Charitativní oranžové kolo nadělovalo

Ústecký

8. května 2024, 09.23 | Bílina – Program Májového jarmarku v Lázeňském areálu Kyselka v Bílině byl obohacen o charitativní Oranžové kolo Nadace ČEZ. Uskutečnilo se 192 jízd na dvou oranžových handbike zároveň, takže jejich řídítek se chopilo dvakrát tolik zájemců nejrůznějšího věku, kteří minutovou jízdou pomohli dobré věci. Celkem se vyjelo 100 688 bodů, které Nadace ČEZ převedla na stejnou finanční částku. Obdarovanými subjekty byly Pohádkový les Bílina, z.s., ( 50 417 Kč) a Spolek obnovení a záchrana památek v Bílině a okolí (50 271 Kč).

„Posláním našeho spolku je především revitalizace Pohádkového lesa, jeho údržba a ochrana, tedy i všech jeho figurek, bludiště, opičí dráhy a dalších prvků, které k němu neodmyslitelně patří. To pochopitelně souvisí s podporou volnočasových aktivit dětí a dospělých všech věkových kategorií v této lokalitě a jejím okolí. Proto pořádáme různé akce zaměřené na vzdělávání, osvětu a propagaci tohoto místa,“ uvedl během převzetí symbolického šeku na 50 417 korun a poděkování všem jezdcům na oranžových handbike František Weigl, pokladník spolku Pohádkový les. Finanční příspěvek od Nadace ČEZ bude podle předsedy spolku Tomáše Nepomuckého použit na výrobu lavičky s podobiznou zakladatele Pohádkového lesa. Tím byl Jaroslav Sekyra, kterého lesy v okolí Bíliny očarovaly natolik, že díky svému řezbářskému koníčku začal v roce 1974 budovat pohádkový les nedaleko sídliště Za Chlumem. V průběhu let pak vytvořil a sám v lese nainstaloval přibližně 130 pohádkových a filmových postaviček.

Druhým obdarovaným byl Spolek obnovení a záchrana památek v Bílině a okolí. Tato nezisková organizace, vznikla teprve na konci roku 2021 a má za cíl ochranu, obnovu a propagaci zapomenutých památek v Bílině a jejím okol, v současné době Bořeňské zahrady. Ta vznikla v letech 1929 až 1933, jejím zakladatelem byl Franz Kotrba, který na úpatí Bořně vytvořil botanickou zahradu s téměř 500 druhy vyšších rostlin alpské flory. V dalších letech byla zahrada rozšířena o lesní park. Franz Kotrba bohužel neměl nástupce, zahrada zarostla a zanikla, přičemž rostliny si odnesli lidé na své zahrady. Zbyla po ní jen opuštěná vstupní kamenná brána bez cesty, neboť z místa se stal les.

Zdroj: Ota Schnepp

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Kultura

» Finance

» Charita

» Kraje » Ústecký