SOUHRN: Sněmovna vydala Parkanovou policii, o církevních restitucích opět nerozhodla

Politika

PRAHA | Trestnímu stíhání své místopředsedkyně Vlasty Parkanové (TOP 09) sněmovna ve středu nebránila, většina poslanců hlasovala pro její vydání policii. K hlasování se však poslanci nedobrali při projednávání zákona o církevních restitucích, opozice ho opět blokovala obstrukcemi.

Debata poslanců o žádosti policie o vydání Parkanové trvala téměř pět hodin. U řečnického pultíku se střídali především zástupci opozice, své si k tomu však řekli i její straničtí kolegové z TOP 09 nebo poslanci ODS. Nejemotivnější projev měl ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), který sněmovně oznámil, že pokud Parkanovou vydá, navrhne zrušit imunitu jako takovou.

I přesto se sněmovna po vášnivé debatě rozhodla Parkanovou policii vydat. Pro návrh hlasovali poslanci ČSSD, KSČM, Věcí veřejných, část ODS a většina nezařazených. Proti se postavilo 30 poslanců z TOP 09, 14 poslanců z ODS a nezařazený poslanec Jaroslav Škárka.

Policie podezírá Parkanovou ze zneužití pravomoci veřejného činitele a porušení povinností při správě veřejného majetku při nákupu letadel CASA v době, kdy šéfovala ministerstvu obrany. Parkanová totiž k nákupu letadel nenechala vypracovat znalecký posudek o ceně a způsobila tak údajně státu škodu 658 milionů korun. Svá provinění však popírá a shodně s ministrem Kalouskem tvrdí, že takovou povinnost vůbec neměla.

Nákup čtyř letounů CASA za 3,5 miliardy korun a pěti letadel L-159 schválila v roce 2009 vláda Mirka Topolánka (ODS). Letadla CASA však měla od začátku minulého roku technické problémy a dlouhou dobu nesměly do vzduchu.

Dopolední jednání sněmovny ze dvou hodin zaplnilo projednávání zákona o církevních restitucích, se kterým nesouhlasí opozice. Jednání se ve sněmovně táhne již několik týdnů, hlasovat se bude o normě pravděpodobně v pátek.

Zákon, který má napravit majetkové křivdy a církevním společnostem navrátit majetek zabavený po roce 1948, budí mezi politiky i řadou obyvatel velké emoce. Zatímco vládní koalice normu považuje za jeden ze základních cílů tohoto volebního období, opozice návrh dlouhodobě kritizuje a snaží se jeho přijetí zabránit, nebo ho přinejmenším oddálit.

Opozice se domnívá, že vládní návrh chce vrátit církvi více majetku, než kdy vlastnila. Návrh vychází z dohody vlády s církvemi, že se zvýší celkový objem naturálních restitucí z původních 51 miliard korun na 75 miliard korun. Díky tomuto navýšení se však sníží celková finanční náhrada z 83 miliard na 59 miliard korun.

Ve třetím čtení poslanci schválili zákon, podle kterého bude možným trestem za bezdůvodné podání insolvenčního návrhu pokuta až do výše 50 tisíc korun. Nově bude navíc možné insolvenční návrh kvůli jeho bezdůvodnosti odmítnout. Cílem předlohy je snaha zamezit podávání návrhů na zahájení insolvenčního řízení ze strany věřitelů, které je iniciováno nepoctivými úmysly. Norma reaguje na rozmáhající se praxi podávání návrhů na zahájení insolvenčního řízení ze strany věřitelů, kteří se svým podáním snaží dotčeného soutěžícího eliminovat z dalšího konkurenčního boje.

V závěrečném čtení vyslovila sněmovna souhlas také s novelou zákona o ochraně hospodářské soutěže. Ta zavádí poloviční nebo úplné prominutí pokuty pro účastníka kartelu, který s praktikami sám přestane a další účastníky nahlásí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). ÚOHS ve svých rozhodnutích takzvaný program shovívavosti používá už pět let na základě unijních doporučení. Antimonopolní úřad přistupuje buď k úplnému upuštění od potrestání, nebo aspoň k prominutí poloviny pokuty tomu, kdo mu poskytl důležité informace. Může jít například o fakt, že kartel trval déle, než si ÚOHS myslel, nebo že se týkal i dalších trhů.

K dopracování vrátila sněmovna ČSSD novelu zákoníku práce. Sociální demokraté chtěli omezit neplacené přesčasy policistů a hasičů i zrušit povinnost brigádníků a lidí se smlouvou na dobu určitou platit si povinné lékařské prohlídky. Navrhují, aby za přesčasové hodiny musel zaměstnavatel poskytnout buď příplatek nejméně 25 procent k průměrnému výdělku, nebo za ně poskytnout náhradní volno. S návrhem však nesouhlasili koaliční poslanci.

V prvním čtení poslanci projednali novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření, která obsahuje zavedení tzv. předdůchodů. To by umožnilo odejít ze zaměstnání pět let před dosažením řádného důchodového věku a navíc bez postihu na budoucí výši penze. Návrh ministerstva financí počítá s tím, že zaměstnavatelé budou svým pracovníkům ukládat peníze v rámci systému doplňkového penzijního spoření. Zaváží se k tomu v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřních předpisech a odměnou jim bude roční daňová úleva až 30 tisíc korun na jednoho pracovníka. Dosud si firmy z daní mohly takto odepsat o šest tisíc méně.

Do druhého čtení propustili poslanci návrh novely zákona o sociálních službách, který má v záměru přeměnu čtyř ústavů sociální péče z organizačních složek státu (OSS) na státní příspěvkové organizace (SPO). Změna se má týkat Ústavu sociální péče pro zrakově postižené v Brně-Chrlicích, Ústavu sociální péče pro tělesně postiženou mládež Zbůch, Ústavu sociální péče pro tělesně postiženou mládež v Brně-Králově Poli a Diagnostického ústavu sociální péče v Tloskově. Ministerstvo chce zároveň novelou získat pravomoc, aby mohlo SPO samo zakládat. Základním rozdílem mezi oběma typy institucí je to, že výdaje a příjmy OSS spadají pod státní rozpočet, naopak SPO s nimi může hospodařit samo. Může si tak tvořit v přebytku například rezervní fondy. Pokud nemá dost peněz na svůj provoz, mělo by dostat příspěvek ze státní kasy.

Prvním čtením prošla také novela, podle které spotřební daň na cigarety zřejmě vzroste v následujících dvou letech o 15 haléřů na kus. Zvýší se také zdanění doutníků a výrazně stoupne i daň z tabáku ke kouření. Minimální odvod z jedné cigarety na spotřební dani je letos 2,10 koruny, příští rok to bude 2,16 koruny a v roce 2014 dokonce dvě koruny a 25 haléřů. U doutníků a cigarillos stoupne daňové zatížení během dvou let o pět haléřů na kus. Tabák ke kouření na spotřební dani zdraží z letošních 1400 korun na kilogram na 1620 korun v příštím roce a až na 1800 korun v roce 2014.

Poslanci pustili do druhého čtení normu, která má zvýšit efektivitu občanského soudního řízení, snížit administrativní zátěž soudů a pokračovat v další elektronizaci justice.

V prvním čtení projednali novelu zákona o dani z přidané hodnoty (DPH). Ta mění některá pravidla fakturace a snaží se vést boj proti daňovým únikům. Zákon zavádí také institut takzvaného nespolehlivého plátce. Jména takových osob mají být zveřejňovaná s tím, že příjemce plnění bude ručit za daň nezaplacenou poskytovatelem plnění. Úprava přijde do hry ve chvíli, kdy v okamžiku uskutečnění plnění bude veřejně známé, že pochází od takového nespolehlivého plátce.

Znovu poslanci usednou do svých lavic v pátek.

Tématické zařazení:

» Politika