Proti komu je vlastně vedena intervence v Mali? - Aktuality - REGIONÁLNÍ NOVINY

Aktuality

Proti komu je vlastně vedena intervence v Mali?

zdroj: marketwatch.com

BAMAKO | Francie označuje postup ve své bývalé kolonii Mali za boj proti terorismu. Nijak jinak nedokáže charakterizovat boj proti volnému uskupení několika islámských radikálních organizací, jejichž zájmy jsou...

 

odlišné a neustále se mění. Francie se tímto výrokem také vyhýbá bližšímu vymezení toho, co Mali, jež bylo ještě nedávno považováno za stabilizující se demokracii, čeká v budoucnu, napsala agentura AFP.
    Francouzkou intervenci vyprovokovali islamisté, kteří ovládají maliský sever, když minulý týden zahájili ofenzivu směrem dále na jih země. Analytici upozorňují, že tyto skupiny jsou navzájem pouze vágně propojeny a zdaleka nemají totožné cíle.
    "Jsou mezi nimi skuteční bojovníci svaté války, Tuaregové usilující o nezávislost a bojující proti centrálnímu státu od 70. let, pašeráci drog a zbraní, mladíci bez práce a budoucnosti, skupiny zpochybňující maliské vedení," říká o bojovnících v Mali analytik Jean-Yves Moisseron. Vyplývá z toho, že ne všichni, kdo teď v Mali bojují, jsou teroristé a že jim jde o zavedení islámského práva šaría.
    Hlavní složkou bojových skupin v Mali jsou bojovníci Al-Káidy v muslimském Maghribu (AQMI) řídící se programem Al-Káidy. Dále je tu Ansar Dine složená hlavně z Tuaregů a pak také málo známá skupina Mujao. "Francouzská intervence je může sjednotit. Ale pojítko mezi těmi lidmi je slabé i uvnitř jednotlivých skupin. Je to všechno velmi vágní, nepřítel je proto mimořádně nečitelný," soudí Moisseron.
    Tuniský odborník na islámská hnutí v Magrebu Alaja Allání skupiny charakterizuje takto: Al-Káida se snaží vyvolat trvalé napětí v celé oblasti Sahelu, Ansar Dine se potýká s komplikovanou kmenovou i osobní nevraživostí svých členů. Mujao se vynořila v prosinci 2011 a zabývá se hlavně únosy.
    Diplomaté i západní armády se od začátku maliské krize netají tím, že tyto skupiny téměř neznají a nevědí ani dobře, co vlastně se na severu Mali děje. Ví se pouze, že bohatý bojový arzenál islamistů je dědictvím z libyjské války. Jasný není ani počet - odhaduje se, že do války je trvale zapojeno tisíc bojovníků, celkově pak může bojovat až 6000 lidí.
    Další neznámou je cíl této války a její dlouhodobá strategie. Problémem je zpochybnitelná zákonnost maliské vlády, která je u moci díky loňském březnovému puči, od nějž se ale nekonaly volby. Allání upozorňuje, že vláda nemá jasnou představu o budoucnosti Mali. Není znám její postoj k nárokům Tuaregů na nezávislost ani zda počítá s nějakým federálním modelem.
    "Co bude, až boje skončí? To je zásadní otázka. Je třeba vytvořit plán ekonomického a sociálního rozvoje severu," říká Allání. OSN přijala v minulém půlroce tři rezoluce k Mali. Vyzdvihuje v nich nutnost obnovit územní celistvost, zahájit politický dialog mezi severem a jihem a vytvořit podmínky pro rozvoj jedné z nejchudších zemí světa. O úspěchu politického procesu v době bojů lze ale pochybovat.

 

zdroj: www.afp.com

Tématické zařazení:

 » Aktuality  

 » Politika  

Poslat článek

Nyní máte možnost poslat odkaz článku svým přátelům:

Váš e-mail:

(Není povinný)

E-mail adresáta:

Odkaz článku:

Vzkaz:

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

ORLEN Jobs