Pilotní testování: Elektronické zdravotní knížky lékaře neoslovily

Aktuality

PRAHA | Elektronické zdravotní knížky si cestu do ordinací praktických lékařů i ambulantních specialistů opravdu nenašly. Potvrzuje to výsledná analýza pilotního testování projektu ve dvou krajích, kterou v pondělí předložil správní radě VZP ředitel Pavel Horák.

Pilotní test elektronických zdravotních knížek IZIP se konal v Karlovarském kraji a na Vysočině od září loňského roku a původně měl končit letos v září. Po oznámení stopnutí celého projektu IZIP 10. května ale k tomuto datu skončilo i pilotní testování. Paradoxně Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) zahájila pilotní testování až po několika letech provozu a placení celého systému elektronických zdravotních knížek.

Ochotu zapisovat pacientům do karty data prokázalo v obou krajích jen 27 procent lékařů specialistů a okolo 40 procent praktických lékařů. Konkrétně u specialistů to bylo na Vysočině 95 doktorů z 329 a v Karlovarském kraji 59 z 252. U praktiků pak spolupracovalo na Vysočině 128 lékařů z 318 a v Karlovarském kraji to bylo 78 ze 184 doktorů.

Přitom právě na praktické lékaře tvůrci elektronických zdravotních knížek spoléhali jako na ty, kdo budou do systému přistupovat nejvíce a propojovat často roztříštěné informace z různých vyšetření do ucelené anamnézy pacienta.

Přesto VZP projekt dále hájí. Podle ní se podařilo zvrátit kritické vidění projektu IZIP u jednotlivých lékařů, a to bez ohledu na postoj vedení jejich odborných komor. "Lékaři specialisté, kteří se zapojují do projektu, oceňují informace, které o svých pacientech dostávají. Stejně jako u všeobecných lékařů ale platí, že je potřeba komunikovat s konkrétními lékaři," píše se v materiálu.

K lepší spolupráci VZP motivovala lékaře i nemocnice také peněžními bonifikacemi za práci s IZIPEM. Od září 2011 do března 2012 takto pojišťovna zaplatila něco přes devět milionů korun. Tímto způsobem šlo například 1,4 milionu korun na položku aktualizace anamnézy nebo 2,3 milionu na odměny laboratořím. 3,4 milionu pojišťovna dala na navýšení kapitační platby, ale platila i za přečtení záznamu v knížce. Na tuto položku šlo 12 825 korun.

VZP přitom píše, že "v rámci celého projektu se podařilo vyčerpat pouze 10 procent připravené finanční motivace."

I tak ale VZP celkově projekt vidí jako pozitivum a tvrdí, že by dokázal uspořit velké peníze. Podle propočtu pojišťovny dokázal pilotní provoz projektu uspořit za rok ve dvou krajích 236,2 milionu korun. VZP tvrdí, že k úspoře by došlo u mnohdy zbytečného předepisování léků (138 milionů) i třeba na zbytečném vypsání podobných léků dvakrát (7,42 milionu korun). Na vyšetřeních pak VZP úspory odhadlo na 138,7 milionu korun.

Pokud by se podařilo IZIP udržet v chodu, pak pojišťovna tvrdí, že by ročně dokázal uspořit 2,1 miliardy korun.

Tématické zařazení:

» Aktuality