Král belgické čokolády je plný paradoxů a není Belgičan

Jídlo a pití

zdroj: worldchocolatemasters.com

Brusel | Je opravdu s podivem, že člověk, který už několikrát vyhrál v soutěži o nejlepšího belgického tvůrce čokolády a v roce 2009 dokonce v prestižním celosvětovém klání Word Chocolate Masters, v zemi...

zaslíbené této pochutině čokoládu v podstatě ani nevyrábí, nebo jen občas cvičně po večerech. Jenže takových paradoxů by se v životě Ryana Stevensona našlo více.
    Pro začátek možná stačí zmínit, že vlastně ani není Belgičanem. Pochází totiž z daleké Austrálie, kde přece jen čokoláda nemá ani zdaleka takový zvuk jako zde v Belgii. I proto jeho počátky a prvotní úspěchy v místních čokoládových soutěžích provázelo překvapení a možná i nechuť a zaražení z toho, že tvůrcům této pochutiny v čokoládové velmoci, za jakou se Belgie oprávněně považuje, kraluje přivandrovalec z Austrálie.
    "Poprvé byli poněkud překvapeni, ne každý byl zrovna nadšený. Ale když jsem vyhrál podruhé, tak už to brali mnohem lépe, protože věděli, že jsem na určité úrovni, že tady chci zůstat," říká na adresu belgických kolegů z branže usměvavý chlapík, který nyní pracuje v pekárně a cukrárně svého tchána ve čtvrti Uccle s názvem Le Saint Aulaye. V zápětí dodává, že teď už se po mnohaletém působení v Belgii považuje za jednoho z místních výrobců.
    I když hovořit v jeho případě o výrobě čokolády není vlastně tak úplně na místě. Pravda, po večerech cvičně dělá i čokoládu, ale to spíš v rámci přípravy na klání o nejlepší čokoládu. Přes den se ale mistr, který na univerzitě v Austrálii studoval matematickou statistiku a který má alergii na mouku, zabývá „obyčejnými“ dorty a občas i chlebem, bagetami a croissanty. K tomu samozřejmě používá i čokoládu, ale to hovoříme o zcela jiné dimenzi. Vlastní podnik specializovaný na čokoládu zatím nemá, což by se však brzy mělo změnit.
    Adresu čokoládovny ještě nemá, plán na její vznik ale v hlavě sumíruje už dlouho. Původně chtěl otevírat v únoru. Plán mu ale zhatil vánoční čas, který je pro pekaře a cukráře velmi náročným obdobím, během něhož nechtěl nechat tchánův podnik na holičkách. Na podzim ale už hodlá pracovat ve svém vlastním podniku.
    Titulů má Stevenson, který před zakotvením v Belgii působil v Německu a Británii, celou řadu. Tvrdá a dobrá je ale i konkurence. V Belgii místní lidé čokoládě rozumějí. Když jde někdo na návštěvu či na večeři ke známým, tak kromě obligátní lahve vína přináší často právě i čokoládu. Mnozí navíc znají podrobné výrobní postupy, jednotlivé typy „pralinek“ a chodí, když jim to umožní finance a čas, na ochutnávky za konkrétními mistry čokolády.
    "Belgická čokoláda je nejlepší a má to své důvody... Když ji jíte, je mnohem jemnější,“ nastiňuje jeden z nich Stevenson. Už tradičně belgičtí mistři čokoládu vyráběli ze stoprocentního čokoládového másla bez toho, že by přidávali další rostlinné tuky, jako je to podle něj velmi běžné třeba v jeho domovské Austrálii.
    Zatímco kakaové máslo se normálně rozpouští v puse při nějakých 27 či 28 stupních Celsia, u rostlinného tuku je to jiné, zdůrazňuje Stevenson, na jehož hubené tělesné schránce pravidelné holdování čokoládě není ani trochu znát. A to si prý čokoládu i po mnoha letech v tomto průmyslu dopřává prakticky každý den. "Jím čokoládu, ale jen dobré věci. Musí to být opravdu velmi dobré," zdůrazňuje. "Hodně toho je moje vlastní," dodává s širokým úsměvem na tváři.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Zajímavosti

» Zdraví » Jídlo a pití