Poslance čeká pokušení utrácet před volbami

Politika

Ikona

26. ledna 2010, 09.20 | PRAHA | Vyšší mateřská, třinácté důchody, zrušení poplatků ve zdravotnictví či proplácení prvních dnů nemoci, to jsou některé z bodů schůze Poslanecké sněmovny, která začíná v úterý. Poslance čeká pár měsíců před volbami hlasování o návrzích, které znamenají podle ekonomů náklady v miliardách korun z rozpočtu.

Největší naději má návrh na vrácení mateřské na původní úroveň, od ledna platí úprava, která v rámci úsporných opatření snížila tuto dávku úpravou metody jejího výpočtu. O peníze pro maminky v prvních šesti měsících mateřství volají především ČSSD, KSČM a KDU-ČSL, zelení by pro návrh zvedli ruku, pokud by se nezvýšil rozpočtový schodek. Striktně proti jsou ODS a TOP 09. Lidovci navrhují, aby se peníze na vyšší mateřskou získaly zdaněním hazardu, zrušením zakázky na odstranění ekologických škod nebo auditem státních zakázek a stanovením ceny pro stavbu kilometru dálnice. To jsou totiž věci, kde lidová strana vidí největší rezervy pro možné úspory.

Lidovci však nejsou už pro další levicové návrhy, například požadavek sociálních demokratů a komunistů po vyplacení 13. důchodu ve výši 2400 korun pro seniory, aby jim vykompenzoval problémy, které přinesla hospodářská krize. Levicoví politici tato opatření obhajují tím, že "za krizi nemají platit nevinní".

ČSSD a KSČM rovněž požadují, aby se nemocenská proplácela od prvního dne nemoci, v současnosti se proplácí až od čtvrtého dne a podle levice na systém doplácejí především nízkopříjmové skupiny obyvatel. "Když se jedná o plnění v pojistném systému, tak je potřeba proplácet každý den," zdůvodnil návrh předkladatel poslanec Miroslav Opálka (KSČM). Proti návrhu se postavila minulá vláda Mirka Topolánka (ODS), která uvedla, že přijetím zákona dojde k zneužívání nemocenské zaměstnanci a naopak zaměstnavatelům se citelně zvýší náklady.

Evergreenem sněmovního hlasování možná bude i další hlasování o zrušení zdravotnických poplatků, pokud se dostane na program schůze, o které se snaží ČSSD a KSČM. V prosinci se jim takové návrhy podařily prosadit v prvním čtení, na definitivní zrušení však nemají jistý dostatek hlasů, po vetu prezidenta nebo Senátu totiž potřebují dohromady 101 hlasů. Spolehlivě mohou počítat s 95 potom, kdy z ČSSD vystoupili poslanci Evžen Snítilý, Petr Wolf, Miloš Melčák nebo naposledy Kostra Dimitrov.

Regulační poplatky zavedla vláda Mirka Topolánka (ODS), po později přijatých změnách v současnosti pacienti platí 30 korun v ambulanci a za položku na receptu, 60 korun za den v nemocnici za návštěvu pohotovosti 90 korun. Neplatí děti do 18 let, mají navíc snížený ochranný limit z 5000 na 2500 korun, stejně jako lidem nad 65 let. Stínový ministr David Rath (ČSSD) prosazuje minimálně další omezení poplatků, nebo alespoň jejich zrušení v lékárnách. Kraje za pacienty poplatky zatím proplácejí, podle Ratha však přestanou, pokud ČSSD nezvítězí ve volbách a poplatky nezruší. Regiony by na další proplácení neměly dost peněz.

Poplatky možná skončí u Ústavního soudu, avizoval to před časem šéf Asociace krajů ČR Michal Hašek (ČSSD), jihomoravský hejtman. Hašek zpochybňuje samotný efekt, který poplatky měly přinést, podle něj se za dva roky prokázalo, že nefungují. Zastánci regulačních poplatků naopak tvrdí, že se jejich zavedením zdravotnictví zefektivnilo a zbývá více peněz na náročné zákroky.

Mezi dalšími návrhy, o nichž budou legislativci od úterý rozhodovat, bude například zavedení 160km rychlosti na některých úsecích dálnic, s rychlostí souvisí i návrh eliminující v dopravních přestupcích institut takzvané osoby blízké.