Mladé lidi nezajímá veřejné dění, volit by jich šla pouze třetina, ukázal průzkum

Politika

Ikona

30. dubna 2010, 12.55 | ČESKÁ REPUBLIKA | Podle výzkumu společnosti Ipsos Tambor pro Národní institut dětí a mládeže nejeví mladí lidé zájem o veřejné dění a aktivně se zajímají jen o oblasti, které se jich bezprostředně týkají. V centru jejich zájmu je tak například škola, společensko-politický život však již nikoliv. O politické dění v České republice se alespoň okrajově zajímají necelé dvě třetiny mladých lidí, nejvíce studenti vysokých a vyšších odborných škol.

O politiku se podrobně zajímá 6 %, zběžně 32 % a okrajově 41 % respondentů. Voleb do sněmovny by se v kategorii 18 – 26 let zúčastnila třetina dotázaných, diskusní pořady v televizi sleduje 28% této věkové skupiny.

Nejvyšší míru zájmu projevují studenti vysokých a vyšších odborných škol a ti, kteří vyrůstají v prostředí vysokoškolsky vzdělaných rodičů. Nejmenší zájem je u žáků základních škol a lidí na rodičovské dovolené.

Aktivní participace mladých lidí, například prostřednictvím členství v nějaké organizaci, je však podle výzkumu poměrně nízká. Politika mládež převážně nezajímá, mladí lidé jsou demotivováni současným děním na politické scéně a částečně také mají pocit, že svým jednáním nemohou toto dění příliš ovlivnit.

Mladí podle vlastního názoru mají možnost vyjadřovat se k důležitým otázkám především doma v rodinném kruhu, ve škole či na pracovišti, méně již na úrovni obce, republiky či Evropské unie. Zároveň ale průzkum ukázal, mladí lidé nemají velkou potřebu se ke společensko-politickým otázkám vyjadřovat.

Za jedny z nejpřínosnějších institucí, prostřednictvím nichž lze ovlivňovat věci veřejné, považují mladí lidé zastupitelské orgány mládeže, především studentské rady, dětské parlamenty a podobně. Za přínosný považují tento způsob participace tři čtvrtiny mladých lidí. Samotné členství v podobné instituci je však atraktivní pouze pro třetinu mládeže, za poslední rok se nějaké akce parlamentu mládeže zúčastnilo dokonce pouhých 7 % mladých lidí.

Většina žáků a studentů je členy či alespoň sympatizanty nejrůznějších zájmových sdružení, sportovních oddílů nebo organizací dětí a mládeže. Aktivita v těchto institucích klesá až po opuštění školy. Mládež angažující se v nějaké organizaci má větší zájem o veřejné dění, větší potřebu vyjadřovat se k důležitým otázkám a zároveň by chtěla být více informována o možnostech další participace.

Nejvíce mladých lidí by chtělo být o možnostech zapojení se do veřejného dění informováno prostřednictvím internetových informačních portálů. Na současných informačních portálech v rámci takzvaného informačního systému pro mládež hledají mladí lidé především nabídky práce, informace o kultuře, cestování, zahraničních pobytech a studiu.

Nejatraktivnějším zdrojem informací o dění v České republice, v EU i ve světě jsou pro mladé zpravodajské a informační servery. Pouze v případě přenosu informací o dění v obci či městské části, kde mládež žije, konkurují internetovým serverům místní zpravodaje.

Právě internet, jako nejatraktivnější médium pro mladé, by měl být více používán při komunikaci s touto částí populace. Například prostřednictvím sociálních sítí lze mládež efektivně informovat o veřejném dění v oblasti politiky či kultury.