LISTOPAD 1989: Dienstbier: Z kotelny do Černínského paláce

Politika

Ikona

11. listopadu 2009, 10.46 | PRAHA | Novinář, chartista, disident a polistopadový ministr zahraničí Jiří Dienstbier byl koncem sedmdesátých let odsouzen ke třem letům vězení, až do pádu režimu pracoval v dělnických profesích. Po listopadu se stal prvním nekomunistickým šéfem československé diplomacie.

Mluvčí Charty 77, novinář Jiří Dienstbier, se po zásahu proti studentské demonstraci 17. listopadu 1989 ihned zapojil do práce Občanského fóra. Jménem pražského centra OF promluvil na první velké demonstraci na náměstí Slovenského národního povstání v Bratislavě.

Jako mluvčí OF denně pořádal v Laterně Magice, které se stalo sídlem Koordinačního centra Občanského fóra, tiskové konference pro domácí a zahraniční novináře. Do vlády národního porozumění byl v prosinci 1989 jmenován ministrem zahraničních věcí. Svět pak obletěla fotografie, kde se svým protějškem ze Spolkové republiky Německo Hansem Dietrichem Genscherem přestřihl ostnaté dráty na československo-německých hranicích.

Ve svobodných volbách v červnu 1990 byl za Občanské fórum zvolen do Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Po rozpadu Občanského fóra koncem února 1991 se stal předsedou Občanského hnutí, jedné z jeho dvou nástupnických stran. Poslancem a ministrem zahraničních věcí ČSFR byl až do voleb v červnu 1992, v nichž však Občanské hnutí neuspělo.

V šedesátých letech patřil Dientsbier jako redaktor a politický komentátor k proudu, který usiloval o demokratickou přeměnu, vrcholící Pražským jarem 1968. V prvních dnech po srpnové okupaci Československa pěti státy Varšavské smlouvy se podílel na vysílání Československého rozhlasu ze skrytých rozhlasových studií na různých místech Prahy. O rok později byl z rozhlasu propuštěn a vyloučen z Československého svazu novinářů a nesměl publikovat.

Stal se jedním z prvních signatářů Charty 77 a zakládajícím členem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). Koncem sedmdesátých let byl zatčen a obviněn z trestného činu podvracení republiky. Soud mu udělil trest tří let vězení. Ten si odpykal ve vězení v Ostravě-Heřmanicích a později v plzeňské věznici na Borech.

Dientsbier si po neúspěchu ve volbách v roce 1992 vyzkoušel roli pražského zastupitele, přednášel jako hostující profesor na Claremont Graduate University v Kalifornii a na univerzitě Chapel Hill v severní Karolině v USA. V letech 1998 až 2001 působil jako Zvláštním zpravodaj Komise OSN pro lidská práva v bývalé Jugoslávii. V říjnových volbách uspěl v klání o post senátora za Kladno.

Tématické zařazení:

» Politika