Claudia Cardinalová - filmová kráska, která umí stárnout s grácií - Aktuality

Aktuality

Claudia Cardinalová - filmová kráska, která umí stárnout s grácií

zdroj: allposters.cz

Tunis | Když se sexsymbolu 60. let Brigitte Bardotové ptali, koho považuje za svou nástupkyni, odsekla: "Po BB přece logicky následuje CC!" Claudia Cardinalová tato slova naplnila. Ačkoli možná nedosáhla takového...

věhlasu jako její kolegyně Gina Lollobrigida a Sophia Lorenová, slavní režiséři jí nabídli krásné role po boku hereckých hvězd a její kinematografie čítá přes 150 filmů. Po čtyřicítce se podruhé stala matkou a téměř současně i babičkou, po šedesátce prvně stanula na jevišti. V pondělí 15. dubna oslaví pětasedmdesátiny.
    Podle Francouzů patří Cardinalová spolu s Američanem Clintem Eastwoodem a Irem Seanem Connerym k těm slavným hereckým osobnostem, které nejlépe ovládají umění stárnutí s grácií. Sama Cardinalová nedávno prozradila, že jejím receptem na krásu je žít aktivním životem a usmívat se.
    Až po šedesátce se herečka, jejíž monogram CC dodnes patří k symbolům světového filmu 20. století, odvážila vystoupit také na divadelní prkna. Přestože vždy dostávala spousty nabídek, debutovala až v roce 2000 na jedné z pařížských scén ve hře Benátčanka. "Z divadla jsem měla vždycky strach...," přiznává herečka, o níž její neméně slavný kolega Richard Burton tvrdil, že je tím nejlepším, co dala Itálie světu od vynálezu špaget.
    Cardinalová ale ve skutečnosti není pravou Italkou. "Já bych řekla, že jsem původem Italka, kořeny Afričanka a kulturou Francouzka," říká herečka narozená 15. dubna 1938 v Tunisu jako Claude Joséphine Rose Cardinalová. Její rodina sice pocházela ze Sicílie, ale již čtyři její generace žily v Tunisku.
    Cestu k herectví ji otevřelo vítězství v soutěži krásy roku 1957. Již předtím se sice objevila před kamerou, ale díky titulu "nejkrásnější Italka v Tunisku" získala pozvání na filmový festival v Benátkách, kde ji objevil producent Franco Cristaldi. Učinil z ní hvězdu a na několik let i svoji životní partnerku.
    Po studiích herectví v Římě zahájila svou hvězdnou dráhu snímkem Maria Monicelliho Zmýlená neplatí (1958). Tehdy se jí také narodil syn Patrick, kterého kvůli přísným filmovým smlouvám dlouhá léta vydávala za svého bratra. Otce dítěte, který ji údajně znásilnil, nikdy neprozradila.
    Její kariéra se začala slibně rozjíždět. Kvůli drsně chraplavému hlasu, který se k dívčímu pohledu mnohoslibných očí a svůdné postavě oděné do hlubokých výstřihů příliš nehodil, byla často dabována. Od jednodušších postav, v nichž uplatňovala především svůj atraktivní zjev, se ale postupně přehrála k rolím silných žen s nelehkým osudem.
    Od 60. let točila s proslulými režiséry a jejími partnery byly herci první kategorie. Stala se hvězdou filmů Federica Felliniho (8 1/2), Lucchina Viscontiho(Rocco a jeho bratři, Hvězdy velkého vozu) či Luigiho Comenciniho (Bubovo děvče). Hrála po boku herců jako Jean-Paul Belmondo (Statek, Cartouche), Alain Delon (Gepard), Peter Sellers (Růžový panter), Marcello Mastroianni (Jindřich IV.) či Franco Nero (Den sovy, Salamandr). V polovině 60. let zkusila štěstí v Hollywoodu. S filmy Ztracená hlídka (jízda) či Profesionálové však příliš neuspěla. "Raději budu první v Itálii než druhá v Hollywoodu," řekla. Roku 1968 pak zazářila ve spaghetti westernu Tenkrát na Západě.
    Další herecké příležitosti jí nabídl režisér a její druhý životní partner Pasquale Squitieri, jemuž ve svých jednačtyřiceti letech porodila dceru Claudii (takřka ve stejnou dobu ji její syn učinil babičkou). Squitieri herečce ve svých převážně mafiánských dramatech vyhradil role žen stísněných společenskými problémy (Železný šéf, Corleone). Mezi její zatím poslední filmy patří role ve snímku 104letého režiséra Manoela de Oliveiry Gebo a Stín.
    Cardinalová je majitelkou řady cen. Získala Zlatého lva na festivalu v Benátkách (1993), čestného Césara (1996), řád Čestné legie (1999), Zlatého medvěda na Berlinale (2002) a v roce 2009 obdržela cenu za celoživotní dílo na rumunském Transylvánském mezinárodním filmovém festivalu (TIFF). Několikrát také navštívila Českou republiku. V roce 1964 byla hostem karlovarského festivalu a o 42 let později byla hvězdou Febiofestu, kde převzala čestnou cenu Kristián. V loňském roce předsedala porotě České Miss 2012.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality