Kohout: Dluh současného penzijního systému se pohybuje mezi deseti a 15 biliony korun - Finance - REGIONÁLNÍ NOVINY

Finance

Kohout: Dluh současného penzijního systému se pohybuje mezi deseti a 15 biliony korun

Ikona

20. ledna 2010, 18.51 | PRAHA | Dluh současného penzijního systému se pohybuje mezi deseti a 15 biliony korun, systém navíc vytěsňuje mezigenerační solidaritu. V rozhovoru to ve středu uvedl ekonom Pavel Kohout, který má zasednout v komisi pro přípravu penzijní reformy. "Nejlepší je jednoznačně systém, ve kterém se penzisté mohou spolehnout na podporu svých dětí.

 

Bohužel, státní průběžný systém z větší části vytěsnil přirozenou mezigenerační solidaritu. Ta se obnoví teprve tehdy, až státní penze budou pod hranicí existenčního minima. Tedy ještě za života dnešních čtyřicátníků," odpověděl Kohout na otázku, jaký penzijní systém mu přijde nejvhodnější. Zároveň uvedl, že spekulace o tom, kolik bude důchodová reforma stát, jsou de facto chybné, protože tyto náklady jsou ve skutečnosti jen zviditelněním skrytého dluhu průběžného penzijního systému, který v ČR nyní funguje. "Tento dluh lze vyjádřit řádově v násobcích hrubého domácího produktu (HDP) - někde mezi trojnásobkem až čtyřnásobkem," dodává Kohout.

To by podle aktuální výše HDP znamenalo, že dluh současného penzijního systému se pohybuje někde mezi deseti a 15 biliony korun. Jakkoli prý toto číslo zní těžko uvěřitelně, je podle Kohouta správné. "Když sečtete diskontovanou hodnotu ničím nekrytých budoucích závazků penzijního systému, vyjde vám číslo v řádech několikanásobku HDP," uvedl Kohout. "Lidé nemají vůbec představu, jak giganticky je stát ve skutečnosti zadlužen. Částka kolem 1352 miliard, uvedená například na stránkách verejnydluh.cz je jen tím zlomkem, který je již přiznaný. K okamžitému bankrotu státu nedojde jen proto, že těžiště dluhu je v relativně vzdálené budoucnosti. Ale již nynější čtyřicátníci se tohoto momentu dožijí." varoval Kohout.

Budoucnost současného penzijního systému Pavel Kohout moc pozitivně nevidí. "Pokud se budoucí důchodci smíří s náhradovým poměrem třeba deset procent, pak lze tento systém udržet velmi dlouho. Otázka je, kde končí 'udržení' a kde začíná kolaps," odpověděl Kohout na otázku, jak dlouho se může udržet současný důchodový systém.

Za základní cíl penzijní reformy Kohout vnímá především odstranění zmíněného skrytého dluhu. "Hlavním smyslem reformy penzí nemusí být nutně zavedení povinného fondového systému - podstatou věci je právě řešení tohoto skrytého dluhu. Povinné fondy nejsou nutné. Naopak, hrozilo by nebezpečí, že povinné penzijní fondy se stanou jen dalším zdrojem pro bezedné zadlužování státu. Než takovouto reformu, raději žádnou," uvedl Kohout a dodal, že veškeré náklady na reformu jsou zviditelněním dluhu, který reálně existuje, ale není nikde vykazován.

Nevyřešenou otázkou však prý zůstává, kde stát na úhradu tohoto dluhu vezme prostředky. Původně se počítalo s využitím dividend ČEZu. Tyto prostředky (přibližně 19 miliard korun) byly již o pět miliard sníženy pozměňovacími návrhy levice ke státnímu rozpočtu na letošní rok a dalších přibližně osm miliard může padnout na tzv. 13. důchod, o kterém bude sněmovna jednat koncem ledna. "Odpověď na otázku, kde na to stát vezme, je totožná s odpovědí, jak omezit státní dluh. Jednoduchá, krátká a bezcenná odpověď zní 'obtížně'. O něco delší, ale čistě teoretická odpověď by zněla 'přimět politiky, aby se konečně začali chovat rozumně'. Pokud budu realista, doporučuji každému, aby na stát nespoléhal a na stáří se zabezpečil sám. Vytvořte si finanční rezervy a investujte. Pořiďte si vlastní bydlení. Dobře vychovávejte své děti. Až dnešním třicátníkům bude sedmdesát, stát je pošle na pastvu," uvedl Kohout.

Možné budoucí vývoje nevidí strategický ředitel společnosti Partners právě optimisticky. "Anebo hůře, stát zavede cosi na způsob povinné eutanasie. Jistě, zní to neuvěřitelně. Dnes. Ale kdo ví, co bude za třicet nebo čtyřicet let? Uměli jsme si v roce 1970 nebo 1980 představit, jak bude ekonomika a politika vypadat v roce 2010? Ani ve snu. Ať už v dobrém nebo špatném," popisuje chmurné vize Kohout.

Podle Kohouta patří demografické projekce k nejspolehlivějším prognózám. "Dnes víme, kolik je v republice dětí ve věku do pěti let. Můžeme velmi spolehlivě odhadnout, kolik osob ve věku 30-35 let zde bude žít za třicet let. A víme, že tyto statistiky nejsou dobré. Demografické projekce samozřejmě také někdy překvapují. Ale může jít hlavně o nepříjemné překvapení. Již nyní je zřejmé, že se průměrný věk dožití prodlužuje více, než ČSÚ čekal v roce 2003. A to je z hlediska stability systému nepříjemné překvapení," komentoval demografický vývoj v České republice Kohout.

"Naopak můžeme klidně vyloučit příjemné překvapení ve smyslu populační exploze v nejbližší době, která by systém spasila. Populační miniboom, který začal po roce 2000, právě končí. Toto demografické echo vlny z první poloviny 70. let bylo překvapující jen v tom smyslu, že přišlo později, než se původně čekalo, a bylo slabší," dodal Kohout k demografické prognóze ČR.

Pokud budou vytvořeny penzijní fondy, vznikne podle některých analytiků problém s lidmi, kteří dosud neměli možnost si na penzi našetřit. Jak tento problém řešit, je jen obtížně řešitelná otázka. "Zastávám názor, že každý rozumný člověk by si měl vytvořit svůj vlastní penzijní fond. Omezit nákladnou spotřebu, omezit pivo, omezit kouření a ušetřené prostředky rozumně investovat. Tedy například nekupovat nízce úročené státní dluhopisy, abych byl konkrétní. Bohužel, přesně to dělají dosavadní penzijní fondy, protože je k tomu nutí zákon," zmínil Kohout jeden z mnoha současných problémů, že penzijní fondy musí podle platných zákonů kupovat státní dluhopisy.

Podle Kohouta jsou čeští politici obecně velmi málo vzdělaní v oblasti ekonomie a financí a proto se vážná debata o důchodové reformě vede až nyní, i když jsou její problémy známy již asi deset let. "Hrstka těch, kteří jakési vzdělání v tomto směru mají, je pak zcela ve vleku ideologií," uvedl na adresu českých politiků Kohout. "Lid by byl zděšen, kdyby věděl, jak politici neuvěřitelně tápou v základních termínech a zákonitostech. Poslanci ovládají jen zcela technicko-byrokratické věci související s mechanismem zdanění a přerozdělování prostředků. Někteří dokonce ovládají různé metodiky výpočtů státního či veřejného dluhu. Termín 'implicitní dluh' ovšem neznají nebo nechtějí znát," dodal Kohout.

"Pokud jde o fungování bank a finančních trhů, zde jsou naši politici už úplně mimo obraz. Jejich představy jsou kusé, zkreslené a mnohdy velmi naivní. V tomto směru je jedině dobře, že naše legislativa ohledně například podílových fondů byla téměř kompletně opsána z Lucemburska. Díky tomu české podílové fondy fungují již řadu let bez jediného skandálu," pokračoval Kohout v kritice našich politiků.

"Štěstím pro českou ekonomiku je fakt, že máme odborně velmi silnou nezávislou centrální banku. Ale ta nemůže vyřešit problém penzí a rozpočtových schodků," uvedl alespoň jeden klad v České republice strategický ředitel firmy Partners.

Tématické zařazení:

 » Finance  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

Muž, Žena

E-mail:


(Vyplňte pouze tehdy, jestliže chcete být informování o odpovědích na váš příspěvek)

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

ORLEN Jobs