Výstavba jezu na Labi stále nemá zelenou

Ústecký

zdroj: Miroslav Neumaier

Ústecký kraj | Neschválení zařazení území okolo dolního Labe do NATURA 2000 vyvolalo hysterickou reakci mezi ekologickými aktivisty a jejich organizacemi. Straší obyvatele sankcemi ze strany EU, přitom jak...

řekl poslanec Jaroslav Foldyna, který se problematikou zabýval, EU nejde o konkrétní lokality, ale o výměru určitého území.
„Unie požaduje určitou výměru daného státu. O této věci jsem již jednal s premiérem Bohuslavem Sobotkou i ministrem dopravy. Pan premiér přislíbil, že pokud by vyhlášení evropsky významné lokality v údolí Labe mělo zasáhnout do jeho splavnosti, bude nalezena jiná vhodná lokalita pro vyhlášení takto chráněného území. Rozhodnutí vlády vítám. Pan premiér i vláda podporují rozvoj vodní dopravy v České republice s vědomím toho, že musí po dohodě s Evropskou komisí najít náhradní řešení za nezařazené lokality,“ uvedl pro média Jaroslav Foldyna.
Bohužel, těmto ekologům nejde ani tak o ekologii. Jinak by nemohli podporovat silniční a železniční dopravu proti dopravě vodní, která je nejenže mnohonásobně levnější, ale hlavně nezatěžuje životní prostředí takovým způsobem. Ovšem jejich zahraniční štědří sponzoři za své peníze zřejmě něco chtějí.
Labská vodní cesta vyžaduje jednorázovou investici v podobě jezu v hodnotě 4 miliard korun. To jsou dva kilometry dálnice, kterou vyžaduje kamionová doprava. Devastace životního prostředí stavbou dálnice a její důsledky na okolí jsou opět nesrovnatelně jinde, než jez na řece. Nadměrná kamionová doprava přetěžuje silniční síť a mosty, které se již rozpadají a nutně potřebují rekonstrukce, což jsou další miliardy korun.
O této věci se též vyjadřuje Gabriela Nekolová z Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje. „Rozhodnutí vlády o rozšíření evropsky významných lokalit o Labské údolí by zásadním způsobem ohrozilo realizaci splavnění dolního toku Labe, které přitom bylo zařazeno mezi prioritní dopravní stavby ČR a hraje významnou roli v dalším rozvoji Ústeckého kraje. Neměli bychom ustoupit Evropské komisi, oslabujeme tím svou konkurenceschopnost, a pokud nevyužijeme potenciál Labe my, budou z toho těžit zahraniční dopravci,“ říká Gabriela Nekolová.
Omezená splavnost Labe má negativní dopady na regionální i národní ekonomiku i na životní prostředí a kvalitu života obyvatel v této oblasti, protože lodní dopravu nahrazuje zejména více nákladná a zatěžující silniční doprava. Související výstavba jezu představuje možnosti zlepšení protipovodňové ochrany.
Plné využití labské vodní cesty by umožnilo rozvoj cestovního ruchu, importu a exportu, podnikání i tvorbu dalších pracovních míst. Splavnění Labe je proto jedním z možných opatření k řešení hospodářské situace Ústeckého kraje.

Zdroj: Miroslav Neumaier

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Kraje » Ústecký