Karel Marx - dobrý novinář, vlivný filozof a špatný prorok - Aktuality

Aktuality

Karel Marx - dobrý novinář, vlivný filozof a špatný prorok

zdroj: ceskatelevize.cz

Londýn | Snad žádný jiný filozof neovlivnil v posledních dvou stoletích dějiny tolik jako Němec Karel Marx, jehož myšlenky a dílo pomohly organizovat boj dělníků za lepší pracovní podmínky, ale později...

upravené podle potřeb některých komunistických vůdců se staly ospravedlněním pro diktátorské režimy. I když se Marx, od jehož úmrtí uplyne 14. března 130 let, v mnohém mýlil, byl jistě zajímavou postavou evropského myšlení a Britové ho v roce 1999 v anketě BBC dokonce zvolili myslitelem tisíciletí (druhý skončil Albert Einstein).
    "Nechť se třesou panující třídy před komunistickou revolucí! Proletáři nemají v ní co ztratit, leda své okovy," vyzýval Marx spolu s Bedřichem Engelsem ke spojení proletářů všech zemí v jejich nejslavnějším spisku Manifest komunistické strany. A právě radikálnost a výzvy ke svržení kapitalismu ozbrojenou revolucí bývají autorům tohoto manifestu z roku 1848 nejvíce vyčítány.
    Dalším stěžejním Marxovým dílem je politicko-ekonomický spis Kapitál, v němž autor došel k závěru, že vykořisťovatelské zřízení - kapitalismus - spěje samo ze své podstaty k zániku a bude vystřídáno komunismem, tedy beztřídní společností, v níž neexistuje soukromé vlastnictví. Tato Marxova představa se ale ukazuje jako idealistická, ostatně ani on sám ve stozích svých spisů nedává přesný návod, jak by toto zřízení mělo fungovat.
    Po rozboru kapitalistického výrobního procesu v prvním díle Kapitálu, který vyšel v roce 1867, pracoval Marx na jeho druhém a třetím svazku, které ale vydal až po jeho smrti Engels. Rovněž posmrtně, díky Karlu Kautskému, vyšel třídílný spis Teorie nadhodnoty, v němž Marx polemizuje s ekonomy Adamem Smithem a Davidem Ricardem a který je považován za jedno z prvních souborných pojednání o nejstarších dějinách ekonomické teorie.
    Marx bývá označován za velmi dobrého žurnalistu. Jeho rozbory britské koloniální politiky v Indii a vývoje občanské války v USA jsou podle mnohých pronikavými analýzami. Kromě místních radikálních novin, vesměs brzy zakázaných, psal později krátce také z Londýna pro New York Tribune.
    Kritiku si Marx vysloužil i svými antisemitskými pamflety, v nichž Židy považoval za jedny z původců kapitalistického systému. Přitom šlo o jeho vlastní národ, který byl podle něj "jedem kšeftu zasažen zvlášť citelně". Ke svému původu se Marx jako syn židovského konvertity příliš nehlásil, ale jeho snědá pleť a přezdívka Mouřenín ho provázely až do hrobu.
    Karl Heinrich Marx se narodil 5. května 1818 v porýnském městečku Trevír, kde jeho děd a strýc působili jako rabíni. Na přání svého otce-advokáta, přeběhlíka od judaismu k luteránství, šel studovat práva do Bonnu. Odtud ale brzy začaly chodit zprávy, že usedne-li Karel občas nad knihu, je filozofická, ale jinak s kumpány pije nebo píše básně. Utkal se prý i v souboji a strávil noc ve školním vězení za opilství a výtržnost.
    Po roce přešel Karel na univerzitu do Berlína, kde vystudoval filozofii a historii. Po doktorátu v roce 1841 pracoval krátce jako šéfredaktor Rýnského deníku, který byl na jaře 1843 vládou zrušen. V Německu se ještě oženil s Jenny von Westphalenovou, než odjeli do Paříže, bašty revolucionářů. I odtud byl pro své radikální názory vypovězen a strávil tři roky v Bruselu, než trvale zakotvil v roce 1849 v Londýně.
    "Místo psaní Kapitálu bys měl raději nějaký vytvořit," spílala matka Marxovi, jehož osmičlenná rodina přežívala díky příteli Engelsovi a jeho podílu v manchesterské továrně. V roce 1864 stál Marx u zrodu mezinárodního dělnického sdružení První internacionála, na jejímž vedení se podílel. Ve stáří se z revolucionáře stal středostavovský gentleman, který své nemoci léčil v lázních, mimo jiné v Karlových Varech. Marx zemřel 14. března 1883 v Londýně, kde je také pohřben.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Zajímavosti