Ministři financí eurozóny schválili záchranný plán pro Kypr

Finance

zdroj: thebackbencher.co.uk

Brusel | Ministři financí eurozóny dnes schválili záchranný plán pro Kypr, který by měl zabránit bankrotu země. Oznámil to šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem. O detailech pomoci se bude jednat ještě v dubnu a...

první splátku z pomoci by země mohla podle šéfa záchranného fondu ESM Klause Redlinga dostat počátkem května. Na rozdíl od předchozího návrhu neobsahuje plán plošné a kontroverzní zdanění vkladů. Velcí střadatelé na Kypru, mezi nimiž je mnoho Rusů, ale pravděpodobně utrpí těžké ztráty. Část jejich peněz půjde na záchranu problémového finančního sektoru v zemi.
    Nový plán, který přinese Kypru pomoc deseti miliard eur (260 miliard korun), nepostihne pojištěné vklady do 100.000 eur (asi 2,6 milionu korun). Částky nad 100.000 eur budou zmrazeny, dokud se nevypočítá, jaká část z nich připadne na pokrytí ztrát. Dohody bylo dosaženo několik hodin před vypršením lhůty, po které hrozilo zastavení finanční pomoci Evropské centrální banky a zřejmě i kyperský státní bankrot.
    Podle Dijsselbloema dvě největší kyperské banky čeká "hluboká restrukturalizace". Bude uzavřena banka Laiki, která je druhým největším finančním ústavem v zemi a kterou nešlo zachránit. Pojištěné vklady do 100.000 eur se z Laiki přesunou do největší kyperské banky Bank of Cyprus.
    Banky na Kypru jsou zavřené již déle než týden a zatím se neví, kdy budou znovu otevřeny. Podle evropských činitelů se dnes rozhodne, kdy to přesně bude. Kyperská vláda již rozhodla, že po otevření bank budou na přechodnou dobu platit omezení pohybu kapitálu, která mají zamezit hromadnému vybírání vkladů a následnému masivnímu odlivu kapitálu.
    Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová po setkání se členy Euroskupiny řekla, že plán je "komplexní a důvěryhodný" a že doporučí výkonné radě MMF zapojit se do úvěrového programu pro Kypr. "Tato dohoda poskytuje základ pro obnovení důvěry v bankovní systém, který je důležitý pro podporu růstu," uvedla Lagardeová. Výši částky, kterou by se MMF mohl na pomoci podílet, ale nesdělila.
    Přestože dohoda významně postihne bohaté Rusy s velkými vklady na Kypru, Euroskupina uvedla, že "se těší na dohodu mezi Kyprem a Ruskem o finančním příspěvku".
    Dnešní dohodu nemusí schvalovat kyperský parlament, protože nezavádí jednorázovou daň z depozit. Z technického hlediska půjde i v případě ztrát z velkých vkladů o součást restrukturalizace bank, již kyperský parlament schválil v pátek. V případě Laiki i Bank of Cyprus budou postiženy velké nepojištěné vklady, stejně jako akcionáři a držitelé dluhopisů bank.
    EU a MMF žádaly, aby před poskytnutím zahraniční pomoci Kypr vlastními silami shromáždil 5,8 miliardy eur. Z banky Laiki by mělo pocházet 4,6 miliard eur a z Bank of Cyprus 1,2 miliardy. Bank of Cyprus převezme také dluhy Laiki vůči Evropské centrální bance rovnající se asi devíti miliardám eur.
    Na oznámení dohody o řešení kyperské dluhové krize dnes reagovalo euro, když během asijského obchodování vůči americkému dolaru stouplo o 0,4 procenta na 1,3043 USD. Před oznámením dohody se jednotná evropská měna pohybovala kolem 1,2985 USD. Vůči japonskému jenu euro stouplo o 0,8 procenta na 123,75 JPY, napsala agentura Reuters.
    Na Kypru kvůli dluhové krizi panuje napětí. Výběry peněz z bankomatů Laiki a Bank of Cyprus jsou od neděle omezené na nejvýše 100 eur denně.
    Kyperská státní agentura informovala, že v pobočce Bank of Cyprus v Limassolu se v neděli v noci ozvala mohutná exploze způsobená petardou. Budova je prý poškozená a policie oblast uzavřela. Podle médií dělobuch zapálili dva útočníci, kteří rozbili skleněné dveře pobočky.
    Eurozóna dnes zdůraznila, že kyperský bankovní sektor bude výrazně omezen a do roku 2018 se musí svou velikostí dostat na průměr EU. Finanční sektor na ostrově je několikanásobně větší než hrubý domácí produkt země a jeho předimenzovanost je považována za klíčovou příčinu nynější krize. Celkové vklady u bank činí 68 miliard eur, z toho 38 miliard je na účtech nad 100.000 eur.
    Kypr požádal o finanční pomoc loni v červnu poté, co se jeho banky dostaly do vážných finančních problémů kvůli svému silnému napojení na problémové Řecko. Země se rovněž potýká s první recesí za téměř 40 let a více než rok nemá přístup na kapitálové trhy. Kypr je třetím nejmenším členem eurozóny.

Kypr požádal jako pátá země eurozóny o pomoc loni v létě

Hlavní události kolem žádosti o finanční pomoc pro Kypr, jehož záchranný plán dnes schválili ministři financí eurozóny:

    2012
    25. června - Kyperská vláda se rozhodla požádat EU o finanční pomoc z jejích stabilizačních fondů EFSF a ESM. Důvodem byla ochrana finančního sektoru, a tím i ekonomiky země před dopady hluboké dluhové krize v sousedním Řecku. Kypr se stal pátou zemí eurozóny, která zažádala o pomoc.
    18. listopadu - Zástupci mezinárodních věřitelů uzavřeli dohodou jednání s kyperskou centrální bankou o podmínkách pomoci pro tamní bankovní sektor. Po shodě na širších reformách finančního sektoru se inspektoři "trojky" dohodli i na podmínkách rekapitalizace bank. Neshody zůstaly v otázce privatizace státního majetku a požadavku věřitelů na snížení důchodů a mezd ve veřejném sektoru.
    30. listopadu - Kypr uzavřel s eurozónou a MMF předběžnou dohodu o mezinárodní finanční pomoci, podle níž bude moci využít na podporu svých bank až deset miliard eur. Celková pomoc Kypru ale může podle analytiků vystoupit až na 17,5 miliardy eur.
    Podle předběžného návrhu dohody by úvěrový program vyžadoval od Kypru dosáhnout v primární rozpočtové bilanci bez započítání dluhové služby výrazného přebytku. Ten by měl v roce 2016 činit čtyři procenta HDP a poté by se měl na této úrovni udržet. Další podmínkou je snižování platů ve veřejném sektoru - odměny by se měly postupně snížit o 6,5 až 12,5 procenta.

    2013
    16. března - Ministři financí eurozóny se dohodli na záchranném balíku pro Kypr v hodnotě maximálně deseti miliard eur (asi 256 miliard korun). Kypr má k záchraně přispět částkou 5,8 miliardy eur (150 miliard Kč) jednorázovou daní 9,9 procenta z bankovních vkladů nad 100.000 eur (2,6 milionu korun) a 6,75 procenta u vkladů nižších. Zvýšit by se měla také firemní daň z deseti na 12,5 procenta a rozšířit privatizace. Bezprecedentní dohoda o zdanění vkladů vyvolala rozhořčení nejen u obyvatel Kypru.
    19. března - Kyperský parlament odmítl jednorázové zdanění vkladů. Kyperská vláda přitom parlamentu předložila upravený návrh, podle něhož vklady do 20.000 eur (půl milionu Kč) mají být od daně osvobozeny. Bez pomoci hrozí ostrovu státní bankrot.
    20. března - Pomoc státu nabídla kyperská ortodoxní církev, která nabídla vládě úvěr zastavený značným církevním majetkem. Církev je také hlavním akcionářem třetí největší banky Hellenic Bank. Pozornost upoutala zpráva německého serveru Deutsche Wirtschafts Nachrichten, podle které si kyperští politici před rozhodnutím o zdanění vkladů poslali do zahraničí 4,5 miliardy eur (115 miliard Kč).
    21. března - Kyperská vláda předložila parlamentu tři návrhy zákonů v rámci opatření na záchranu země před bankrotem. Zřízen by měl být takzvaný fond solidarity, jehož prostřednictvím bude mimo jiné zastaven státní majetek. Vláda také navrhla restrukturalizaci druhé největší a vysoce zadlužené banky Laiki.
    22. března - Kyperský parlament schválil první body záchranného plánu - zákony o dohledu nad pohybem kapitálu, o zřízení fondu solidarity a o restrukturalizaci bank.
    23. března - Kypr se dohodl se zástupci věřitelské "trojky" na jednorázovém zdanění nepojištěných vkladů nad 100.000 eur. U největšího kyperského ústavu Bank of Cyprus mají být zdaněny 20 procenty, u ostatních bank čtyřmi procenty.
    24. března - Výběry peněz z bankomatů Laiki a Bank of Cyprus začaly být omezené na nejvýše 100 eur denně (asi 2600 korun).
    25. března - Ministři financí eurozóny schválili záchranný plán pro Kypr, který nepostihne pojištěné vklady do 100.000 eur. Vklady nad 100.000 eur budou zmraženy, dokud se nevypočítá, jaká část z nich připadne na pokrytí ztrát. Dohoda, jež předpokládá restrukturalizaci" dvou největších bank na ostrově, nebude vyžadovat schválení parlamentu. Banka Laiki bude uzavřena, její dluhy i některé vklady budou přesunuty do Bank of Cyprus, která se výrazně zmenší. První část úvěrové pomoci by měl Kypr dostat na začátku května.

Ekonomika a současná krize Kypru v číslech

Ekonomika a současná krize Kypru v číslech:
    - 0,2 procenta se Kypr podílí na ekonomice eurozóny;
    - 2,4 procenta činil podle předběžných údajů pokles HDP Kypru v roce 2012;
    - minimálně pětkrát větší je kyperský bankovní sektor než hrubý domácí produkt (HDP) země;
    - 14,7 procenta činila letos v lednu nezaměstnanost;
    - 22,5 procenta je podíl největší kyperské banky Bank of Cyprus na kyperském trhu půjček;
    - 26,7 procenta je podíl největší kyperské banky Bank of Cyprus na kyperském depozitním trhu;
    - 100 a 120 eur denně si nyní mohou maximálně vybrat klienti z bankomatů Bank of Cyprus a druhé největší banky Laiki;
    - 140 procent HDP by měl letos dosáhnout dluh Kypru;
    - 26.900 eur činil v roce 2012 HDP Kypru na hlavu podle parity kupní síly;
    - 100.000 eur je horní hranice pojištěných vkladů, které nepostihne zdanění;
    - 5,8 miliardy eur musí Kypr nashromáždit vlastními silami (z banky Laiki by mělo pocházet 4,6 miliardy, z Bank of Cyprus 1,2 miliardy), aby získal zahraniční pomoc;
    - deset miliard eur je celková hodnota záchranného balíku pro Kypr od eurozóny;
    - 18 miliard eur činil podle předběžných údajů HDP Kypru v roce 2012;

- 20 miliard eur je odhadovaná částka, kterou mají v bankách na Kypru uloženy ruské firmy a ruští občané;
- 68 miliard eur činí celkové vklady u kyperských bank (z toho 38 miliard je na účtech nad 100.000 eur).

zdroj: www.ft.com

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Finance