Hříchy šedé eminence TOP 09 - Politika - REGIONÁLNÍ NOVINY

7SEVEN

Politika

Hříchy šedé eminence TOP 09

Ikona

28. listopadu 2009, 09.41 | PRAHA | První celostátní sněm TOP 09 si v sobotu zvolí vedení strany a pravděpodobně potvrdí Miroslava Kalouska na pozici prvního místopředsedy. Kalousek je znám svou racionalitou, zkušenostmi a politickou obratností, zároveň má ale na kontě řadu nevyjasněných vroubků.

 

Miroslav Kalousek zastupoval lidovou stranu v 90. letech na ministerstvu obrany v křesle náměstka pro ekonomické záležitosti. Od té doby se s ním vine šňůra kauz, u kterých mu nikdo nikdy neprokázal osobní zodpovědnost nebo úmyslné nezákonné chování. Byl však několikrát velmi blízko podezřelých obchodů, ve kterých stát přišel o obrovské částky, objevilo se v nich vydírání, mizeli lidé a byl zavražděn dokonce jeho švagr. Kalouskově pověsti nijak neprospělo ani přátelství například se zbrojařem Richardem Hávou nebo Josefem Šťávou, který se soudí se státem o miliardy korun v kauze Diag Human.

Žádný z kritiků však Miroslavu Kalouskovi neupírá talent na politiku, obratnost a manažerské schopnosti. Jako ministr financí byl oceněn jako nejlepší šéf státní pokladny v roce 2008.

Za Kalouskova působení na ministerstvu obrany stát vojákům nakoupil 2310 nekvalitních padáků za stovky milionů korun, které několik vojáků stály život. Je to pravděpodobně nejslavnější případ, který je mu vyčítán. Firma Anex-Cirus, se kterou ministerstvo obrany uzavřelo smlouvu v roce 1994, nebyla v době podpisu ani zapsána v obchodním rejstříku. Smlouvu však dovedla uzavřít tak, že nešla vypovědět ani po zjištění, že padáky jsou nefunkční. Soud státu dokonce přikázal, aby nakoupil další za 114 milionů korun.

Další známou kauzou je modernizace tanku T 72, která stála erár 19 miliard korun. Původně mělo být podle smlouvy z roku 1995 vylepšeno 335 tanků. Smlouva však umožnila dodavateli termíny prodlužovat a zvyšovat náklady, výsledkem bylo rozhodnutí v roce 2001, že armáda dostane 30 zmodernizovaných tanků.

Jedním z dalších malérů byl štábní informační systém, který zadalo ministerstvo obrany firmě EDS (Electronic Data Systems). Ministerstvo obrany v roce 1997 vyhlásilo výběrové řízení na nový štábní informační systém. První kolo vyhrála firma Unisys, Miroslav Kalousek soutěž zrušil a ministerstvo vyhlásilo novou. Opět vyhrála Unisys. Přesto byla jako výhodnější označena firma EDS. V roce 1998 vyšlo najevo, že firma EDS měla lidové straně zaplatit provizi 50 milionů korun. Dodávka systému za miliardu korun skončila v roce 2002, ale nesplňuje požadované funkce.

V roce 1997 Kalousek podepsal se souhlasem vlády kupní smlouvu s firmou EPF, která koupila areál kasáren na pražském Náměstí republiky za 900 milionů korun. Jenže stát EPF peníze vrátil, protože smlouva požadovala, aby budovy byly prázdné, v opačném případě kupujícímu náleží odškodnění přibližně ve výši kupní ceny. Nádavkem EPF dostala půl miliardy jako odškodnění jako náhrady za to, že se projekt protáhl.

Kalouskově pověsti neprospěla ani aféra s firmou Zeman&Zeman, která zvítězila v soutěži na dodávku potravin armádě v hodnotě miliard korun. Firma na ministerstvu uplácela řadu důstojníků, policie jednoho z nich zadržela při přijetí stotisícového úplatku. Policie firmu začala vyšetřovat, ta velmi rychle zanikla a zetě jednoho ze spolumajitelů unesla skupina ozbrojenců. Nikdy se nenašel.

Pozornosti se Kalousek nevyhnul ani v roce 2002, kdy byl v Solenicích zavražděn jeho švagr Lubomír Kašák a jeho společník, jejichž firma IDOS byla v policejním hledáčku kvůli desetimilionovým zakázkám od Příbrami, vedené Kalouskovým stranickým kolegou, příbramským starostou Josefem Vackem. Manželce Miroslava Kalouska patřilo pět procent IDOS, který měl být spojen s organizovaným zločinem, policie měla pro Kašáka již připravené obvinění. Ale jeho smrtí byl případ vyřešen a dál nezkoumán.

Hříchem, který se jako červená nit proplétá politickým životem Miroslava Kalouska, jsou jeho přátelé. Mezi ty patří například zbrojař Richard Háva. V době, kdy Kalousek působil na ministerstvu obrany toto spojení přinejmenším vypadalo podivně. V Kalouskově rodné Bechyni vybudoval rodinné panství Josef Šťáva, který se soudí se státem v kauze Diag Human. Státní pokladna by mohla Šťávovi zaplatit až 14 miliard korun. V arbitrážní komisi stát navíc zastupuje Milan Kindl, bývalý proděkan plzeňské právnické fakulty, známý ve spojení případem rychlostudentů.

Přes úspěšné Kalouskovo působení na ministerstvu financí otazníky vzbuzuje obří stomiliardová zakázka na likvidaci starých ekologických škod. Kritici upozorňují na dva podezřelé aspekty. Poukazují na nedostatečné vyčíslení škod a obávají se, že by stát zaplatil příliš vysokou částku, není zajištěn systém, aby vítězná firma požadavky vůči státu nenadhodnotila. Vláda Jana Fischera rozhodnutí o zakázce za 115 miliard korun odložila, o zakázce rozhodne až nová vláda vzešlá z červnových voleb. Pochybnost vzbuzuje i způsob zadání soutěže, nejedná se o normální výběrové řízení, nýbrž o koncesní projekt. Tento způsob doporučil opět Milan Kindl.

KDU-ČSL, v době, kdy ji vedl, byla koaličním partnerem ČSSD ve vládě v letech 2002 až 2006. Kalousek jako předseda koaliční strany odmítal vstoupit do vlády a z pozice šéfa sněmovního rozpočtového výboru dělal v některých případech spíš opoziční než vládní politiku. Ovšem jako ministr v trojkoaličního Topolánkova kabinetu vždy tvrdě kritizoval lidovecké poslance, kteří vládě nechtěli například prohlasovat zdravotní reformu. Odešel sice z lidové strany, otázka je, zda-li matador jako Kalousek odešel z ideových důvodů.

Politický machiavelismus se Kalouskovi nevyplatil v roce 2006 při vyjednávání o vládě se sociální demokracií. Známý antikomunista Kalousek oznámil dohodu s šéfem ČSSD na menšinové vládě tolerované komunisty. Plán mu sice posvětilo vedení strany, ale v členské základně se zvedl obrovský odpor proti vytažení komunistů z parlamentní izolace, spolustraníci tehdy v takzvané javorové revoluci, nazvané podle Kalouskovy kritičky Barbory Javorové, koncept této vlády odmítli. Kalousek musel odstoupit z postu předsedy lidovců a v čele strany ho vystřídal Jiří Čunek, nepomohlo mu ani vysvětlování, že se snažil zabránit velké koalici ODS a ČSSD.

Tématické zařazení:

 » Politika