V unii hoří boj o post prezidenta a ministra zahraničí EU - Politika - REGIONÁLNÍ NOVINY

7SEVEN

Politika

V unii hoří boj o post prezidenta a ministra zahraničí EU

Ikona

1. listopadu 2009, 20.59 | EVROPSKÁ UNIE | Henry Kissinger si kdysi povzdechl, že když chce hovořit s představitelem Evropy, nemá komu zavolat, protože nikdo takový není. Brzy bude moci americký diplomat zavolat ministrovi zahraničních věcí Evropské unie, a dokonce i jejímu prezidentovi.

 

Složitý proces ratifikace Lisabonské smlouvy, která tyto funkce v Evropské unii zavádí, vystřídá možná ještě komplikovanější hledání shody na tom, kdo by se vlastně měl evropským prezidentem stát.

Nejčastěji skloňovanými jmény jsou přitom bývalý britský ministerský předseda Tony Blair, lucemburský premiér Jean Claude Juncker, nizozemský premiér Jan Peter Balkenende, bývalý šéf irské exekutivy John Bruton, rakouský expremiér Wolfgang Schüssel nebo bývalá lotyšská prezidentka Vaira Víkeová-Freibergová.

Blair má na své straně nového labouristického premiéra Gorgona Browna, německou kancléřku Angelu Merkelovou a francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho. Silná opozice proti němu stojí ale doma. Stínový ministr zahraničních věcí za britské konzervativce William Hague tvrdí, že Blairovo působení v této funkci by bylo pro Británii pravou pohromou. Kromě toho socialisté, o které by se měl Blair právě opírat, usilují podle slov jejich šéfa v Evropském parlamentu Martina Schulze spíše o obsazení postu ministra zahraničních věcí. Funkce prezidenta by tak připadla spíš pravici. Blairovi neprospívá ani dřívější angažmá Británie v Iráku a fakt, že ostrovní stát není v schengenském prostoru.

Juncker je stabilní sílou, která v Lucembursku vládne již od roku 1995 a patří k nejdéle sloužícím premiérům v Evropě. Je považován za velmi sympatického společníka s uměním nalézat kompromisy. Symbolicky by jeho zvolení znamenalo faktické potvrzení důležitosti malých zemí v EU. Proti jeho kandidatuře se ovšem vyslovil francouzský prezident Sarkozy.

Prezident Evropské unie, přesněji předseda Evropské rady, bude v čele EU stát dva a půl roku. Zvolí ho kvalifikovaná většina Evropské rady, která ho může zároveň i kdykoli odvolat. Prezident bude předsedat unijním summitům a určovat agendu jednání. Na mezinárodní scéně bude symbolizovat jednotný hlas EU. Tato funkce zahrnuje taktéž aspekt ceremoniální.

Plat šéfa EU by měl být zhruba stejný jako plat předsedy Evropské komise, tedy 270 tisíc eur ročně.

Funkce prezidenta EU by měla nahradit princip rotujících předsednictví. Členské země by se nadále střídaly jen v šéfování Radám EU. Česko vykonávalo předsednictví v první polovině letošního roku, nyní Evropské unii předsedá Švédsko.

Tématické zařazení:

 » Politika