérem Pavlem Lazarenkem protiprávně převedla na stát. Její jméno figuruje ještě například v případu úkladné vraždy bývalého vlivného ukrajinského podnikatele a politika Jevhena Ščerbaně.

 

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

 » Krimi  

 » Aktuality  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

Muž, Žena

E-mail:


(Vyplňte pouze tehdy, jestliže chcete být informování o odpovědích na váš příspěvek)

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

ORLEN Jobs