Cyril Svoboda v tichosti umožnil pokračování svého sporu o dům

Politika

Ikona

13. dubna 2010, 10.34 | PRAHA | Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda sice ještě v lednu tvrdil, že se neodvolá proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6, jímž dědictví po bohaté restituentce mělo připadnout z největší části charitativním organizacím, a nikoliv jemu, ale podle zjištění Práva mazaně umožnil, aby spor dále pokračoval. Svoboda byl podle původní závěti Marie Kaprálkové z roku 1992 dědicem jejího činžovního domu v hodnotě až padesát miliónů korun za to, že jí pomáhal uplatňovat restituční nároky.

Zbytek dědictví řešen nebyl. V roce 2004 však restituentka napsala novou závěť a Svoboda měl podle ní dostat jen milión korun. Tuto závěť po její smrti v roce 2005 napadl u soudu, píše deník Právo v úterním vydání.

Soud loni v listopadu rozhodl, že druhá závěť je platná. Svoboda se k tomu nejprve nevyjádřil, ale zřejmě v souvislosti s publicitou, která s tím byla spojena, v lednu veřejně oznámil, že se proti rozsudku neodvolá. „Je to moje definitivní rozhodnutí. Dospěl jsem k tomu po poradě se svým advokátem,“ prohlásil tehdy. Zdálo by se, že případ je u konce, ale nebylo tomu tak. Odvolal se vedlejší účastník řízení, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Stát by totiž podle první závěti zdědil "odúmrť", to je většinu majetku, který po Marii Kaprálkové zbyl, uvádí list.

V čem spočívala mazanost Svobodova postupu? Veřejně se sice pochlubil, že už ve sporu pokračovat nechce, ale koncem března, aniž by o tom informoval veřejnost, poslal přes svého advokáta k soudu písemný souhlas s odvoláním státu. „Žalobce sděluje, že s tímto odvoláním souhlasí,“ napsal Obvodnímu soudu pro Prahu 6 Svobodův advokát František Mészáros. Bez této věty by podle Práva spor Cyrila Svobody o činžovní dům v Dejvicích definitivně skončil v jeho neprospěch.

„Já se neodvolám, ale samozřejmě nemohu vědět, jestli se neodvolá někdo jiný,“ řekl v jednom z lednových rozhovorů pro média Svoboda. Samozřejmě že o tom věděl, a nejen to, s odvoláním „někoho jiného“, v tomto případě státu, dal přes svého advokáta písemný souhlas. „Pokud by vyplynulo, že s odvoláním nesouhlasí, stalo by se odvolání vedlejšího účastníka subjektivně nepřípustným,“ sdělil Právu svůj názor předseda občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu ČR František Ištvánek.

Mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 6 Zuzana Barochová k tomu řekla Právu: „On (Svoboda) se práva na odvolání nevzdal ani neučinil žádný úkon, z kterého by bylo patrno, že by s odvoláním nesouhlasil." Získat stanovisko Cyrila Svobody k odvolání státu v jeho sporu o dům se Právu nepodařilo. Telefonát ohledně soudního sporu Svoboda okamžitě ukončil, na dotazy formou SMS a e-mailů nereagoval.

Tématické zařazení:

» Politika