Záchranáři budou mít nárok na odchodné, kývli poslanci

Politika

zdroj: archiv Metropolu

PRAHA | Pracovníci záchranné služby starší 50 let s nejméně patnáctiletou praxí získají nárok na odchodné. V novele zákoníku práce a zákona o zdravotnické záchranné službě s tím ve středu souhlasila v závěrečném čtení Poslanecká sněmovna, zákonodárci se na tom shodli napříč politickým spektrem.

Pro přijetí poslaneckého návrhu zákona bylo 150 hlasů, žádný nebyl proti.

Podle úpravy se zdravotničtí záchranáři kvalifikují k zisku výsluh ze předpokladu, že profesi vykonávají za život dohromady nejméně 15 let aspoň na poloviční úvazek. Pro vyplacení odchodného se podle normy započítává také doba, po kterou dotyčný pracoval v operačním středisku nebo jako člen výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby po 7. září 1992.

Po 15 letech dostanou záchranáři při odchodu z profese jeden průměrný měsíční výdělek. Za každý ukončený další rok se částka podle návrhu zvýší o jednu třetinu průměrné měsíční mzdy. Celková výše odchodného nesmí překročit šestinásobek měsíčního výdělku. Maximální sumu by záchranář získal nejdříve v 65 letech.

Pro účely odchodného se průměrným měsíčním výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek zjištěný podle zákoníku práce. Samotné odchodné se ale do takových průměrů započítávat nebude, aby je nezvyšovalo.

Když o normě jednala vláda, premiér Petr Nečas (ODS) se k ní postavil s nelibostí. "Hledání analogie s některými ostatními složkami Integrovaného záchranného systému (IZS) není na místě, protože další složky, jako jsou policisté a hasiči, mají výsluhy na základě služebního poměru, nikoli na základě zákoníku práce," uvedl v březnu. Služební poměr podle něj s sebou nese celou řadu nevýhod, které pak výsluhy kompenzují.

"Je tady teoreticky možné, že se otevírá Pandořina skříňka naprosto logických požadavků dalších profesí, které jsou buď součástí IZS, nebo jsou mu blízko a jsou v podobném postavení," varoval dále předseda vlády. Zmínil, že o výsluhy by se mohli přihlásit také pracovníci horské služby, vodní záchranné služby nebo lidé pracující na jednotkách intenzivní péče. "Budou naprosto logicky argumentovat, že pracují za stejných podmínek jako lidé, kteří pracují v lékařské záchranné službě," zmínil Nečas.

Součástí návrhu je úprava zákoníku práce. Do něj by se mělo dostat ustanovení, podle kterého mají všichni záchranáři nárok ročně až na týden dovolené navíc.

Předkladatelé zákona odhadují, že celkem bude odchodné i taková dodatková dovolená stát v prvním roce 50 milionů korun, ve všech dalších letech 10 milionů ročně. Tyto peníze budou muset ve svých rozpočtech najít kraje. Právě ony totiž záchranky ze zákona zřizují.

Zákon nyní putuje do Senátu a po případném prezidentském podpisu má začít účinkovat prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika