Obama a jeho afghánský močál

Politika

Ikona

2. prosince 2009, 11.00 | WASHINGTON | Amerika se dohaduje, kdy skončí afghánské tažení a především - co bude na jeho konci - vietnamský močál, nebo plánovaný a spořádaný odchod ze země zbavené vlivu Talibanců a Al-Káidy? Americký prezident měsíce váhal než v úterý večer východoamerického času (dvě hodiny po půlnoci SELČ) oznámil, že vyšle do Afghánistánu dalších třicet tisíc vojáků.

V době, kde se američtí vojáci z této země vracejí v kovových rakvích přepásaných vlajkami s hvězdami a pruhy, vyvolává takové rozhodnutí mezi Američany neklid i nevoli.

Průzkum pro televizi CNN ukazuje, že 54 procent Američanů je proti afghánské válce, jen 41 procent schvaluje její pokračování.

"Američanům spravedlivá válka v Afghánistánu ztrpkla," řekl k tomu sociolog Nick Bolls z Bostonské univerzity.

Obama se na vojenské akademiii ve West Pointu snažil načrtnout světlo na konci tunelu. Podle jeho rozvrhu by se spojenci měli z Afghánistánu začít stahovat v létě 2011.

Je však plánovaný "exit Afghánistán" reálný?

Nejspíš to je jen zbožné přání. Mezi Američany převládá prostá úvaha: Více vojáků rovná se více bojů, více obětí a delší válka.

"Čím rychleji jednotky nasadíme, tím rychleji je budeme moci stáhnout," ujistil Obama.

Avšak i válku ve Vietnamu se Američané snažili rychleji dovést k vítězné tečce vysíláním dalších posil do země. Nakonec jim nezbylo, než se potupně stáhnout a přenechat celou zemi komunistům.

V Americe sílí obavy, že se Afghánistán stane novým "močálem". Právě tak je v Americe nazývána vietnamská válka.

Není divu, po osmi letech jsou Američané v Afghánistánu vlastně na začátku

Válku v Afghánistánu zahájili nálety 7. října 2001. Chtěli rozprášit jádro teroristické sítě Al-Káida, dopadnout jejího zakladatele a vůdce Usámu bin Ládina a zničit komplice teroristů - islamistické hnutí Taliban.

Splnili jen první ze tří cílů.

Spojenci se zmocnili velkých měst. Mimo ně si však Talibanci osm let poté dělají, co chtějí

V Afghánistánu je přitom více než 62 000 amerických vojáků a téměř 30 000 spojeneckých vojáků. Po jejich boku stojí desítky tisíc afghánských policistů. Přesto si tato početná kavalerie nedokáže poradit s dvaceti tisícovkami bojovníků Talibanu, kteří proti nim v Afghánistánu vedou gerilovou válku.

Afghánská vláda mezitím pod ochrannou rukou Ameriky a NATO rozkrádá zahraniční pomoc a rozděluje si zisky z opia.

Obama je mocný muž. Může vyslat vojáky kamkoli si zamane bez souhlasu kongresmanů. Kongres mu však na každé tažení musí dát peníze a posily pro Afghánistán spolykají v příštím roce podle odhadů expertů Bílého domu nejméně pět miliard dolarů (80 miliard korun). Afghánské angažmá prodraží ještě investice do afghánské ekonomiky a infrastruktury, které Obama slibuje.

Je zjevné, že projevem ve West Pointu pro Obamu nic neskončilo. Propadající se federální rozpočet a výhrady Američanů k dalšímu angažmá ve vzdálené islámské zemi se odrazí na ochotě kongresmanů otevřít pokladnu pro jeho nové plány s nejistým výsledkem. Obama bude muset o své afghánské tažení svést ještě nejednu bitvu.

Tématické zařazení:

» Politika