Probační domy mají v Česku budoucnost

Ústecký

zdroj: Probační a mediační služba ČR

Praha | Rozvoj takzvaných probačních domů v České republice je žádoucí a řeší aktuální potřeby osob propuštěných z věznic. Zároveň odpovídá současnému evropskému trendu trestní politiky, který směřuje k...

většímu využívání alternativních trestů a ekonomicky úspornějších forem sankční politiky. Uvádí to zpráva Probační a mediační služby (PMS) o končícím pilotním projektu probačního domu v Ostravě, kterou na přelomu července a srpna projednala vláda.
Zpráva nicméně upozorňuje na to, že pro budoucí úspěšný rozvoj probačních domů v ČR je nutné efektivněji nastavit české justiční prostředí, zejména pak zvážit úpravu institutu podmíněného propuštění. V této souvislosti se nad vhodným ukotvením fungování probačních domů do českého prostředí povede odborná debata.
“Rok trvající projekt ukázal, že probační domy v budoucnu vhodně doplní připravovaný nový systém péče o pachatele, kteří v rámci věznění již dosáhli účelu výkonu trestu, ale u kterých je v případě podmíněného propuštění nutné po nezbytně nutnou dobu stanovit přísnější kontrolní režim,“ uvedla ředitelka PMS Andrea Matoušková. Podle ní je systém probačních domů, ve kterých po limitovanou dobu žijí pod dohledem probačních úředníků lidé podmíněně propuštění z výkonu trestu, správným krokem směrem k světovým standardům postpenitenciární péče. Probační domy mají skvělé výsledky například ve Velké Británii, Finsku, Norsku či Kanadě.
Pilotního projektu, který začal loni v Ostravě - Koblově a skončí v říjnu 2016, se zúčastnilo celkem 13 osob, z nichž je sedm do programu stále zařazeno. Bývalí vězni se v probačním domě podílejí na opravách zařízení, účastní se pracovního a vzdělávacího programu a podstupují i individuální terapii zaměřenou na zvládnutí života na svobodě. Každý z účastníků programu si hradí stravné a ubytování s tím, že náklady může v případě finanční tísně doplatit i zpětně.
Pilotní projekt podle Andrey Matouškové pomohl mimo jiné i vytipovat problémy, které je pro efektivní rozvoj probačních domů nutné vyřešit. K hlavním patří problematika rozhodování o podmíněném propuštění včetně zařazení pachatele do reintegračního programu, které je v rukách soudu. Soudy totiž často posoudily splnění zákonných podmínek pro podmíněné propuštění a potřebnost zařazení pachatele do reintegračního programu odlišně od doporučení ze strany PMS a konkrétní věznice. Rozdíl mezi počtem případů odsouzených, u kterých PMS ve spolupráci s věznicí navrhovala zařazení pachatele do programu (81 případů), a počtem rozhodnutí soudu o podmíněném propuštění pachatele s uloženou povinností účastnit se programu (13 případů), je zjevný.
„Potřebu změny naší stávající praxe vidíme v nutnosti posílení multidisciplinární spolupráce mezi orgánem rozhodujícím o podmíněném propuštění, věznicí zodpovídající za výkon nepodmíněného trestu a PMS jako orgánem zajišťujícím pokračování výkonu trestu na svobodě formou podmíněného propuštění s dohledem. Tento multidisciplinární přístup rozvíjí PMS v úzké součinnosti s Vězeňskou službou ČR, spolupracující odbornou veřejností prostřednictvím vytvořených Komisí pro podmíněné propuštění a dalšími stranami a chce jej rozvést v připravované Koncepci rozvoje Probační a mediační služby do roku 2025,“ doplnila Matoušková.

Zdroj: Probační a mediační služba ČR

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Kraje » Ústecký