Focus: Palachův týden byl předzvěstí sametové revoluce

Politika

Ikona

16. listopadu 2010, 09.51 | Násilím potlačené několikadenní pražské demonstrace v lednu 1989, známé jako Palachův týden, byly největší krizí komunistického režimu a předzvěstí takzvané sametové revoluce v listopadu téhož roku. Pádu totalitního režimu nahrávala i situace v okolních státech. "Palachův týden však dodal impuls procesu, který už nešlo zastavit. Komunistická moc poté, co zvládla masové demonstrace v Palachově týdnu, zřejmě podcenila situaci, která vyvrcholila později 17. listopadu.

Dnes se lze jen těžko dohadovat, co by se stalo, kdyby policie stejně brutálně zasáhla i při listopadových shromážděních, " řekl agentuře Mediafax historik Ivan Roudný.

Lidé se tehdy sešli v neděli 15. ledna na Václavském náměstí, aby uctili památku studenta Jana Palacha, jenž se v roce 1969 upálil na protest proti komunistickému režimu. Demonstraci rozehnala policie obušky, slzným plynem a vodními děly, pozatýkala řadu lidí a odvezla je k výslechům, některé vyvezla za Prahu a vysadila je uprostřed lesů. Lidé se však nedali odradit a několik dalších dnů se scházeli znovu. Zásah policie byl ještě brutálnější. Průlom nastal až ve čtvrtek, když se předtím sešlo několik aktivistů s tehdejším předsedou vlády Ladislavem Adamcem. Ten nařídil, aby policie nezasahovala a demonstrace se uskutečnila v klidu.

Listopadovým událostem v ČR nahrála situace v okolních státech. Východní blok se začal hroutit. Lidé byli nespokojeni s politickým a ekonomickým režimem. Prvopočátkem byly masové protesty v Gdaňských loděnicích v Polsku 1980, které vedly ke zformování nezávislých odborů Solidarita. O devět let později se v červnu uskutečnily svobodné volby, které komunisté prohráli. Tyto události odstartovaly pád komunistických režimů ve střední Evropě. Po Polsku následovalo Maďarsko, východní Německo, Bulharsko, Československo a nakonec v prosinci Rumunsko.

V Československu se v letech 1988 až 1989 uskutečnilo několik do té doby nemyslitelných protivládních demonstrací. Dne 25. března 1988 to byla takzvaná Svíčková demonstrace v Bratislavě, v říjnu u příležitosti výročí vyhlášení samostatného Československa několik shromáždění v Praze. Později 10. prosince 1988 se konala povolená demonstrace na obranu lidských práv na Škroupově náměstí na Žižkově. Shromáždění byla vcelku klidná a obešla se bez větších incidentů. Veřejná bezpečnost i tajná policie byly v pohotovosti. Vyvrcholením odporu proti režimu se stal Palachův týden ve dnech 15. až 20. ledna 1989.

Po něm následovala jarní petiční akce Několik vět, která upozorňovala na nedodržování lidských práv. V petiční akci se shromáždilo na 40 tisíc podpisů. 21. srpna 1989 se konala shromáždění při výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy.

V říjnu se začaly desítky obyvatel z východního Německa shromažďovat na velvyslanectví Spolkové republiky Německo a žádat zde o politický azyl. Následně vláda východního Německa 9. listopadu otevřela hranice. Pár hodin poté desetitisíce obyvatel východního Berlína začaly proudit přes všechny přechody do západního Berlína. České sdělovací prostředky o tom informovaly jen velmi málo, ale lidé čerpali informace ze zahraničních rozhlasů a televizí. V Československu to vřelo a situace vyvrcholila demonstrací 17. listopadu, která odstartovala Sametovou revoluci.

Tématické zařazení:

» Politika