Šéf pražské komory Simon Slanina odhalil spletitou cestu do nejvyšších pater byznysu. Zároveň představil platformu FINOBCE.

Politika

26. května 2026, 09.05 | Podnikatel a investor Simon Slanina, který stojí v čele regionální hospodářské komory Praha Jihozápad (HK PJZ) poskytl osobní rozhovor se svým životním příběhem, úspěších i nezdarech na své profesní dráze. Představuje též projekt FINOBCE. Ten vyvolal pozitivní reakce ze strany měst a obcí, ale i řadu otázek. Pojďme si na tyto otázky odpovědět.

Z původní nevýznamné pobočky na Praze 13 vytvořil Simon Slanina za půl roku ambiciózní a vlivnou regionální komoru, která vydává vlastní tištěné noviny, spolupracuje s mnoha městy, obcemi i pražskými částmi, uzavírá partnerství s podnikatelskými skupinami a připravuje revoluční projekty na podporu podnikatelského prostředí. Na takový výsledek by mnozí potřebovali roky.

Simon Slanina rovněž představil vznik nové investiční platformy FINOBCE ve spolupráci se Svazem místních samospráv ČR a investičními partnery Woood & Company, BH Securities a Avant Group. Platforma se zaměřuje na financování projektů z oblasti developmentu, energetiky či inovací ve spolupráci s municipalitami a veřejným sektorem.

“Jsem rád, že renomované investiční společnosti předložily obcím skutečně zajímavé možnosti, jak investovat své volné finanční prostředky. Cítíme, že i samosprávy si uvědomují svou odpovědnost v rozpohybování ekonomiky a začínají razantně investovat,” uvádí Slanina, podle kterého se setkává převážně s pozitivními ohlasy. „Objevilo se však i několik otázek, nejen k projektu samotnému, ale i k mé osobě. Proto bych rád vše nyní uvedl na pravou míru a předešel zbytečným spekulacím,” vysvětluje zkušený byznysmen.

Exkluzivní rozhovor s investorem Slaninou vede ředitel komunikace HK PJZ Roman Hrůza.

Simone, známe se od tvých asi devatenácti let a vše, o čem si budeme povídat, jsme více méně prožívali společně. Dovol mi úvodem trošku retrospektivy a vhled do tvého osobního i pracovního života. Vím, že to pro tebe nemusí být příjemné, je ale důležité, aby si čtenáři mohli udělat zcela objektivní obrázek o tvé osobě a tvých podnikatelských aktivitách.

Začněme od začátku. Tvé ranné dětství nebylo úplně ideální, že?

Nebylo. Jako miminko mě stát násilně odebral mým biologickým rodičům a dal mě do ústavní péče, kde jsem byl do svých čtyř let. Potom jsem se dostal do adoptivní rodiny, jenže adoptivní maminka velmi brzo zemřela a adoptivní otec mě jako dítě týral a ubližoval mi. Když toto zjistila maminka mé adoptivní maminky, vzala si mě k sobě, což bylo na pár let skvělé, ale babička bohužel také brzy zemřela a já zůstal v podstatě sám.

Od začátku života jsem musel bojovat nejen o své postavení, ale i o elementární základní lidské potřeby. Nejdříve v náhradní rodině, později ve školním kolektivu, ve společnosti. Nejen jako Rom, ale i jako člověk, kterému právo na rodiče vzal přímo stát, a tak start do života byl mnohem těžší a složitější. O celém svém příběhu a o pocitech z této životní etapy jsem mluvil i v rámci TED Talks (TEDxPrague) v roce 2019. Ten pocit, když mi ve stoje vyjádřilo několik tisíc lidí podporu svým dlouhým potleskem, byl úžasný a tehdy mi dodal mnoho sil, ze kterých čerpám do dnes.

Čas studií už byl pro tebe klidnější?

O mnoho ne, spíše naopak. Po absolvovaném gymnáziu na Mělníku jsem v devatenácti letech odešel do Prahy. Nejprve jsem začal studovat elektro fakultu ČVUT, o rok později jsem přešel na právnickou fakultu UK. Během studií to ovšem nebylo o moc lehčí. Mladý kluk v Praze, bez rodiny, zázemí, zkušeností, nebylo to jednoduché, neměl jsem pořádně kde bydlet a měl co dělat, abych se při studiu dokázal uživit. Stala se ale i jedna zajímavost a sice, že si mě našla jedna rodina, která vychovávala moji biologickou sestru, která byla úřady také násilné odebrána. V mých 22 letech mě tedy někdo ,,adoptoval“ podruhé. Díky nim jsem se dostal i do politiky a světa lobbingu.

Můžeš být konkrétní, kdo tě do světa politiky přivedl?

Byl to politik, poslanec za hnutí STAN a někdejší starosta Jindřichovic pod Smrkem Petr Pávek, který mě také velmi podporoval. Působil v Poslanecké sněmovně v období 2017 – 2021. Byl mimo jiné členem Podvýboru pro energetiku a já byl jeho asistentem. Brzy jsem se ve Sněmovně rozkoukal a domlouval mu schůzky, seznamoval se s „velkými kluky“ z byznysu, především z energetiky nebo ze zdravotnictví a začal jsem chápat, jak funguje regulatorika a business kolem ní, měl jsem slušné právní povědomí, a tak jsem se brzy začal specializovat na právo ve zdravotnictví, energetice, a nakonec i financích….

Co následovalo po tvém angažmá ve sněmovně?

V roce 2020 přišel Covid. Nikdo nevěděl, co bude, jaké obory pro podnikání budou stabilní a jaké proticovidová opatření utlumí. Vsadil jsem na zdravotnictví. Dostal jsem nabídku na krizové řízení do soukromé kliniky Axon. Přesunul jsem se tam a vytvořil krizový management, složený ze stratégů, obchodníků, právníků a markeťáků. Kliniku se podařilo nejen ekonomicky zachránit, ale vybudovat z ní jednu z předních klinik v neurorehabilitační péči v ČR s pobočkami v Karlových Varech, v Brně a ve Zlíně. Měli jsme plány získat investora na další velkou expanzi. Bylo úžasné sledovat, co se nám za rok tvrdé a obětavé práce povedlo. Klinika působila ve speciálním oboru neurorehabilitací, pomáhala dětem i dospělým pacientům. Díky naší práci a chytrým tahům se podařilo navýšit počet klientů několikanásobně v době, kdy ostatní rehabilitační zařízení fungovala velmi omezeně nebo svá pracoviště zavírala.

S původní zakladatelkou, MUDr. Zipserovou, jste se ale nerozešli v dobrém, že?

Po necelých dvou letech jsme spolupráci ukončili. Každý jsme měli jinou vizi, co se týče budoucího směrování a investic. Za svou činnost jsem obdržel obchodní podíl. Protože se nešlo s paní doktorkou na odkupu podílu racionálně dohodnout, prodal jsem ho do skupiny IPC, která v tu dobu rozvíjela zdravotnickou divizi. Původně měli zájem do Axonu investovat a udělat z kliniky zdravotnickou skupinu o více firmách a oborů, ale později z toho také sešlo. Opět se v tomto záměru neshodli s primářkou Zipserovou, nakonec si vyžádala podíl zpět, což se stalo a nyní je opět 100% majitelkou Axonu.

Po této epizodě jsi pokračoval kde?

V roce 2022 si mě najal management IPC na rozvoj strategických projektů. Líbilo se jim, jak jsme s týmem rozjeli kliniku Axon. Tuhle pochvalu jsme mimochodem dostali i od tehdejší zdravotnické konkurence, že je přesně vidět, kdy jsme přišli do Axonu a začali tam tvrdě pracovat.

Management IPC mě oslovil, abychom náš úspěch z Axonu multiplikovali v jejich skupině. A mě to přišlo jako obrovská příležitost, tak jsem do toho šel. Začali jsme vymýšlet, do jakých oborů a projektů by mohla skupina investovat. Podařilo se mi přesvědčit pár dalších manažerů podnikatelů a skupina se jim začala v důsledku naší dřiny rozrůstat. Založila se tenkrát divize energetiky, zdravotnictví nebo mediálního businessu. Za velmi málo peněz a našeho velkého úsilí se podařilo získat několik zdravotnických provozů, včetně jednodenní chirurgie na jihu Čech, z nepovedených developerských investic vytvořit adiktologické zařízení se slušným dvouciferným výnosem, zastabilizovat divizi těžby žuly. V energetice se nám také velmi dařilo, byli jsme první, kterým se povedl velký vědecký spin-off s ČVUT, ve kterém jsme rozjeli projekt vývoje malého modulárního reaktoru Teplátor s celosvětovými ambicemi.

Co následovalo potom, se lidé dočetli na titulních stránkách všech médií. Jak vzpomínáš na léto 2023?

Tehdy to vypadalo všechno růžově, byť jsme pracovali třeba patnáct hodin denně, nás to prostě bavilo a naplňovalo. Problém byl v tom, že spletenec firem v rámci IPC byl založen sedm let před tím, než jsem tam vstoupil. Nikdo z nás netušil, co se v té společnosti dělo před tím. Podle NCOZ, která do sídla IPC vtrhla 12. července 2023 a státního zastupitelství se tehdejší zakladatel nechoval správně ke svěřeným finančním prostředkům. Já jsem byl ze společnosti „odejit“ pro nadbytečnost zhruba rok před tímto zásahem NCOZ, který reálně ukončil činnost celé skupiny, zaplomboval účty i kanceláře.

Tato kauza zahýbala finančním světem, padlo i několik obvinění. Byl jsi mezi nimi?

Ne, nebyl a nebudu, protože jak říkám, byl jsem ve společnosti jenom najatý manažer na rozvoj projektů a jejich racionalizaci a krizový management. To, co se dělo v IPC před mým angažmá nikdo moc netušil a ani nemohl vědět. Pro mě to byla jenom další byznysová etapa v krizovém a rozvojovém managementu. Určitě jsem si z toho odnesl zkušenost, jak věci ve finančním a investičním oboru rozhodně nedělat. Poučil jsem se z chyb druhých a musím přiznat, že tehdy jsem poprvé pochopil, jak funguje investiční svět. Co společnost může a co nemůže, kde získává kapitál a jak se má přesně chovat v souladu s regulatorikou a legislativou.

Nemůže mít kauza IPC negativní vliv na tvojí reputaci?

Může a bohužel i má. Jsem ale člověk bezúhonný, který vždy svým závazkům dostál. Asi jako každému v byznysu se mi něco nepodařilo, ostatně žádný učený z nebe nespadl, ale důležité je se ke svým chybám postavit čelem a poučit se z nich. Tak vnímám i reputační riziko z kauzy IPC. Jsem spojený s firmou, kterou byť až rok po mém odchodu, zavře NCOZ. Chci tuto skutečnost interpretovat tak, jak se stala a netajit ji před svými obchodními partnery.

Jak jsi na takový nečekaný konec reagoval?

Chtěl jsem se hlavně postarat o své nejbližší spolupracovníky, kterým jsem do IPC otevřel cestu a nyní přišli o práci, vize a někdy i prostředky. Mám na mysli například svého parťáka Filipa Mikulce, který se mnou začínal budovat kliniku Axon, následně mi pomáhal v IPC a dnes je se mnou v regionální Hospodářské komoře a v projektu FINOBCE. S Filipem jsme si řekli, že si jednou vytvoříme vlastní seriózní investiční skupinu, která nebude skandalizována a bude úspěšně naplňovat své vize.

A založili jste ji?

Napoprvé úplně ne, ale dnes se k tomu velmi blížíme. V roce 2023 jsme založili firmu Blue Brothers BDA, která se věnovala konzultingu, marketingu, lobbyingu, ale měli jsme i dřevo-výrobu, truhlárnu. Vyráběli jsme prémiový nábytek, kuchyňské linky a podobně. Tam jsme ale doplatili na to, že jsme měli vysoké provozní náklady. Zejména lidi nás stáli měsíčně obrovské peníze a my je buď neuřídili a nebo si vybrali prostě špatně. Na téměř dvacet lidí jsem v holdingu vydělával vlastně jenom já s Filipem. Nejvíce nás ale zradil náš tehdejší kamarád Ondřej, jeho jednání prověřují orgány činné v trestním řízení. Byla to pro mě další zkušenost, že vše si musím lépe zajišťovat a zásadní rozhodnutí nemohu delegovat na jiné.

Potom už přišla příležitost z Hospodářské komory?

Ano. Šárka Kuželová, předsedkyně představenstva bývalé oblastní Hospodářské komory Praha 13 mi nabídla angažmá v této pražské komoře. Necelý rok jsme stavěli vnitřní infrastrukturu, oslovoval jsem lidi z byznysu, odborníky ve svých oborech, aby vytvořili respektovanou a vlivovou skupinu. Měli jsme od městských částí pozitivní ohlasy, uzavřeli jsme memoranda o spolupráci, přejmenovali jsme se na HK Praha Jihozápad, čímž jsme se rozšířili na regionální komoru s působností skoro pro dvě třetiny Prahy. Dnes máme 16 sekcí, komisí a výborů, spolupracujeme se Sdružením místních samospráv a s řadou podnikatelských uskupení. Připravujeme zahraniční mise a projekty ekonomické diplomacie. Soustředíme se také na finanční oblast a máme zde velké plány a ambice celého našeho představenstva a členské základny…

Jako například již zmíněný projekt FINOBCE?

Přesně tak. Dosavadní cestou jsem potkal mnoho lidi. S těmi nejschopnějšími nyní tvoříme novou etapu ve finančním světě a děkuji za to. V červenci minulého roku jsme představili platformu FINOBCE s.r.o. Společnost se zaměřuje na financování projektů z oblasti developmentu, energetiky či inovací ve spolupráci s municipalitami a veřejným sektorem. Je logickým vyústěním toho, co jsme se za posledních deset let v businessu naučili, ať už jako krizový, rozvojový nebo investiční manažeři, ale i jako lobbisti a vizionáři.

Po zkušenosti z IPC, máte pro činnost potřebná oprávnění?

Právě a především po této zkušenosti jsme si řekli, že musíme spolupracovat jenom s regulovaným sektorem. Sami jsme nyní v procesu stát se jeho součástí. FINOBCE jako platforma propojuje projekty z veřejného sektoru s investičními skupinami. Vybrali jsme tři největší a nejsolventnější investiční skupiny a oslovili je s naším ambiciózním plánem. Tedy, že v obcích leží miliardy v příležitostech a že jim je chceme pomoci rozhýbat pod jejich dohledem a supportem. Na projektu participují nejen výše zmíněné společnosti, ale například i Sdružení místních samospráv ČR.

Jakou roli přesně zde hraje sdružení samospráv?

My jsme toto sdružení znali z minulosti. Je to velmi známá organizace sdružující několik tisíc měst a obcí a bojující za jejich práva a zájmy. Napadlo nás, že bychom s nimi mohli spolupracovat, abychom se mohli efektivněji dostat k potřebám municipalit…Nebyla to lehká cesta ale téměř po dvou letech vzájemných námluv a prokázání našich business schopností se nám podařilo uzavřít memorandum o spolupráci v investičních a projektových záležitostech. Společnými silami jsme vytvořili vzdělávací a projektové rámce pro obce, otevřeli most mezi soukromým a municipálním sektorem, uspořádali několik opravdu velkých ideových konferencí a nyní se můžeme těšit z důvěry mnoha měst a obcí, se kterými jsme navázali úzkou spolupráci.

Podle čeho jste vybrali tři zmíněné investiční skupiny?

Uvedení strategičtí investiční partneři vstoupili do projektu po důkladném výběru na základě přísných kritérií. Vytvořili jsme si několik ekonometrických vzorců a rozhodovacích matic. Základními parametry bylo například to, jak a kde alokují svěřený kapitál. Bylo pro nás důležité, aby také znali problematiku municipalit, měli dlouhou investiční stabilitu a tradici, zkušenosti, ale hlavně silný kapitál i dohled ČNB. Toto vše tito partneři splňují. Každý má své ověřené investiční strategie a vzájemně se doplňují. Ať už z pohledu regulatoriky nebo svým zaměřením například na stavební development, zdravotnictví či energetiku.

Obce tedy mohou prostředky investovat i čerpat?

FINOBCE vytváří funkční ekosystém, kdy obec svěří své volné prostředky k třem největším poskytovatelům investičního zhodnocení v zemi, a navíc ještě ovlivní, do jakého projektu tyto subjekty zainvestují. Obce tak mají dvojí užitek: za prvé, jejich peníze pro ně pracují za mnohem vyšší úrok, při menším riziku, než v bance a zároveň získají investičního partnera na projekty, které by sami ještě dlouho nemohly realizovat nebo dokonce vůbec. Vznikl nám tedy takový investiční ekosystém, který nazýváme obce obcím.

Můžeš uvést konkrétní příklady, jak FINOBCE pomáhají obcím?

Jedná se například o stavební projekty ve spolupráci s veřejným sektorem a naší regionální hospodářskou komorou, kde na to máme vyčleněnou Sekci realitního a stavebního developmentu. Dalším tématem jsou energetické projekty zaměřené na energetickou soběstačnost měst a obcí, komunitní energetika a bateriové systémy. Třetí oblastí, ve které chceme spolupracovat s obcemi jsou Venture kapitálové akvizice zaměřené na technologie, AI a spolupráci s univerzitami. Aktivní budeme i v projektech, které řeší aktuální problémy českých měst a obcí, například vodní a odpadové hospodářství.

FINOBCE působí na místní samosprávy též jako poradní orgán a edukátor. Učíme obce naplňovat pojem řádného hospodaření s ohledem na rozdíly v pohledu na peníze v soukromém sektoru versus veřejném. Vysvětlujeme, co je ekonomická analýza veřejného kapitálu, kde se bere a jak se zhodnocuje.

Nasloucháme, co obce trápí, co by potřebovaly a jak toho dosáhnout.

Čemu se aktuálně dále věnuješ?

Určitě budeme rozvíjet naší investiční skupinu, abychom naplnili náš potenciál, Baví nás spolupracovat s veřejným sektorem a hledat nové příležitosti. Například skrze PPP projekty propojovat municipality s tím soukromým. Chceme založit energetickou, developerskou a mediální divizi a také samozřejmě zapracovat na našem PR a obraných mechanizmech. Už jsme se dostali daleko a je dobré dát ostatním vědět, že nechceme nikomu škodit, naopak, rozvíjet a podporovat.

Napadá tě nějaké poselství na závěr?

Je důležité si uvědomit, že těžké období může zažít každý. Ale je jen na nás, jak s tím naložíme. Někdo dělá „mrtvého brouka“, někdo se snaží svým průšvihům vyhnout nebo je prostě ignorovat. To ovšem není a nikdy nebude náš případ.

Děkuji za rozhovor, Roman Hrůza

Zdroj: Roman Hrůza, ředitel komunikace PJZHK Děkuji za rozhovor, Roman Hrůza

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Kultura

» Politika

» Finance

» Charita

» Rozhovory

Diskuse k článku

Vložit nový příspěvek Sbalit příspěvky

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

Nejčtenější články v rubrice

Anketa

Souhlasíte s přijetím eura?

	Ano
		29.7%

	Ne
		37.1%

	Je mi to jedno
		17.2%

	Nemám k tomu dost informací
		16%

Politika

Czech Fashion Week

Zajímavosti

Krimi

	Vložit nový příspěvek
Jméno:
Pohlaví:	Muž, Žena
E-mail:	(Vyplňte pouze tehdy, jestliže chcete být informování o odpovědích na váš příspěvek)
Předmět:
Příspěvek:

Kontrola:	Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Šéf pražské komory Simon Slanina odhalil spletitou cestu do nejvyšších pater byznysu. Zároveň představil platformu FINOBCE. - Politika - REGIONÁLNÍ NOVINY

Politika

Šéf pražské komory Simon Slanina odhalil spletitou cestu do nejvyšších pater byznysu. Zároveň představil platformu FINOBCE.

Politika

Czech Fashion Week

Zajímavosti

Krimi