Orbán vede Česko do vlastní války s EU, Praha je proti

Politika

PRAHA | Maďarský premiér Viktor Orbán, který má s Bruselem napjaté vztahy, připravuje pro státy visegrádské čtyřky balík opatření pro případ, že Řecko opustí eurozónu a unie se bude potýkat s dopady tohoto kroku. Blíže se tomu věnuje pondělní vydání deníku E15.

Podle maďarských serverů chce Orbán na nadcházejícím summitu na konci měsíce prosadit, aby banky v Maďarsku, Polsku, Slovensku a Česku měly přístup k půjčkám od Evropské centrální banky, a to především v eurech. Zároveň by rád zastavil odliv prostředků ze středoevropských bank do zahraničních matek a zpružnil systém odvodů z DPH do unijního rozpočtu.

Česká strana však s touto iniciativou nesouhlasí. „Pokud jde o návrhy maďarského předsedy vlády na možnost přístupu zemí střední a východní Evropy ke swapovým aktivitám ECB a další návrhy v souvislosti s její činností, nepovažujeme je s ohledem na dobrou kondici českého bankovního sektoru a aktuální ekonomickou situaci v unii za nezbytné,“ uvedl pro deník E15 premiér Petr Nečas. „V rámci Visegrádu se nebudeme bránit diskuzi o opatřeních, která by pomohla zvýšit hospodářský růst,“ dodal.

Odmítavé je rovněž stanovisko ČNB. „Naše doporučení k jakýmkoli úvahám o případné účasti Česka je jednoznačně negativní,“ uvedl Marek Petruš z tiskového odboru. Orbánovy důvody, proč přemýšlet o osudu Maďarska, jsou naopak na místě. Jižní soused se dostal do problémů s likviditou poté, co si tamní občané nabrali před krizí obrovské množství hypoték v eurech. Když oslabil forint, nebyli je schopni splácet, což stáhlo dolů banky a celou ekonomiku. Maďarsko muselo dvakrát přijmout pomoc od MMF a zavedlo sporné postupy jako zestátnění penzijních fondů či bankovní daně.

Stanovisko, že Česko ani tuzemské banky nic z Orbánových „přání“ nepotřebují, zastává i Česká bankovní asociace. „V české legislativě existuje dostatek záklopek zamezujících riziku odlivu kapitálu z českých bank. Máme například kvantitativní stropy pro půjčky dceřiných společností společnostem mateřským. České banky jsou navíc vybaveny vysokou kapitálovou přiměřeností,“ uvedl šéf ČBA Pavel Štěpánek. O návrhu opatření informoval v Maďarsku jako první portál portfolio.hu. „Návrhy v tomto balíku vracejí Fond soudržnosti k původnímu účelu, pro něž byl zřízen,“ doplnil výčet opatření server. Úkolem fondu je financovat projekty v dopravě a sféře životního prostředí. Problém s eurovými půjčkami mělo a dosud má Polsko, i když v daleko menší míře než Maďarsko. Ani jeho likviditní polštář není takový jako v Česku, kde vklady převyšují úvěry skoro o třetinu. Stejná situace je na Slovensku, jenže to je členem eurozóny a přístup k nástrojům ECB má.

Tématické zařazení:

» Politika