Základní plat poslance by mohl vzrůst o 8100 Kč, doporučil výbor

Finance

zdroj: archiv Metropolu

Praha | Základní plat řadového poslance či senátora bez náhrad by měl v příštím roce vzrůst proti letošku o 8100 Kč na 64.000 korun. Je to zhruba o 14 procent. Dnes to doporučil sněmovní rozpočtový výbor, když...

projednával vládní novelu o platu ústavních činitelů. Kabinet navrhoval růst o procento. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) později navrhl růst o 3,5 procenta, a na něm stále trvá, řekl dnes ČTK. Pro pozměňovací návrh hlasovali všichni přítomní členové výboru, v nemž má koalice většinu. Změnu ale musí ještě schválit Sněmovna, Senát a prezident.
    Vládou navržené zvýšení o jedno procento se některým poslancům nelíbilo, chtěli mít platy vyšší. Premiér připouštěl kompromisní návrh růstu o 3,5 procenta, doporučení výboru je ale výrazně nad tímto plánem. "Já pokládám za odpovídající zvýšení 3,5 procenta, protože to je nárůst platů, který je ve veřejném sektoru od 1. ledna příštího roku," uvedl Sobotka, který je právě v USA. Až se premiér vrátí do Česka, bude o tom chtít mluvit s poslanci ČSSD. Nynější návrh pětadvacetičlenného výboru, v němž sedí 14 zástupců koalice, bude ještě posuzovat celá Sněmovna na své prosincové schůzi, kdy o něm také rozhodne.
    Podle ministra financí a šéfa vládního hnutí ANO Andreje Babiše se teď na kompromisu 14,4 procenta ve Sněmovně dohodly všechny strany. "Tak mně se to nelíbí samozřejmě. Já ale jsem v jiné pozici, já nemám žádný poslanecký příjem a můj ministerský plat posílám na program samoživitelek, takže jsem se v této věci neangažoval. Na druhou stranu je potřeba říct, že poslanci samozřejmě musí mít nějaký plat, aby nepodléhali korupci," řekl Babiš.
    Poslanci, senátoři, členové vlády, prezident či europoslanci měli v posledních letech platy kvůli úsporným škrtům Nečasovy vlády zmražené. Od ledna by se jim podle dosavadní úpravy zvedaly o 26 procent. Podle Babiše tak rozpočet proti nynějším pravidlům při růstu o 14,4 procenta ušetří několik desítek milionů.
    Ministryni práce Michaelu Marksovou Tominovou (ČSSD) rozhodnutí výboru překvapilo. Počítala prý spíš s tím, že by se přidávalo o 3,5 procenta, stejně jako zaměstnancům veřejného sektoru. "Vždycky balancujeme mezi tím, aby to nebylo z pohledu veřejnosti nemravně mnoho, ale i mezi tím, že ústavní činitelé jsou předmětem vlivu nejrůznějších lobbistů. Je v zájmu nás všech, aby měli dostatečně vysoké platy, aby tlakům nepodléhali," uvedla. Podle ní růst o 14,4 procenta "nelze označit za absurdně vysoký" a je zhruba poloviční proti situaci, která by od ledna bez novely nastala.
    Základna, od níž se odvíjejí platy zákonodárců, členů vlády nebo hlavy státu, by měla v příštím roce odpovídat 2,5násobku průměrné hrubé mzdy v nepodnikatelské sféře, která loni činila 23.674 korun. Platová základna se tak má zvednout o 7454 korun. V roce 2016 už půjde o 2,6násobek, v roce 2017 o 2,7násobek a v roce 2018 o 2,75násobek uvedené mzdy za předminulý rok. To znamená, že pro příští rok se bude vycházet z mzdy v roce 2013 a v roce 2016 z průměrné hrubé mzdy v nepodnikatelské sféře za letošní rok. Podle poslanců jde o návrat k "automatu", tedy k tomu, že se jejich platy budou zvyšovat automaticky podle růstu uvedené mzdy.
    Rozpočtový výbor také navrhl řešení platů pro soudce. Měly by se odvíjet od trojnásobku průměrné hrubé mzdy v nepodnikatelské sféře. Do konce letoška je to 2,75násobek průměrného výdělku za předminulý kalendářní rok. Činí 64.496 korun. Ústavní soud tento způsob výpočtu ale zrušil a uvedl, že by se základna měla vrátit k trojnásobku.
    Základní plat poslance a senátora bez funkce je 55.900 korun. Vypočítává se ze základny 51.731 korun a připočte se osm procent. Poslanců bez funkce je ale menšina. Předsedové a místopředsedové výborů i podvýborů a klubů mají příplatky stejně jako předsedové komisí nebo parlamentních delegací.
    Náměstek ministryně práce Petr Šimerka poslancům řekl, že ministerstvo dnešní návrh posoudilo a nemá k němu žádné výhrady. Předseda výboru Václav Votava prezentoval záměr jako dohodu poslaneckých klubů. Exministr financí a předseda klubu TOP 09 a Starostů Miroslav Kalousek ji označil za privátní dohodu stran vládní koalice, jeho klub ji ale podpoří. Podpořit dohodu přislíbil i předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura a předseda klubu Úsvitu Radim Fiala.
    "Autopilot je v pořádku, každoročně rozhodovat o vlastních platech je velmi frustrující," řekl Kalousek novinářům. Připomněl, že on jako ministr prosadil snížení platů poslanců a zdanění jejich náhrad. Poslanec KSČM Jiří Dolejš zdůraznil, že pro návrh hlasovaly všechny frakce ve výboru.

Možný vývoj platů některých ústavních činitelů v příštím roce podle výpočtu ČTK:

Funkce	Plat v Kč nyní	Plat v roce 2015 podle doporučení rozpočtového výboru
Prezident	186.300	213.100
Premiér, předsedové komor parlamentu	150.100	171.700
Místopředseda vlády	128.900	147.400
Místopředsedové parlamentních komor a ministři	106.600	122.000
Předseda parlamentního výboru	78.700	90.000

Přehled platů členů členů parlamentu a dalších ústavních činitelů

Přehled platů členů Parlamentu ČR od roku 1993 a přehled aktuálních platů dalších ústavních činitelů (sněmovní rozpočtový výbor dnes navrhl, že by základní plat řadového poslance a senátora měl v příštím roce vzrůst o 8100 Kč):

Vývoj platu poslanců a senátorů:

Platnost od	Plat v Kč
1.1.1993	13.000
1.1.1994	16.100
1.4.1996	17.000
1.7.1996	31.200
1.1.1997	33.700
1.1.1999	39.500
1.1.2001	41.900
1.3.2002	46.500
1.1.2005	54.500
1.1.2006	57.600
1.1.2007	61.400
1.1.2010	59.000
1.1.2011	55.900

Současné platy ostatních ústavních činitelů:

Funkce	Plat v Kč
Prezident	186.300
Premiér, předsedové komor parlamentu	150.100
Místopředseda vlády	128.900
Místopředsedové parlamentních komor a ministři	106.600
Předseda parlamentního výboru	78.700

    Poznámky:
    - Plat se určí jako součin platové základny a platového koeficientu, pro poslance platí v současnosti koeficient 1,08. Tento koeficient platí pouze pro poslance bez jakékoliv další funkce, například už místopředsedovi podvýboru se zvyšuje o 0,11, předsedovy výboru nebo poslaneckého klubu o 0,44 a předsedovy Sněmovny o 1,82. Koeficienty dalších ústavních činitelů jsou stanoveny následovně: 3,6 prezident, 2,9 předseda vlády, 2,49 místopředseda vlády, 2,06 ministři a místopředsedové parlamentních komor.
    - Platová základna činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku 2,75násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle údajů ČSÚ za předminulý rok.
    - Od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2014 činí platová základna podle zákona 51.731 Kč.
    - Poslancům náleží ještě náhrady, které zvyšují jejich příjmy nejméně o 56 procent. Například každý poslanec má v současnosti nárok na víceúčelovou paušální náhradu ve výši 16 procent platové základny (nyní asi 8300) a víceúčelovou paušální náhradu podle vzdálenosti obce, v níž má trvalý pobyt, v rozmezí od 40 do 60 procent platové základny (nyní asi 20.700 až 31.000).
    - Poslanci mají také mimo jiné nárok na náhradu výdajů na stravování (2,5 násobek sazby pro běžného zaměstnance), výdajů na přechodné ubytování, dopravu při zahraničních cestách a výdajů na odborné a administrativní práce.
    - Poslanci také mají nárok na naturální plnění, které mimo jiné zahrnuje ubytování v Praze a pronájem kanceláře v místě volebního obvodu, např. předsedové výborů a klubů mají navíc nárok na služební automobil.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika

» Finance