Nadále přetrvává zvýhodňování vybraných dodavatelů u veřejných zakázek, tvrdí BIS

Politika

zdroj: archiv Metropolu

PRAHA | Při zadávání veřejných zakázek nadále přetrvává zvýhodňování předem vybraných dodavatelů. Upozorňuje na to mimo jiné ve středu zveřejněná výroční zpráva Bezpečnostní informační služby (BIS). Podle ní byl i loni znatelný tlak lobbistických a podnikatelských skupin.

"U veřejných zakázek zůstávají problémy ze zvýhodňování vybraných klientů," uvedl pro Mediafax mluvčí BIS Jan Šubert. Podle jeho slov nepomohly ani elektronické aukce. "Společnosti se mezi sebou stejně domluvily," podotkl mluvčí.

BIS zaznamenala lobbisty, kteří se u velkých podniků snažili ovlivnit personalistiku, strategii podniků i veřejné soutěže.

"Do této oblasti patří i obchod se vzděláním, což je příklad plzeňských práv," poznamenal Šubert. Podle něj byla náprava nedůsledná a byla způsobená nízkou mírou sebereflexe.

Představitelé některých společností působících na českém energetickém trhu (např. ČEZ, Czech Coal) se snažili legislativu v oblasti energetiky ovlivňovat prostřednictvím kontaktů ve státní správě nebo cestou poradních orgánů a profesních organizací.

Například v případě zásadní zakázky Lesů ČR na provádění lesnických činností s prodejem dříví „při pni“ (stát stromy nechá pokácet a pak je hned prodá obchodníkovi) se zástupci významných lesnických společností pokoušeli ovlivnit nejen zadávací podmínky této zakázky, ale jednali též mezi sebou o společném postupu.

U veřejných zakázek na řešení ekologických závazků státu vzniklých před privatizací docházelo k pokusům o neopodstatněné navyšování garancí, či podvodům při jejich realizaci, jejichž konečným důsledkem bylo mimo jiné prodlužování sanací.

Tajná služba zmiňuje konkrétně například Správu železniční dopravní cesty (SŽDC), která sice navenek vykazovala, že zadává zakázky transparentně, ve skutečnosti však zvýhodňovala předem vybrané subjekty.

BIS zaznamenala také snahy o využití nedostatků platné legislativy a ovlivňování legislativního procesu. "Obecné nastavení legislativy umožnilo například Správě státních hmotných rezerv (SSHR) dlouhodobě postupovat při správě svěřeného státního majetku nestandardním a netransparentním způsobem," je uvedeno ve zprávě tajné služby. Ani provedená úprava interních předpisů nezaručovala řádnou správu státních hmotných rezerv, neboť i takto upravené interní předpisy nadále ponechávaly prostor pro zneužívání nouzových rezerv ve prospěch soukromých subjektů, respektive vybraných obchodních partnerů SSHR.

Zástupci hazardní lobby ovlivňovali legislativní proces, který upravoval a zpřísňoval podmínky pro podnikání v hazardu, a to přes instituce, kde se o podobě nové legislativy rozhodovalo.

"Za loňský rok jsme vypracovali 600 dokumentů pro jednotlivé subjekty a dalších 350 pro státní správu nebo pro rozvědku," zakončil Šubert. Podle jeho slov nebyl jediný poznatek, o kterém by patřičný subjekt, nedostal informaci.

Tématické zařazení:

» Politika