Nečas podepsal smlouvy o finančním vypořádání - Finance - REGIONÁLNÍ NOVINY

Dnes je 3. května 2026, svátek má Alexej.

Finance

Nečas podepsal smlouvy o finančním vypořádání

Kliknutím zvětšíte obrázek
zdroj: archiv Metropolu

zdroj: archiv Metropolu

PRAHA | Premiér Petr Nečas (ODS) dnes za ČR podepsal smlouvy o finančním vypořádání s celkem 16 církvemi a náboženskými spolky. Dokumenty, vycházející ze zákona o církevních restitucích,...

 

podepsal předseda vlády přes protesty opozice. Ta žádala, aby premiér s podpisem vyčkal do doby, než Ústavní soud (ÚS) posoudí trojici na zákon podaných ústavních stížností. Podle Nečase je ale zákon v souladu s ústavou a vláda postupuje podle práva. Korektní a zodpovědné by však bylo s podpisem vyčkat i podle sekretáře samotného ÚS, který ale zároveň připustil, že po právní stránce dnes podpisu nic nebránilo.
    Smlouvy se týkají jen peněžní části restitucí. Za zabavený majetek získají náboženské obce během 30 let náhradu 59 miliard korun navýšených o inflaci. Největší částka, 47,2 miliardy korun, připadá na církev římskokatolickou. Stát naopak postupně přestane vyplácet pravidelné roční příspěvky na činnost. Finanční odškodnění jako jediná ze 17 obcí, které na něj mají nárok, nepřijala Bratská jednota baptistů. Lhůta pro uzavření smluv o vypořádání mezi státem a jednotlivými církvemi trvá do 30. září letošního roku.
    Podle Nečase je dohoda aktem spravedlnosti. "Jsou tímto krokem odčiněny některé křivdy, které byly učiněny církvím a náboženským společnostem v průběhu komunistického režimu. Současně tím byly nastaveny základy pro nové moderní vztahy mezi státem na straně jedné a církvemi a náboženskými společnostmi na straně druhé," řekl po podpisu premiér před novináři.
    Představitelé církví vnímají podpis jako jednoznačný posun k nezávislosti církví na státu. Věří, že navrácený majetek přispěje nejen církvím a věřícím, ale zejména široké veřejnosti. Například bude díky smlouvě odblokován majetek obcí i krajů, který bude moct sloužit občanům.
    Podle České biskupské konference (ČBK), které předsedá kardinál Dominik Duka, je dobré, aby církevní instituce hospodařily nezávisle. Majetkové narovnání prý umožní rozvíjet službu církve široké veřejnosti, jako je budování hospiců pro staré a umírající, péče o nemocné a národní kulturní dědictví, ale také vzdělávání a další obecně prospěšné aktivity.
    Opoziční sociální demokracie ve čtvrtek požádala ÚS, aby předběžným opatřením podpis smluv zakázal. Soud nyní eviduje tři návrhy opozičních zákonodárců na zrušení celého zákona o církevních restitucích. Podali je sociální demokraté, Věci veřejné s podporou skupiny senátorů a komunisté.
    Soudci se ale dnes nesešli, plénum zasedne až příští týden. Sekretář soudu Tomáš Langášek ještě před poledním podpisem uvedl, že vláda si musí být vědoma značných finančních nákladů pro stát, jež by mohly vzniknout v případě, že by soud později návrhu vyhověl.
    Podle Nečase ale nic takového nehrozí. Vláda podle něj postupovala přísně podle práva a ustanovení zákona o církevních restitucích jsou v souladu s českou ústavou.
    "Předpokládám, že Ústavní soud bude postupovat uvážlivě, moudře a spravedlivě, a tudíž nezruší ustanovení tohoto zákona," řekl Nečas. Není podle něj nutné politizovat činnost ÚS a hrát "politické tanečky podle muziky, kterou píská sociální demokracie".
    Pro odklad až na dobu po rozhodnutí Ústavního soudu se dopoledne vyslovil také příští český prezident Miloš Zeman. Uvedl, že by na místě předsedy vlády s podepisováním dokumentů počkal.
    Dnes podepsané smlouvy se týkají jen finanční části majetkového vyrovnání, není ale zcela jasné, za který přesně majetek církve peníze dostávají. Zákon o církevních restitucích počítá vedle finanční náhrady i s vydáváním majetku v hodnotě zhruba 75 miliard. Církve a náboženské společnosti jej mohou dostat, pokud prokážou, že jim byl zabrán v době mezi únorovým nástupem komunistů v roce 1948 a 1. lednem 1990.
    Smlouvy dnes byly podepsány bez přítomnosti médií. Podle vládních úředníků si to přáli zástupci církví, kteří to ale odpoledne vyvrátili. Termín podpisu byl podle premiéra dohodnutý už delší dobu. Před budovou úřadu vlády, kde se akt konal, protestovalo šest lidí s transparentem, mírně byla zvýšena bezpečnostní opatření.
    Majetková část restitucí se pravděpodobně dotkne i některých uměleckých děl, která jsou ve státních sbírkách. Přestože církve příliš nechtějí oficiálně o svých nárocích mluvit, je zřejmé, že například Národní galerie v Praze (NG) by se mohly týkat.

Vývoj událostí kolem majetkového vypořádání státu s církvemi

 

Vývoj událostí kolem současného majetkového vypořádání státu s církvemi:


    2011:
    30. května - Vládní komise pro narovnání vztahu mezi státem a církvemi navrhla vrátit církvím 56 procent jejich bývalého majetku v celkové hodnotě 75 miliard korun. Za majetek, který v restitucích vrácen nebude, by stát doplatil 59 miliard.
    25. srpna - Zástupci církví a státu se shodli na délce přechodného období majetkové odluky. Bude trvat 17 let. První tři roky bude stát na platy duchovních a administrativy přispívat z rozpočtu plnou částkou, od čtvrtého roku se částka každoročně sníží o pět procent.


    2012:
    11. ledna - Zákon o vyrovnání s církvemi schválila vláda. Hlasování bylo jednomyslné, pro restituce zvedli ruku i ministři za tehdy vládní Věci veřejné, kteří s podporou předtím váhali.
    19. ledna - Spisovatelka Lenka Procházková podala na členy vlády trestní oznámení kvůli podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Později podala oznámení i na arcibiskupa Dominika Duku, a to kvůli podezření ze spáchání trestného činu krádeže ve stadiu pokusu. Podobná oznámení podali i další lidé a organizace, ale bez výsledku.
    7. února - Sněmovna přes protesty opozice podpořila v prvním čtení návrh na majetkové vyrovnání státu s církvemi.
    29. března - Premiér Petr Nečas (ODS) prohlásil, že církve by se majetku domohly i bez restitucí, a to soudně. Stát by ale musel navíc zaplatit náklady na vleklá soudní řízení.
    4. dubna - Prezident Václav Klaus řekl, že u vládního návrhu na restituce vidí "řadu otazníků" a klade si otázku, zda zvolený princip je koncepčně správný. O týden později ale Dukovi napsal, že do politické debaty o restitucích už nehodlá vstupovat.
    17. dubna - Duka se vyslovil proti odložení narovnání, o němž hovořili kritici restitucí kvůli hospodářské krizi a škrtům.
    6. června - Restituce prošly druhým čtením ve Sněmovně.
    22. června - Skončila schůze Sněmovny, která restituce kvůli obstrukcím nechválila. Levicová opozice ani zástupci VV ale neuspěli s návrhem odložit schvalování vyrovnání až na září.
    28. června - ČSSD vyzvala vládu, aby zajistila zmapování majetku, který by mohly církve dostat. Strana navrhla zřídit fond, do něhož by byl majetek vložen. Provoz církví by se hradil z výnosů fondu.
    14. července - Sněmovna schválila církevní restituce.
    15. srpna - Senát hlasy levice restituce odmítl.
    29. srpna - Klaus v dopise Nečasovi požádal o osobní garanci toho, že vyrovnání neprolomí restituční hranici 25. února 1948.
    3. září - Nečas Klause ujistil, že vládní návrh nenese riziko prolomení hranice roku 1948. O tomtéž jej ujistily církve.
    - Ústavní soud (ÚS) stanovil, že dokud zákonodárci neschválí restituce, mohou o jednotlivých majetkových nárocích církví rozhodovat soudy.
    5. září - Sněmovna schvalování církevních restitucí odložila, stejně postupovala i o dva týdny později.
    2. října - Sněmovní petiční výbor požádal hlasy opozice ministerstvo kultury o seznam majetku, který by měl být v rámci restitucí vydán církvím. Ministryně kultury Alena Hanáková (TOP 09 a Starostové) výboru napsala, že žádný soupis neexistuje.
    8. listopadu - Sněmovna přehlasovala senátní veto zákona o majetkovém vypořádání státu s církvemi.
    22. listopadu - Prezident Klaus jako výraz své distance zákon nevetoval, ale ani nepodepsal, norma tak vstoupila v platnost.


    2013:
    4. ledna - Nyní opoziční Věci veřejné (VV) podaly ústavní stížnost na majetkové vyrovnání státu s církvemi. ÚS ji odmítl, protože neměla podporu dostatečného počtu poslanců.
    6. února - ÚS obdržel další návrh na zrušení církevních restitucí, který z iniciativy Věcí veřejných podalo 19 senátorů. Obdobné návrhy podala 18. února ČSSD a 20. února komunisté.
    10. února - Česká televize uvedla, že Bratrská jednota baptistů nejspíše nepřijme státu finanční náhradu.
    21. února - Poslanci ČSSD požádali ÚS v podání, jež dorazilo večer, aby předběžným opatřením zakázal podpis smluv mezi vládou a církvemi o peněžní části restitucí.
    22. února - Premiér Nečas podepsal smlouvy se 16 církvemi a náboženskými obcemi o finančním vyrovnání. Učinil tak navzdory silným protestům opozice a přesto, že Ústavní soud zatím nerozhodl o trojici stížností na církevní restituce.

 

 

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

 » Aktuality  

 » Finance  

Poslat článek Diskuse (0) Tisk Autor: Přečteno: 712x

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

Muž, Žena

E-mail:


(Vyplňte pouze tehdy, jestliže chcete být informování o odpovědích na váš příspěvek)

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

Nejčtenější články v rubrice
Anketa

Souhlasíte s přijetím eura?

Ano

30%

 

Ne

36.6%

 

Je mi to jedno

17.3%

 

Nemám k tomu dost informací

16.1%

 

 

 

 

ORLEN Jobs
Regionální noviny