Obnova hřbitova bláznů

Kultura

11. prosince 2025, 05.50 | Bohnice - Praha 8 zahájila revitalizaci Bohnického ústavního hřbitova. První etapou je obnova kaple, která se po desetiletích ruin dočká znovuzrození.

Městská část Praha 8 zahájila dlouho připravovanou revitalizaci Bohnického ústavního hřbitova, jednoho z nejvýznamnějších, nejzáhadnějších a nejcitlivějších pietních míst v Praze. Historický areál, známý také jako „hřbitov bláznů“, vstupuje do nové éry. Prvním krokem je rekonstrukce kaple, která byla v roce 1989 vypálena vandaly a více než třicet let chátrala jako torzo obvodových zdí. Cena za dílo činí 8 245 019 Kč bez DPH. Zhotovitel má na realizaci 220 dní, tedy přibližně sedm měsíců. Při hladkém průběhu prací by měla být kaple dokončena před letními prázdninami roku 2026.

Začínáme první etapu. Kaple je srdcem celého hřbitova : „„Začínáme první etapu revitalizace celého hřbitova, kde kaple je jeho srdcem, nejvýraznějším prvkem a také symbolem všeho, co tohle místo zažilo. Je správné, aby byla obnovena jako první,“ uvedl Radomír Nepil, místostarosta (ANO) a iniciátor obnovy hřbitova. Rekonstrukce kaple vychází z architektonické studie OHA architects. Torzo stěn bude staticky zajištěno, doplněno o chybějící části a zakryto novou výraznou konstrukcí z cortenové oceli, jejíž tvar evokuje trnovou korunu – symbol bolesti i naděje. Uvnitř vznikne stálá expozice věnovaná historii hřbitova, jeho tisícům příběhů i legendám, které se k místu vážou. „Pokud to umožní rozpočet městské části, chceme na rekonstrukci kaple plynule navázat dalšími etapami – obnovou cestní sítě, rekonstrukcí hřbitovní zdi a následně také opravou mohyly a umístěním nového kříže. Naším cílem je postupně kultivovat celý hřbitov,“ doplňuje Jiří Vítek, místostarosta (Patrioti) a strážce hřbitova.

Bohnický ústavní hřbitov: 4300 osudů, pohnuté století a návrat důstojnosti: Hřbitov vznikl v roce 1909 jako součást tehdejšího psychiatrického sanatoria v Bohnicích, jednoho z největších zařízení svého druhu v Evropě. Pacienti zde pracovali, žili a v mnoha případech zde také našli svůj poslední odpočinek. Za šedesát let fungování bylo na hřbitově pochováno přibližně 4300 lidí – pacientů, ošetřovatelek, zaměstnanců ústavu, ale také italských vojáků ze zajateckého tábora či chovanců z Tridentu, přesunutých sem během první světové války. Po roce 1963, kdy přešel hřbitov pod správu Pohřební služby hl. m. Prahy, začal rychle chátrat. V roce 1984 se zde natáčela slavná scéna hromadného hrobu ve Formanově filmu Amadeus. O pět let později byla hřbitovní kaple vypálena vandaly – dodnes zůstaly jen obvodové stěny a fragmenty zdiva. V 90. letech a na počátku 21. století se z hřbitova stala fakticky soukromá skládka, zarostlá křovinami, břečťanem a zaplněná desítkami tun odpadu.

Hřbitov jako místo paměti, ne senzace: Na rozdíl od senzacechtivých popisů „nejděsivějšího místa v Praze“ chce Praha 8 zdůraznit skutečné jádro bohnického hřbitova – lidské osudy, příběhy sester, pacientů, vojáků i obyčejných lidí, kteří zde našli poslední spočinutí.