Prezidentské volby pod drobnohledem

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

PRAHA | Otázky a odpovědi k prvním přímým prezidentským volbám v ČR (první kolo se koná 11. a 12. ledna 2013): Jak se změnil způsob volby prezidenta? Doposud prezidenta volily obě parlamentní komory na společné

schůzi, přičemž navrhovat kandidáta bylo oprávněno nejméně deset poslanců nebo deset senátorů. Nyní budou hlavu státu volit všichni voliči podobným většinovým systémem, jakým volí senátory. Volba se koná tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva.

    Kdo může být prezidentem?
    Prezidentem republiky může být každý občan České republiky, který má právo volit a dosáhl věku 40 let.

    Kdo může navrhovat kandidáty?
    Navrhovat kandidáta je oprávněn každý občan ČR, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50.000 občany ČR oprávněnými volit prezidenta. Navrhovat kandidáta může také nejméně dvacet poslanců nebo nejméně deset senátorů.

    Kdo kandiduje?
    Ministerstvo vnitra do boje o Hrad zaregistrovalo devět z 20 přihlášených uchazečů - Jiřího Dienstbiera, Jana Fischera, Táňu Fischerovou, Vladimíra Franze, Zuzanu Roithovou, Karla Schwarzenberga, Přemysla Sobotku, Miloše Zemana a po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu i Janu Bobošíkovou.

    Kdy se koná volba prezidenta?
    První kolo volby se na území ČR koná v pátek 11. ledna 2013 od 14:00 do 22:00 hodin a v sobotu 12. ledna 2013 od v 8:00 do 14:00 hodin. Volba mimo území ČR se koná rovněž ve dvou dnech, avšak vzhledem k časovému posunu začíná v některých místech již ve čtvrtek 10. ledna v 14:00 hodin. Případné druhé kolo volby se koná za čtrnáct dnů.

    Kdo má právo volit?
    Státní občan České republiky, který alespoň druhý den volby prezidenta dosáhl věku 18 let. Ve druhém kole volby prezidenta může volit i občan, který alespoň druhý den konání druhého kola volby prezidenta dosáhl věku 18 let. Volit nemohou osoby, které mají zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidí nebo které jsou zbaveny způsobilosti k právním úkonům.

    Musí občan volit pouze v místě bydliště?
    Nemusí, volit se může kdekoli v ČR i v zahraničí. Volič, který nebude volit ve volebním okrsku, v jehož stálém seznamu (popřípadě zvláštním seznamu vedeném zastupitelským úřadem) je zapsán, může požádat obecní úřad, který vede stálý seznam (nebo zastupitelský úřad) o vydání voličského průkazu. O průkaz musí voliči požádat písemně do 4. ledna, osobně nejpozději do 9. ledna. Voličský průkaz opravňuje k volbě v jakémkoli volebním okrsku.

    Jak probíhá volba?
    Každý kandidát je uveden na samostatném hlasovacím lístku. Volič vloží do úřední obálky jeden hlasovací lístek, který se nijak neupravuje. Obálku vhodí před volební komisí do volební schránky.

    Kdy je prezident zvolen?
    Prezidentem je zvolen kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu platných hlasů oprávněných voličů. Pokud se tak nestane, bude se konat za čtrnáct dnů druhé kolo volby, do něhož postupují dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola. Při rovnosti hlasů postupují do druhého kola volby všichni kandidáti, kteří v prvním kole volby získali nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů, a nejsou-li takoví kandidáti alespoň dva, postupují i kandidáti, kteří obdrželi druhý nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů. Prezidentem je v druhém kole zvolen kandidát, který obdržel vyšší počet platných hlasů. V případě shodného počtu hlasů prezident není zvolen a do deseti dnů musí být vyhlášena nová volba.

    Kdy se nový prezident ujme funkce?
    Prezident se ujme úřadu složením slibu. Složením slibu začíná volební období prezidenta, které trvá pět let. Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou.

Základní údaje o prezidentské funkci a pravomocích

Základní údaje o prezidentské funkci a pravomocích včetně změn po přímé volbě:
    - Prezident České republiky je volen přímou volbou na pět let. Ve funkci může být nejvýše dvě volební období po sobě.
    - Prezident je hlavou státu a není z výkonu své funkce odpovědný.
    - Prezident republiky je výraznou postavou na politické scéně. Podle ústavy jmenuje a odvolává premiéra a ministry, odvolává vládu a přijímá její demisi, svolává zasedání Poslanecké sněmovny a rozpouští Poslaneckou sněmovnu, pověřuje vládu vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády.
    - Prezident mimo jiné jmenuje soudce Ústavního soudu, předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu, prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, členy bankovní rady České národní banky, předsedu Českého statistického úřadu, soudce, rektory a profesory vysokých škol, pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí.
    - Prezident také podepisuje zákony a má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního.
    - Prezident má také právo udělovat milosti a amnestie. Doposud mohl mimo jiné nařídit, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo. Nyní bude k platnosti tohoto prezidentova rozhodnutí třeba spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.
    - Prezident zastupuje stát navenek, sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy.
    - Prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil, jmenuje a povyšuje generály.
    - Prezident vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu.
    - Prezident má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. Má i právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti.
    - Prezident propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán.
    - Novela rozšiřuje výčet důvodů pro odvolání prezidenta - Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu k Ústavnímu soudu nejen pro velezradu, jak to platilo doposud, ale i pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. K přijetí návrhu v Senátu je třeba třípětinové většiny přítomných senátorů a k přijetí souhlasu sněmovny pak třípětinové většiny všech poslanců. Ústavní soud pak rozhodne o tom, zda prezident ztratí svůj úřad a způsobilost jej znovu nabýt.
    - Doposud bylo trestní stíhání hlavy státu pro trestné činy spáchané po dobu výkonu funkce navždy vyloučeno. Novela říká, že prezidentská imunita je omezena pouze na dobu funkčního období.

Přehled voleb československých a českých prezidentů

Přehled voleb československých a českých prezidentů od roku 1918:

Období 1918 - 1938 (první republika)
------------------------------------

    Tomáš Garrigue Masaryk (14. listopadu 1918 až 14. prosince 1935)
    - 14. listopadu 1918 - Na prvním zasedání Revolučního národního shromáždění byl jednomyslně zvolen všemi přítomnými poslanci. Volba se konala na veřejné schůzi parlamentu, hlasovalo se tajně. Zvolen byl na dva roky. Až československá ústava z roku 1920 stanovila funkční období hlavy státu na sedm let.
    - 27. května 1920 - Kandidáti Masaryk a profesor pražské německé univerzity August Naegle. Odevzdáno bylo 411 platných hlasů, třípětinovou většinu tvořilo 247 hlasů. Masaryk dostal 284 hlasů, Neagle 61.
    - 27. května 1927 - Kandidáti Masaryk a komunistický senátor Václav Šturc. Odevzdáno bylo 432 lístků, třípětinovou většinu tvořilo 261 hlasů. Masaryk dostal 274 hlasů, Šturc 54.
     - 24. května 1934 - Kandidáti Masaryk a Klement Gottwald. Odevzdáno 418 platných hlasů, třípětinovou většinu tvořilo 252 hlasů. Masaryk dostal 327 hlasů, Gottwald 38.

    Edvard Beneš (18. prosince 1935 až 5. října 1938)
    - 18. prosince 1935 - Kandidáti Edvard Beneš a Bohumil Němec, kandidát opozičního pravicového takzvaného prosincového bloku (v předvečer voleb se své kandidatury vzdal). Odevzdáno bylo 440 platných lístků, třípětinovou většinu činilo 264 hlasů. Beneš dostal 340 hlasů, Němec 24.
    - Beneš abdikoval 5. října 1938 po mnichovském diktátu.

Období 1938 - 1948 (druhá republika, protektorát, poválečná ČSR - třetí republika)
-----------------------------------------------------------

    Edvard Beneš (do 7. června 1948)
    - V roce 1940 vznikla československá exilová vláda a veškeré kroky od Mnichova (30. září 1938), tedy i Benešova abdikace, byly prohlášeny za neplatné. Beneš proto nepřestal být prezidentem a v roce 1942 byl ve funkci potvrzen, protože podle ústavy z roku 1920 zůstával prezident ve funkci do doby, než byl zvolen jeho nástupce.
    - 28. října 1945 - Prozatímní národní shromáždění potvrdilo hlasy všech 296 poslanců Beneše jako prezidenta až do nové volby hlavy státu.
    - 19. června 1946 - Beneš jediným kandidátem. Odevzdáno bylo 298 platných lístků, třípětinová většina činila 179 hlasů. Beneš dostal všech 298 hlasů.

Emil Hácha (30. listopadu 1938 až 4. května 1945)
- 30. listopadu 1938 - Hácha jediným kandidátem. Odevzdáno bylo 312 platných lístků, třípětinová většina byla 187 hlasů. Hácha dostal 272 hlasů. Do 15. března 1939 byl prezidentem pomnichovské republiky, poté státním prezidentem protektorátu Čechy a Morava.

Období 1948 - 1989 - totalitní Československo (ČSR, ČSSR)
---------------------------------------------------------

Klement Gottwald (14. června 1948 až 14. března 1953)
- 14. června 1948 - Jediný kandidát Klement Gottwald, volba byla provedena aklamací. Pro navrhovaného kandidáta se vyslovilo všech 296 poslanců; třípětinová většina činila 179 hlasů.

Antonín Zápotocký (21. března 1953 až 13. listopadu 1957)
- 21. března 1953 - Jediný kandidát Antonín Zápotocký, volba aklamací. Hlas mu dalo všech 271 přítomných poslanců.

    Antonín Novotný (19. listopadu 1957 až 28. března 1968)
    - 19. listopadu 1957 - Jediný kandidát Antonín Novotný, volba se uskutečnila aklamací. Hlas mu dalo všech 353 poslanců.
    - 12. listopadu 1964 - Jediný kandidát Novotný, volba aklamací. Hlas mu dalo všech 294 poslanců. Ústava z 11. července 1960 zkrátila volební období prezidentů na pět let.

    Ludvík Svoboda (30. března 1968 až 29. května 1975)
    - 30. března 1968 - Jediný kandidát Ludvík Svoboda, volba tajným hlasováním. Voleb se zúčastnilo 288 poslanců, třípětinovou většinu tvořilo 180 hlasů. Pro Svobodu hlasovalo 282 poslanců, šest se hlasování zdrželo.
    - 22. března 1973 - Jediný kandidát Svoboda, volba tajným hlasováním. Získal hlasy všech 194 přítomných poslanců Sněmovny lidu (SL) a všech 147 přítomných poslanců Sněmovny národů (SN) Federálního shromáždění (FS).

    Gustáv Husák (29. května 1975 až 10. prosince 1989)
    - 29. května 1975 - Jediný kandidát Gustáv Husák, volba tajným hlasováním. Získal hlasy všech 195 přítomných poslanců Sněmovny lidu a 148 poslanců Sněmovny národů FS.
    - 22. května 1980 - Jediný kandidát Husák, volba tajným hlasováním. Získal hlasy všech 197 přítomných poslanců Sněmovny lidu i 146 poslanců Sněmovny národů FS.
    - 22. května 1985 - Jediný kandidát Husák, volba tajným hlasováním. Získal hlasy všech 196 přítomných poslanců Sněmovny lidu i 148 poslanců Sněmovny národů FS.

Období 1989 - 1992 - konec ČSSR, Česká a Slovenská Federativní republika (ČSFR)
----------------------------------------------------------

    Václav Havel (29. prosince 1989 až 20. července 1992)
    - 29. prosince 1989 - Jediný kandidát Havel, volba aklamací. Získal hlasy všech 183 poslanců SL a 140 poslanců SN.
    - 5. července 1990 - Kandidovali Havel (navržen Občanským fórem) a Štefan Kvietik, navrhovaný Slovenskou národní stranou, kandidaturu nepřijal; volba tajným hlasováním. Volilo 139 poslanců SL a 145 poslanců SN. Pro Havla ve SL hlasovalo 114 poslanců, v české části SN 63 a ve slovenské 57 poslanců.

    Volby v roce 1992
    3. července 1992 - Václav Havel nezískal ve dvou kolech prezidentských voleb potřebný počet hlasů, poté se až do prosince konalo několik voleb (kandidovali Miroslav Sládek, Jiří Včelař Kotas, Marie Kristková, Zdeněk Pinta, Zdeněk Viktor Procházka, některé volby byly bez kandidáta), ve kterých prezident nebyl zvolen.
    K 20. červenci 1992 Havel abdikoval, až do zániku federace 31. prosince 1992 byl pověřen výkonem některých ústavních pravomocí prezidenta ČSFR předseda federální vlády Jan Stráský.

Období po 1992 - samostatná ČR
------------------------------

    Václav Havel (2. února 1993 až 2 února 2003)
    - 26. ledna 1993 - Kandidáti Havel, Marie Stiborová (KSČM) a Miroslav Sládek (SPR-RSČ). Tajné volby se zúčastnilo 194 poslanců, v prvním kole bylo potřeba získat 101 hlasů; při neexistenci Senátu volila prezidenta jen sněmovna. Pro Havla hlasovalo 109, pro Stiborovou 49 a pro Sládka 14 poslanců.
    - 20. ledna 1998 - Kandidáti Havel, Stanislav Fischer (KSČM) a Miroslav Sládek (SPR-RSČ). Tajné volby (poprvé se volí na společné schůzi Poslanecké sněmovny a Senátu) se v prvním kole zúčastnilo 198 poslanců a 81 senátorů, ve druhém kole 197 a 81. V prvním kole Havel dostal 91 a 39 hlasů, Fischer 26 a pět, Sládek 22 a jeden. Do druhého kola postoupil jen Havel, ve sněmovně získal 99 a v Senátu 47 hlasů.

    Václav Klaus (od 7. března 2003)
    - 7. března 2003 - Zvolen až ve třetí volbě prezidenta, první dva pokusy o zvolení hlavy státu skončily bez výsledku. V první volbě byli navrženi kromě Klause (ODS) Jaroslav Bureš (kandidát ČSSD), Miroslav Kříženecký (kandidát KSČM) a Petr Pithart (KDU-ČSL), ve druhé volbě Klaus soupeřil o hlasy zákonodárců s Jaroslavou Moserovou (ODA) a Milošem Zemanem (ČSSD), ve třetí pak s Janem Sokolem, společným kandidátem vládní koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU. Klaus dostal 142 hlasů, o jeden více, než bylo ke zvolení třeba.
    - 15. února 2008 - Zvolen ve třetím kole druhé volby. Protikandidátem byl ekonom Jan Švejnar, kterého podporovaly zejména ČSSD a Strana zelených. Klause zvolilo celkem 141 zákonodárců. Kandidátka komunistů ve druhé volbě Jana Bobošíková svoji kandidaturu před volbou stáhla.

Přímo se volí prezident v 22 zemích Evropy

Fakta o přímých a nepřímých prezidentských volbách v Evropě k prvním přímým prezidentským volbám v ČR (1. kolo se koná 11. a 12. ledna 2013):

    - Přímo se volí prezident v 22 zemích Evropy, nepřímo je hlava státu volena v 12 zemích. Zbytek připadá na monarchie.
    - Ze sousedních zemí České republiky volí svého prezidenta přímo obyvatelé na Slovensku, v Rakousku a Polsku; v Německu je prezident volen nepřímo sborem volitelů.
    - Česká republika se změnou způsobu volby prezidenta přiřadila například k Finsku nebo Slovensku, které v posledních letech také přešly z nepřímé k přímé volbě hlavy státu.
    - Přímo jsou voleni v Evropě například francouzský či ruský prezident, kteří mají největší pravomoci z evropských prezidentů. V přímém hlasování obyvatelstva je volen prezident i v Portugalsku, Finsku, v Bulharsku, Rumunsku, Bělorusku na Ukrajině a v téměř všech subjektech vzniklých na území bývalé Jugoslávie.
    - Parlament či různé sbory volitelů naopak volí hlavu státu v Evropě kromě Německa například v Itálii, Maďarsku, Řecku, Švýcarsku, Estonsku či Lotyšsku.

    Přehled způsobu volby prezidenta a jeho pravomocí ve vybraných evropských zemích (řazeno abecedně):
    FRANCIE - Prezident je volen v přímých volbách na pět let (mandát zkrácen ze sedmi v září 2000) a může být znovu zvolen. Je ústavně nesesaditelný a disponuje rozsáhlými pravomocemi. Jmenuje premiéra a na jeho doporučení další členy vlády. Může rozpustit Národní shromáždění a vypisuje referendum k ekonomickým a sociálním otázkám či k mezinárodním smlouvám. Je vrchním velitelem ozbrojených sil a předsedá Nejvyšší radě obrany země.
    NĚMECKO - Spolkového prezidenta volí na pět let (může být jednou znovuzvolen) volební sbor, jímž je Spolkové shromáždění, které se schází pouze k výběru prezidenta. Vždy v něm jsou všichni poslanci a stejný počet delegátů do něj vysílají podle zásady poměrného zastoupení zemské sněmy všech spolkových zemí. Hlava státu má spíše reprezentativní funkci. Navrhuje Spolkovému sněmu kandidáta na spolkového kancléře a na návrh kancléře jmenuje a odvolává ministry, soudce či vysoké státní úředníky.
    POLSKO - Hlavu státu volí Poláci na pět let (může být jednou znovuzvolena). Prezident navrhuje parlamentu kandidáta na premiéra, jmenuje předsedy Ústavního soudu, Nejvyššího správního soudu a Nejvyššího kontrolního úřadu, náčelníka generálního štábu armády a nejvyšší vojenské velitele. Má právo vyhlásit válečný nebo výjimečný stav a v daných případech může rozpustit parlament. Je vrchním velitelem ozbrojených sil.
    RAKOUSKO - Prezident je volen v přímém hlasování obyvatelstva na šest let (zvolen může být nejvýše dvakrát). I když mu ústava přiznává relativně silnou pozici, jeho funkce je spíše reprezentativní. Má sice volnou ruku při jmenování spolkového kancléře a odvolání vlády, avšak tuto pravomoc zatím žádný prezident nevyužil. Na doporučení kancléře jmenuje členy vlády. Je vrchním velitelem armády. Může být odvolán v referendu.
    RUSKO - Prezident je volen v přímých volbách na šest let (mandát prodloužen ze čtyř let v roce 2008). Zvolen může být na dvě navazující volební období, po pauze smí kandidovat znovu. Od roku 1993 má prezident téměř veškerou moc v zemi. Řídí zahraniční politiku a je vrchním velitelem ozbrojených sil. Navrhuje parlamentu premiéra, jmenuje vládu a také gubernátory oblastí (o tuto pravomoc ale brzy přijde). Doporučuje jmenování či odvolání předsedy centrální banky a jmenování ústavních a nejvyšších soudců a generálního prokurátora. V ústavou daných případech může rozpustit parlament.
    SLOVENSKO - Přímá volba prezidenta na pětileté období byla zakotvena v ústavě poté, co se v roce 1998 parlament v pěti kolech marně snažil zvolit hlavu státu. Prezident může v ústavou daném případě rozpustit parlament, dojednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy. Vyhlašuje referendum, jmenuje soudce a na návrh premiéra jmenuje a odvolává vládu. Je vrchním velitelem ozbrojených sil. Jeho amnestie musí potvrzovat premiér nebo příslušný ministr. Prezident může být odvolán ústavním soudem či referendem.

zdroj: https://www.ctk.cz/

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika