"Řekněte mi, co chcete," vyzvala Su Ťij Barmánce

Politika

Ikona

14. listopadu 2010, 10.15 | RANGÚN | Barmská disidentka Su Ťij, kterou v sobotu junta propustila po sedmi letech z domácího vězení, v neděli poprvé promluvila na veřejnosti, informuje agentura AFP. Vyzvala Barmánce, aby jí řekli, co ve skutečnosti chtějí. "Prosím řekněte nám, co si myslíte, jaké jsou vaše myšlenky. Ráda bych věděla, co se za posledních šest let v lidech změnilo a co si myslí," řekla nositelka Nobelovy ceny za mír nadšenému davu. "Prosím nevzdávejte se naděje. Není žádný důvod ztrácet odvahu.

I když nejste politici, politika za vámi přijde."

"Základem demokracie je svoboda projevu. Demokracie je, když lidé kontrolují vládu. Já bych akceptovala, kdyby mě lidé kontrolovali," prohlásila politička s tím, že bude "spolupracovat se všemi demokratickými silami." V domácím vězení Su Ťij šest hodin denně poslouchala vysílání médií, a proto se "domnívá, že do určité míry ví, co lidé chtějí." "Jestli chceme dostat to, co chceme, musíme to udělat právě teď. Musíte se postavit za to, co je správné," zdůraznila.

Su Ťij v neděli přijela do sídla své "rozpuštěné" strany Národní liga pro demokracii (NLD), kde na ni čekaly tisíce jejích příznivců.

Su Ťij byla poprvé zadržena v roce 1989 poté, co spoluzaložila Národní ligu pro demokracii a stala se její předsedkyní. NLD následující rok vyhrála volby, junta však výsledky neuznala a moc jí nepředala. Od roku 1989 strávila nositelka Nobelovy ceny za mír z roku 1991 v domácím vězení celkem 15 let. Její manžel a dva synové žili v Británii.

Junta loni v srpnu potrestala Su Ťij dalšími 18 měsíci vězení po bizarním incidentu, když do jejího domu přes jezero připlaval Američan. Disidentka byla uvězněna bez soudního procesu na základě zákona z roku 1975. Ten umožňuje držet ve vězení ty, kteří představují "riziko pro bezpečnost státu".

Kvůli prodloužení trestu se nemohla zúčastnit voleb 7. listopadu, které se konaly poprvé po 20 letech. NLD volby bojkotovala. Neúplné výsledky voleb přiřkly vítězství Straně svazové soudržnosti a rozvoje (USDP) podporované armádou, která již získala většinu dostupných křesel v parlamentu.

Vojenská junta vládne v Barmě od roku 1962 po převratu generála Nei Wina. Nerozvážná ekonomická politika vojenské vlády přivedla dříve bohatou zemi do ekonomického kolapsu. V roce 1988 se statisíce lidí vzbouřily proti vojenskému režimu a žádaly demokracii. Generál Nei Win sice rezignoval, ale vlády se zmocnila nová vojenská junta a represivní režim v zemi trvá dodnes.

V roce 2007 se v zemi uskutečnily pokojné demonstrace, takzvaná šafránová revoluce, kterou vedli tamější mniši. Režim však protesty brutálně potlačil a v roce 2008 junta ve zmanipulovaném referendu prosadila novou ústavu. Podle informací organizace Člověk v tísni je v zemi přes 2100 politických vězňů.

Tématické zařazení:

» Politika