Senátoři podpořili změny ve státní maturitě

Politika

zdroj: archiv Metropolu

PRAHA | Novelu školského zákona související s novým rozpočtovým určením daní senátoři ve středu jednomyslně schválili. Návrh chce vyřešit i špatné nastavení státní maturity. "Novela má především stabilizovat situaci kolem státních maturit, která se nesmí v žádném případě opakovat," uvedl na plénu ministr školství Petr Fiala (nez.).

Souhlasili s ním senátoři napříč politickým spektrem. Úprava navrací hodnocení slohových prací zpět do škol, určuje, že povinná společná část maturitní zkoušky se skládá ze zkoušky z českého jazyka a literatury a z druhé zkoušky, v níž si žák zvolí z cizího jazyka či matematiky, nepovinné předměty budou také dva. Změna dále stanovuje pouze jednu úroveň zkoušky.

"Je to řešení na dva roky, kdy doufáme, že budeme moci vytvořit opravdu funkční podobu státní maturity," dodal ministr, podle kterého navíc stát během jednoho roku ušetří 50 milionů korun.

S novou podobou státní maturity vypomáhá pracovní skupina, na jejíchž jednáních se ministr podílí. "Jsou tam dvě klíčové otázky. Jestli matematika bude povinným předmětem a zda se povinným cizím jazykem stane angličtina," uvedl člen skupiny Marcel Chládek (ČSSD).

Senátor Chládek se současným modelem maturity rozhodně nesouhlasí, velmi kriticky se vyjádřil k otázce financování. "Celá státní maturita doposud stála 1,5 miliardy korun a nikdo za to nenese odpovědnost. Pan Zelený byl potrestán tím, že mu byla vytvořena nová funkce ředitele sekce. Až na tlak médií se sám uvolil, že z této funkce odejde, ale ten člověk měl být dávno vyhozen. Považuji toto rozhodnutí za první vážné manažerské pochybení Petra Fialy," řekl.

Druhá část novely upravuje školský zákon, a to na základě zákona o rozpočtovém určení daní. Návrh má zabránit tomu, aby se umožnilo vymáhat peníze na školství od měst, kde děti bydlí.

Dříve schválená novela RUD dává obcím peníze přímo podle počtu dětí v mateřských a základních školách, které město zřídilo. Tyto peníze nově půjdou přímo obcím, které školy zřídily. Kdyby vláda novelu školského zákona neschválila, mohla by města se školami chtít peníze na obcích, v nichž děti bydlí, ale školy tam nejsou.

Podle počtu dětí ve školách dostanou obce celkem sedm procent z peněz rozdělovaných ze sdílených daní. Výhledově by v roce 2013 mělo jít o částku ve výši 9,065 miliardy korun, tedy o 8297 korun na žáka a rok. Svazky obcí budou dostávat i nadále peníze podle starého principu. Z posledních statistických dat se v mateřských školách zřizovaných svazky obcí vzdělává 250 dětí a v základních školách 598 žáků.

Pokud norma zdárně projde celým legislativním procesem, bude platit pro maturanty již v příštím roce.

Tématické zařazení:

» Politika