Postoj vlády k ústavnímu zániku mandátu odsouzených zákonodárců je neutrální

Politika

PRAHA | Nečasův kabinet ve středu zaujal neutrální stanovisko k návrhu ústavní změny, která má připravit pravomocně a nepodmíněně odsouzené poslance a senátory o jejich mandát. Úpravu připravila předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) jako reakci na trestní kauzy zákonodárců.

Ústava v současnosti počítá s tím, že poslance nebo senátora lze vydat k trestnímu stíhání, nepamatuje však na možnost jeho pravomocného odsouzení pro spáchaný trestný čin. Neexistuje tak například způsob, jak připravit poslance nebo senátora za mřížemi o jeho plat a náhrady.

"Jednalo-li by se o pravomocné odsouzení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, není dost dobře možné, aby poslanec nebo senátor svůj mandát dále vykonával. Takové odsouzení odráží zvýšenou závažnost jednání, kterého se poslanec nebo senátor dopustil," zdůvodnila svůj návrh Němcová a dodala: "Další trvání mandátu poslance nebo senátora lze proto v takového odsouzení považovat za neslučitelné s posláním a obsahem mandátu poslance nebo senátora."

"Diskutabilních záležitostí je celá řada. Vláda to nemohla podpořit," zhodnotil práci svojí stranické kolegyně premiér Petr Nečas (ODS). "Z toho návrhu ústavního zákona čiší, že jeho hlavním motivem není ochránit parlament před přítomností pravomocně odsouzených poslanců nebo senátorů, ale spíše jak to vyřešit, když bude v nepodmíněném trestu ve vězení a současně mu bude dále patřit jeho mandát," prohlásil.

Vláda podle premiéra o úpravě podrobně diskutovala především z ústavněprávního hlediska. "Návrh má celou řadu otazníků. Například by umožnil podle mého názoru bizarní situaci, kdy člen parlamentu, který by byl odsouzený za úmyslný trestný čin podmíněně, by o mandát nepřišel. Na rozdíl od člena parlamentu, který byl odsouzen za neúmyslný trestný čin nepodmíněně," uvedl Nečas.

Předseda vlády připojil i další, potenciálně absurdní situaci: "Co také udělat v případě, že bude pravomocné rozhodnutí soudu o vině, a pak bude cestou mimořádných opravných prostředků toto rozhodnutí zrušeno? Mezitím přijde náhradník a my budeme mít o jednoho poslance nebo senátora více?"

Pokud by změna ústavy získala souhlas obou parlamentních komor, vynutila by si i změnu jejich jednacího řádu. To by ovšem nemělo představovat žádnou závažnou překážku. "Tyto další návazné změny by již pouze promítaly změněný ústavní text a měly by spíše formální charakter. Rozhodující je znění ústavy, ze kterého by bylo nutné vycházet, a to již ode dne nabytí účinnosti této ústavní změny," připojila důvodová zpráva.

Impulsem pro sepsání ústavní změny byl pro Němcovou proces s poslanci Vítem Bártou (VV) a Jaroslavem Škárkou (nez.). Návrh dostali pak poslanci jen čtyři dny po zatčení dalšího poslance a bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha (nez.). V žádné z těchto kauz dosud pravomocný verdikt nepadl.

Novela by neměla být retroaktivní. Vztahovala by se tak pouze na ty poslance a senátory, kteří by byli pravomocně odsouzeni k nepodmíněnému trestu až poté, co by začala účinkovat.

O zákoně bude přes neutrální postoj vlády rozhodovat Poslanecké sněmovna. Podle návrhu má ústavní změna účinkovat od svého vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Tématické zařazení:

» Politika