Letošek byl pro vládu těžký, některé body ze svého programu však prosadila

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

PRAHA | Vláda premiéra Petra Nečase (ODS) má za sebou těžký rok. Za posledních 12 měsíců vládní koalice, už loni zmítaná spory mezi partnery, prožila další turbulence, včetně faktické proměny v kabinet, který...

nemá v Poslanecké sněmovně jasnou většinu. Vyměnila se nejen část ministrů, ale také celý nejmenší koaliční partner, který nyní na konci roku vážně hrozí svým odchodem do opozičních lavic. Přesto vláda dokázala prosadit velkou většinu svých záměrů.
    Vláda a premiér jsou podle průzkumů u velké části veřejnosti velmi nepopulární, proti jejich "asociálním reformám" v ulicích letos protestovaly desítky tisíc lidí. Levice v parlamentu sváděla tvrdé bitvy o každou vládní normu, pro kabinet důležité reformní zákony ale nakonec Nečas dokázal Parlamentem protlačit i přes veta levicového Senátu.
    Koaliční kabinet tak letos splnil své důležité programové cíle, když přes odpor opozice, která do boje zapojovala i Ústavní soud, dokázal prosadit svůj návrh majetkového vyrovnání státu s církvemi či důchodovou reformu. "Má smlouvu s ďáblem," charakterizoval okolo Vánoc premiérovo manévrovací umění v neformálním rozhovoru pro ČTK jeden z významných koaličních politiků.
    Protivníkem vlády byl letos do velké míry i končící prezident Václav Klaus, který kabinetu vrátil několik zákonů a kritizoval nejen církevní restituce, ale také například to, že vláda prosadila důchodovou reformu bez široké společenské shody. V závěru roku ale Klaus v klíčových chvílích Nečasovu vládu podržel; církevní restituce nechal bez podpisu, ale nevetoval je, svůj podpis nakonec připojil pod vládní daňový balíček i státní rozpočet na příští rok.
    Tvrdými rozpočtovými opatřeními, ale také zvyšováním některých daní, se vláda snaží udržet schodek rozpočtů v souladu s maastrichtskými kritérii pod třemi procenty hrubého domácího produktu. Otázka případného přijetí eura, které samo procházelo krizí, ale podle politiků nyní vůbec není na pořadu dne. Vláda se také jen zdrženlivě podílela na chystaných evropských opatřeních prohlubujících společnou hospodářskou politiku EU a především eurozóny.
    Nečasův kabinet však v očích voličů doplácí také na trvalé koaliční spory. V dubnu vládu opustil nejmenší partner - Věci veřejné (VV). Jejich ministři ale vedení strany Víta Bárty vypověděli poslušnost, ve vládě zůstali a okolo vicepremiérky Karolíny Peake se zrodil zárodek letos později ustavené malé strany LIDEM. Peake však v tyto dny hrozí, že kabinet sama potopí poté, co ji po pouhých osmi dnech ve funkci odvolal premiér z čela ministerstva obrany.
    Na podzim zase vládou vážně zmítal spor o balíček daňových změn, který v jednu chvíli pomohlo zamítnout i několik poslanců Nečasovy ODS. Zvýšení daní se nakonec kabinetu podařilo prosadit až na druhý pokus a za cenu výměny rebelujících zákonodárců. Jako náhradník za ně ale přišel nyní už pravomocně odsouzený Roman Pekárek, kterého nyní jeho kolegové marně žádají o složení mandátu.
    Po rozpadu spojenectví s VV navíc musí Nečas a jeho lidé před důležitými hlasováními ve Sněmovně počítat každý hlas. Vláda už dávno nedisponuje jasnou hlasovací mašinérií, jako tomu bylo v roce 2010, kdy kabinet vznikl a měl podporu 118 poslanců. Nyní premiér už přiznává, že jeho vláda je striktně vzato menšinová a musí při každém sněmovním hlasování hledat i mezi nezařazenými poslanci většinu pro své návrhy.
    V krizi na konci roku hlasy několika poslanců podle médií nabídl někdejší ministr školství za VV Josef Dobeš. Právě on je jedním z ministrů, kteří letos museli z vlády odejít. Dobeš, kritizovaný opozicí i koaličními partnery za podobu školské reformy i špatnou personální politiku, odešel v březnu, v květnu jej nahradil nestraník Petr Fiala.
    V červenci Nečas náhle a k údivu většiny pozorovatelů vyhodil oblíbeného politika ODS a ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, kterého vystřídal nynější ministr Pavel Blažek. Manévr předseda vlády zdůvodňoval nespokojeností s Pospíšilovým výkonem na ministerstvu, spekulovalo se ale také o tom, že za krokem může být snaha zabránit jmenování Lenky Bradáčové do funkce pražské vrchní státní zástupkyně. Blažek tuto právničku, vnímanou jako bojovnici s korupcí, ale nakonec do funkce jmenoval.
    Pospíšilovi mohlo odvolání z nepopulární vlády paradoxně pomoci, jím vedená ODS v západních Čechách byla jediná stranická organizace, která nepropadla v podzimních krajských volbách.
    I přes porážku v krajských a senátních volbách a rebelii v poslaneckém klubu své strany Nečas na listopadovém kongresu ODS ustál svou pozici šéfa strany a premiéra.
    Neúspěšná obhajoba senátního postu ale znamenala začátek konce pro ministra obrany Alexandra Vondru (ODS). Z úřadu odešel v prosinci. Na obraně jej krátce nahradila právě Peake z LIDEM. Tato rošáda byla složitější, LIDEM se vzdali ministerstva dopravy, kam po Pavlu Dobešovi přišel dosavadní šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.
    Výměna ministra se ale nevyhnula ani třetímu z koaličních partnerů TOP 09, která se letos většinou snažila stát mimo hlavní třenice mezi ODS a nejmenším koaličním partnerem. V listopadu ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka nahradila jeho poradkyně Ludmila Müllerová. Drábek převzal politickou odpovědnost za svého prvního náměstka Vladimíra Šišku, který byl přímo z práce odvezen do vazby pro podezření z uplácení.
    Nečas pak musel koncem roku s Müllerovou mírnit některé kroky Drábkova úřadu, především program sociálních karet. Tyto sKarty, kvůli kterým Šiška dokonce uzavřel smlouvu s Českou spořitelnou, měly být původně povinné, novému vedení resortu se ale zřejmě daří dosáhnout změny.
    Vláda na podzim musela reagovat také na sérii otrav závadným alkoholem, kvůli kterým na několik týdnů zakázala prodej tvrdého alkoholu.