Maďarsko připouští, že Klausův požadavek zablokuje, Slovákům stačí záruky v usnesení

Politika

Ikona

29. října 2009, 14.47 | BRUSEL | Maďarsko nevylučuje, že na summitu Evropské unie v Bruselu zablokuje český požadavek na výjimku z Lisabonské smlouvy. Informuje o tom ve čtvrtek ČT 24. Tuto možnost připustil maďarský premiér Gordon Bajnai, který na summitu povede delegaci své země.

Maďaři budou prosazovat, aby ve výjimce pro Česko ani v doprovodných usneseních nebyly zmíněny dekrety prezidenta Edvarda Beneše.

"Nechceme, aby Lisabonská smlouva platila za každou cenu," řekl Bajnai.

Prezident Václav Klaus požaduje, aby česká vláda dojednala výjimku z evropské Charty základních práv, která je součástí Lisabonské smlouvy. Tato výjimka by zemi měla chránit před majetkovými požadavky vysídlených sudetských Němců - jinými slovy, před prolomením Benešových dekretů. Jinak smlouvu nepodepíše.

Pokud na výjimku unie přistoupí, bude od ní podobnou záruku žádat také Slovensko, které v době vydání dekretů prezidenta Edvarda Beneše, na jejichž základě stát vyvlastnil sudetské Němce a některé Maďary, bylo součástí Československa.

Nebude však chtít výjimku z charty, ale výklad Lisabonské smlouvy v usnesení summitu. V něm by mělo být zakotveno, že charta se nevztahuje na poválečné období.

Lisabonskou smlouvu ratifikovalo 26 států unie s výjimkou Česka, kde pod ní chybí podpis prezidenta.

O stížnosti skupiny senátorů na Lisabonskou smlouvu ještě rozhoduje český ústavní soud. Ten však za překážku pro Lisabon, na rozdíl od Klause, považován není.

Švédský premiér Fredrik Reinfeldt, který bude summit řídit, se dal slyšet, že Klaus je připraven podepsat smlouvu poté, co unie splní jeho žádost o výjimku pro Česko.

Český ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle naznačil, že výjimka bude spočívat v čárce a slovech "Česká republika", které budou doplněny do textu, který popisuje už schválenou výjimku z charty pro Británii a Polsko.

Výjimka by měla být schválena v příloze usnesení summitu, a to ve dvou odstavcích: první obsahuje text výjimky a druhý popisuje, jak bude zahrnuta do unijních smluv.

V usnesení bruselské schůzky by pak měl být připomenut závazek členských zemí unie z červnového summitu, že ratifikace Lisabonské smlouvy bude ukončena do konce roku. Bude adresován právě Klausovi.

Výjimka pro Česko bude patrně zahrnuta do další smlouvy Evropské unie jako "přílepek". Byla by nejspíš ve smlouvě o vstupu Chorvatska do Evropské unie. Začala by tedy platit nejdříve v roce 2011.

Lisabonská smlouva reformuje unijní instituce, dává unii prezidenta a ministra zahraničí a zjednodušuje rozhodování unie. Omezuje počet oblastí, kde je nutné jednomyslné rozhodnutí, naopak zvyšuje podíl většinového hlasování.

Tématické zařazení:

» Politika