Lotyšsko se připojí k eurozóně, většina lidí euro nechce, pro je jen 22 %

Finance

zdroj: archiv Metropolu

Riga | Lotyšsko začne 1. ledna používat euro, a stane se tak 18. členskou zemí eurozóny. Bude druhou pobaltskou zemí, která vstoupí do měnové unie, po Estonsku, jež zavedlo euro před dvěma lety. Lotyši...

ale z nové měny příliš nadšení nejsou.
    Podle průzkumů mínění většina z nich euro setrvale nechce a nic na tom nezměnila ani masivní vládní kampaň v médiích. Podle zářijového průzkumu lotyšské agentury SKDS se proti zavedení eura vyslovilo 53 procent dotázaných, kdežto pro bylo jen 22 procent. Průzkumy veřejného mínění zadávané ministerstvem financí ukazují, že podpora pro zavedení eura v Lotyšsku se v posledních měsících pohybovala bez větších změn pod 40 procenty.
    Přijetí Lotyšska v červenci definitivně potvrdila schůzka ministrů financí Evropské unie. Předtím už Evropská komise potvrdila, že Lotyšsko splňuje požadovaná ekonomická kritéria, a jeho vstup do eurozóny v červnu podpořil i Evropský parlament a summit EU.
    Lotyšská měna lat se podle dohody s EU přepočte na euro při kurzu 0,702804 latu za jedno euro. Tento koeficient odpovídá dosavadnímu kurzu latu v rámci Evropského mechanismu směnných kurzů (ERM II). Lotyšsko už léta svazovalo kurz své měny s eurem a z měnového a ekonomického hlediska pro něj nebude zavedení eura žádnou zásadní změnou.
    Lotyšsko vstupuje do měnové unie v době, kdy v eurozóně doznívá po více než třech letech dluhová krize, která zasáhla především členské státy na jihu Evropy. Krize byla důsledkem toho, že přijetí eura zemím jako Řecko nebo Portugalsko výrazně zlevnilo úvěry, což vedlo k obřímu zadlužování státního i soukromého sektoru. Neměnný kurz pak přispěl ke ztrátě konkurenceschopnosti těchto ekonomik vůči Německu a dalším předním zemím západní Evropy.
    Lotyšská vláda je ale přesvědčena, že euro bude pro zemi prospěšné i přes nynější potíže. "Věříme euru, věříme Evropě. Přijetí eura posílí důvěru v měnovou stabilitu Lotyšska," řekl v červenci lotyšský premiér Valdis Dombrovskis.
    Lotyšsko bude muset jako člen eurozóny přispívat do Evropského stabilizační mechanismu (ESM), který pomáhá zemím eurozóny v problémech. Celkem bude muset Lotyšsko poskytnout 320 milionů eur (8,3 miliardy eur). V příštích pěti letech bude platit do ESM 40 milionů eur ročně a zbytek vloží později.
    Jedinou pobaltskou zemí s vlastní měnou zůstává Litva. Ta ale chce vstoupit do eurozóny už v roce 2015.

Patnáctiletá eurozóna se poslední roky otřásá v základech

Základní údaje o Evropské měnové unii (EMU, eurozóna), která vznikla před 15 lety 1. ledna a jejíž 18. zemí se od Nového roku stane Lotyšsko:
    - Vytvořena byla na základě Smlouvy o EU 1. ledna 1999, kdy 11 zemí unie začalo v bezhotovostním styku používat euro. O rok později (1. ledna 2000) převzala Evropská centrální banka (ECB) úlohy národních centrálních bank. Od začátku ledna 2002 byly v zemích EMU do oběhu uvedeny první bankovky a mince eura, které se po dva měsíce používaly současně s národními měnami. Jedinou měnou je euro v zemích EMU od 1. března 2002.
    - EMU má 17 členů: od ledna 1999 jsou to Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko a Španělsko. V lednu 2001 se 12. členem stalo Řecko. V lednu 2007 přistoupilo Slovinsko, rok nato Kypr a Malta, od ledna 2009 přistoupilo Slovensko a zatím posledním jejím členem se 1. ledna 2011 stalo Estonsko. Euro používají též Kosovo, Černá Hora, Andorra, Monako, Vatikán a San Marino.
    - Británie a Dánsko mají výjimku ze Smlouvy o EU, takže se jako jediní dva členové unie k eurozóně připojit nemusí.
    - Pro vstup do eurozóny musí země EU splnit tzv. kritéria konvergence: mimo jiné deficit rozpočtu veřejných financí nižší než tři procenta hrubého domácího produktu (HDP), měna země ve směnném mechanismu ERM-2 či veřejný dluh maximálně 60 procent HDP. Tato pravidla a postihy za jejich nedodržování stanoví Pakt stability a růstu z roku 1997.
    - Pakt stability byl v roce 2005 reformován tak, že podle mnohých de facto ztratil smysl - EU mj. rozšířila možnosti, jak uniknout sankcím. V říjnu 2008 EK oznámila, že se země mohou dopustit vyšších rozpočtových schodků, než stanoví pravidla, budou-li chtít zabránit zpomalení hospodářství v důsledku světové finanční krize.
    - Pokud členská země eurozóny neplní kritéria, hrozí jí pokuta. Její udělení je ovšem zdlouhavý proces a existuje řada možností, jak se pokutě vyhnout. Proto dosud ještě nikdy nebyla udělena, a to přesto, že pravidla porušuje mnoho zemí EU a některé z nich opakovaně.
    - Už při vstupu měli čtyři členové z 11 (Francie, Německo, Itálie a Portugalsko) problémy s plněním rozpočtových kritérií. Řady "hříšníků" se rozšiřovaly, ale rozpočtovou disciplínu EK nedokázala vynutit. Místo toho si země eurozóny rozšířily okruh výjimek, jak se vyhnout sankcím. Na podzim 2010 ministři financí sankce za porušování pravidel mírně zpřísnili.
    - Už pár let otřásá základy eurozóny světová finanční krize, která donutila už pět zemí EMU požádat unii o finanční pomoc. Jako první tak učinilo na jaře 2010 Řecko, jež se přitom do eurozóny dostalo díky zfalšovaným statistikám. Později o pomoc EU požádalo též Irsko, Portugalsko, Španělsko a Kypr.
    - Kvůli krizi přijala EU řadu opatření, mj. schválila přísnější pravidla pro fungování ratingových agentur v EU či začala vytvářet bankovní unii. Od poloviny roku 2014 bude mít ECB možnost kontrolovat velké banky v eurozóně.
    - Kvůli krizi také EU vytvořila dva záchranné mechanismy: prvním byl od června 2010 Evropský fond finanční stability (EFSF; euroval). Tento systém garancí za úvěry od léta nevstupuje do nových operací a existovat bude už jen do doby, než budou uhrazeny všechny půjčky a jím zřízené finanční instrumenty. EFSF poskytl půjčky Irsku, Portugalsku a Řecku.
    - Od loňského října funguje Evropský stabilizační mechanismus (ESM), jenž pomáhá zemím v krizi například půjčkami, nakupováním dluhopisů či poskytnutím preventivní asistence ve formě úvěrové linky. První pomoc (39,5 miliardy eur) poskytl ESM loni v prosinci Španělsku, letos pomohl Kypru.
    - Od letošního ledna je stálým předsedou schůzek ministrů financů EMU, tzv. panem euro, Nizozemec Jeroen Dijsselbloem. Před ním tuto funkci zastával od ledna 2005 Jean-Claude Juncker. Před rokem 2005 řídil schůzky ministrů financí EMU vždy ministr financí země, která právě předsedala EU.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika

» Finance