Dědek: Na vytvoření evropské bankovní unie je nejtěžší politická shoda

Politika

PRAHA | Nejtěžším krokem ohledně případného vzniku evropské bankovní unie je otázka politické shody na vytvoření jednotného mechanismu financování na evropské úrovni. V nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce (OVM) to řekl národní koordinátor pro zavedení eura v ČR Oldřich Dědek.

"Dobře rozumím argumentu České národní banky, která říká, že pokud by měla být integrována regulace, tak je dost problematické, aby náklady případného krachu byly na národní úrovni. To je ten nejtěžší krok, který se bude velmi těžko aplikovat. Je tu tedy otázka, zda bude vůbec nějaká politická shoda na vytvoření jednotného mechanismu financování na evropské úrovni," uvedl Dědek.

Podle něj si bankovní unii možná budou prosazovat i samotné banky. "Mnohdy je pro ně totiž nevýhodné, když podnikají v evropském měřítku a musí se v zahraničí přizpůsobovat jiným standardům, proto je i pro ně důležitá integrace," podotkl Dědek.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar je přesvědčený, že Evropa musí reagovat na každý problém rychle, tedy stejně, jako to činí například Spojené státy americké. Bankovní unie je podle něj pro Českou republiku velmi citlivé téma.

"Nemůžeme si ale dovolit, aby někteří národní regulátoři fungovali tak špatně jako doposud. Česká národní banka je naopak velmi kvalitní a dokazuje to už řadu let. Doufám, že jednou do eurozóny vstoupíme a tím pádem se našim vyjednavačům musí podařit myšlenkově spoluvytvářet podobu bankovní unie," zdůraznil Špicar.

Podle Dědka si tak česká vláda bude muset rizika velmi pečlivě vykalkulovat.

"Evropská unie a eurozóna se snaží reagovat na problémy. Rozhodování v Evropské unii jde tzv. salámovou metodou. Něco se přijme, pak se zjistí, že to nefunguje. Přijme se tedy něco dalšího... Rozpustit euro a vrátit se na začátek 60. let, kdy vznikala celní unie..., to nikdo nechce," upozornil dále Dědek.

Španělský ministr hospodářství Luis de Guindos v sobotu oznámil, že země požádá eurozónu o finanční pomoc pro svůj bankovní sektor. Eurozóna v následném prohlášení uvedla, že je připravena Madridu poskytnout až 100 miliard eur, jakmile žádost obdrží.

Španělsko se tak stane čtvrtou zemí po Řecku, Irsku a Portugalsku, která požádala o mezinárodní finanční pomoc od začátku dluhové krize měnového bloku. To "vtáhne" eurozónu do neprobádaných vod - španělská ekonomika je totiž více než dvakrát větší, než kdyby se spojilo Řecko, Irsko a Portugalsko dohromady. Na rozdíl od těchto států ale Španělsko finanční pomoc chce použít na rekapitalizaci svého bankovního sektoru, nikoli na záchranu země.

Problémy Španělska se s těmi řeckými ale nedají například podle ekonomky VŠE Ilony Švihlíkové srovnávat. "Řecká ekonomika je dosti malá, i když má značné problémy. Španělsko už je ale zcela jiný případ. Je otázka, zda eurozónu rozbít, nebo ji posunout k nějaké další integraci. Nyní se musí rozhodnout, jakou cestou jít. Euro je velice mocný nástroj integrace, nyní ta posloupnost všechny překvapuje," vysvětlila Švihlíková.

Pokud jde o možný odchod Řecka z eurozóny, je to podle Dědka spíše politickým než ekonomickým problémem. "Velký problém je, že řecká levice nechce plnit podmínky, ke kterým se zavázala jejich země," dodal Dědek.

Tématické zařazení:

» Politika