Španělští socialisté budou jako první řídit Evropu na poloviční úvazek

Politika

Ikona

1. ledna 2010, 10.39 | MADRID | Španělé prvního ledna na šest měsíců převezmou předsednictví Evropské unie. V této roli budou už počtvrté, avšak poprvé jen "na poloviční úvazek". Dosud platilo, že zasedání Evropské rady (shromáždění šéfů států a vlád unie) předsedal premiér nebo prezident předsednické země a její ministr zahraničí řídil schůzky šéfů diplomacií unijních států.

Evropská sedmadvacítka však na podzim překonala odpor Václava Klause a oživila Lisabonskou smlouvu. Tento dokument vytvořil nové funkce - evropského prezidenta (předsedu Evropské rady) a evropského ministra zahraničí (vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku).

Švédové se ukázali jako schopní vyjednávači a dohodli kompromis, jehož výsledkem jsou dvě nové "neokoukané" tváře“ v čele unie: Belgický konzervativec Herman Van Rompuy (evropský prezident) a britská baronka Catherine Ashtonová (evropská ministryně zahraničí).

Španělský premiér, socialista José Luis Zapatero, a ministr zahraničí Miguel Ángel Moratinos tak nebudou mít šanci vyniknout na evropském pódiu tak jako Mirek Topolánek, Karel Schwarzenberg, Jan Fischer či Jan Kohout.

"Vedoucí politickou roli přenechá Španělsko novému předsedovi rady. Pan Rompuy bude předsedat všem summitům unie," řekl šéf španělské diplomacie Moratinos portálu European Voice.

Španělé převezmou šestiměsíční rotační předsednictví do Švédů, kteří do čela unie nastoupili v polovině roku 2008 po Češích.

Portál EUobserver píše, že Švédové do unie přinesli zklidnění, zatímco Češi chaos. "Pokoušeli jsme se vštípit unii nordickou disciplínu," cituje z projevu Carla Bildta, ve kterém švédský premiér hodnotil předsednictví své země v zahraničním výboru parlamentu.

EUobserver připomíná, že unie pod švédským vedením dokázala dotáhnout do konce ratifikaci Lisabonské smlouvy, překonala krizi vyvolanou Václavem Klausem.

Český rezident, který poslance a senátory před volbami ujišťoval, že nebude "aktivistický", odmítl Lisabon podepsat. Zdůvodnil to obavami o průlom poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše, na jejichž základě byly vyvlastněny majetky sudetských Němců. Švédové však nalezli způsob, jak vyhovět Klausovým požadavkům, aniž by znovu otevřeli ratifikaci dokumentu. Dohodli se s českou vládou a s Klausem, že Česko bude vyňato z evropské Charty základních práv, která je součástí Lisabonu a která dává evropské justici právo přezkoumávat verdikty národních soudů, připomíná EUobserver.

Deník El País píše, že španělský premiér Zapatero nebude mít takovou šanci ukázat Španělům své vůdcovské schopnosti. Přitom by se potřeboval před domácím publikem blýsknout. Španělsko tvrdě zasáhl hospodářský pokles a nezaměstnanost v zemi vzrostla na 17,9 procenta. Volební preference Zapaterových socialistů na to reagovaly propadem.

Tématické zařazení:

» Politika