Ze škodné se zemanovci stali koaličním nápadníkem - Politika - REGIONÁLNÍ NOVINY

Politika

Ze škodné se zemanovci stali koaličním nápadníkem

zdroj: archiv Metropolu

PRAHA | Strana práv občanů - Zemanovci se vyprofilovala jako alternativa pro voliče sociální demokracie. Jejich nejsilnější kartou do krajských voleb je výrazná osobnost Miloše Zemana, program mají strukturovaný příliš obecně. Shodují se na tom politologové František Bureš i Bohumil Doležal.

 

Dobrý podnikatelský projekt nebo pomsta, která vyšla. Těmito slovy hodnotili politologové v roce 2010 Stranu práv občanů – Zemanovce. Strana sice zůstala ve volbách před branami Poslanecké sněmovny, ovšem svůj hlavní cíl splnila. Zemanovci sebrali hlasy ČSSD, která zaznamenala překvapivý propad na pouhých 22 procent hlasů. Kromě toho se SPOZ vrátily náklady spojené s předvolební kampaní. Úspěch v nadcházejících volbách pro ni bude klíčový, SPOZ se potřebuje zapustit kořeny na krajské úrovni a připravit terén pro prezidentskou kampaň Miloše Zemana.

Strana vznikla na podzim roku 2009. "Jejich hlavním cílem bylo vrátit Miloše Zemana na českou politickou scénu a poškodit ČSSD před sněmovními volbami," shrnul politolog František Bureš. Jeho kolega Bohumil Doležal se účel strany nezdráhal označit rovnou jako nástroj pro naplňování Zemanových ambic.

Sám Miloš Zeman, který stanul v čele přípravného výboru SPOZ, označil za základní cíl formace rozšíření práv voličů, například v podobě zavedení přímé volby starostů i hejtmanů, přijetí zákona o obecném referendu či umožnění panašování (výběru konkrétních osobností napříč kandidátkami) také při volbách do Poslanecké sněmovny a krajských zastupitelstev. SPOZ v programu k volbám do Poslanecké sněmovny roku 2010 navrhovala obnovení daňové progrese a léčbu krize podporou firemních investic namísto zvýšení spotřební poptávky (například upřednostnění výstavby pečovatelských domů pro seniory před vyplacením třináctého důchodu, které prosazovala ČSSD).

Oba politologové označili program zemanovců za příliš obecný a vágní. "Jejich volič není jasně vyprofilovaný, může se přiklánět doleva i doprava, je to prostě ten, kdo hledá alternativu. Základ programu tvoří větší práva pro ty, kdo přijdou se svým hlasem k urnám, a velmi výrazná osobnost Miloše Zemana," uvedl Bureš.

Celorepublikové shromáždění členů a sympatizantů sdružení Přátel Miloše Zemana se konalo v Praze 13. října 2009 a více než dvě třetiny ze 400 účastníků na něm založili SPOZ. Ustavující sjezd se konal ve dnech 6. a 7. března 2010 v Praze. Předsedou strany se stal Miloš Zeman, místopředsedy Vladimír Hönig a Radek Augustin. V listopadu 2010 ovšem došlo na mimořádný sjezd strany, kde členové volili nového předsedu. Miloš Zeman totiž na vedení rezignoval po volbách do Poslanecké sněmovny, kam se zemanovci nedostali.

Delegáty na předsedu strany byly dva členové SPOZ s vynikajícími výsledky v podzimních volbách 2010, a to Vratislav Mynář, předseda krajského výboru ve Zlíně, a Tomáš Finger, místopředseda krajského výboru v Praze. Vratislav Mynář ve volbě zvítězil v poměru 3/4 : 1/4 hlasů. Miloš Zeman byl zvolen čestným předsedou.

Přestože se uskupení původně zformovalo, aby odlákalo právě nespokojence s vývojem v ČSSD, politologové nepředpokládají, že by zemanovci představovali v krajských volbách pro ČSSD výraznou konkurenci. "Zemanovci mohou sehrát spíše zásadní úlohu jejich koaličního partnera, pro SPOZ je teď klíčové etablovat se právě na krajské úrovni. Když pomineme Miloše Zemana, v uskupení je spousta dalších osobností, které chtějí pracovat na své kariéře. Zapustit kořeny na krajské úrovni pro ně znamená dostat se reálně k moci," vysvětlil Bureš.

Podle Bohumila Doležala spojuje SPOZ s úspěchem v krajských volbách ještě jednu větší ambici. "Samozřejmě, že se chtějí uchytit v krajské politice, protože si tak připraví vynikající východisko k vedení prezidentské kampaně pro Miloše Zemana," řekl.

Výhled na úspěch v krajských volbách může SPOZ naplňovat větším optimismem. Odborníci se shodli, že minimálně v některých krajích mají šanci dosáhnout potřebného počtu hlasů. "Ve všech hejtmanstvích pravděpodobně ne, ale dílčí zisky předpokládám. Profil jejich voliče si zatím netroufám úplně odhadnout, ale domnívám se, že najdou své zastánce především ve středně velkých městech. Na venkově zatím nemají vytvořenou pevnou kmenovou základnu," dodal František Bureš.

Tématické zařazení:

 » Politika  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

Muž, Žena

E-mail:


(Vyplňte pouze tehdy, jestliže chcete být informování o odpovědích na váš příspěvek)

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

ORLEN Jobs